Pomůže diskuzní portál dohodnout se na ochraně Soutoku? Jen když bude debata férová, upozorňují odborníci
Na Soutoku se už desítky let střetávají zájmy lesnického hospodaření a ochrany přírody. Po dlouhodobém sporu o přístup k přírodě tamějších lužních lesích zahájily Lesy České republiky letos kampaň zaměřenou právě na Soutok.
„Dáváme stejný veřejný prostor místním samosprávám, lidem, kteří v oblasti žijí nebo mají pozemky, zástupcům různých hnutí a spolků, ekologům, návštěvníkům z celé republiky a samozřejmě i lesníkům a ekologům,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. „Vítáme férovou diskusi, při které můžeme vysvětlit naše lesnické postupy včetně způsobu ochrany přírody,“ dodal.
Lesy ČR na soutoku řek Moravy a Dyje hospodaří. Některé odborné společnosti chtějí lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje důsledněji chránit. Poukazují na to, že zajistit institucionální ochranu tamější přírody se nedaří již 30 let, na čemž mají podle nich velký podíl právě Lesy ČR, které návrhy odmítají. Zatím zde nevznikla ani chráněná krajinná oblast, ani systém maloplošných chráněných území. Chráněna jsou pouze dvě procenta území. Lesy ČR kritiku odmítají a poukazují na to, že krajina na Soutoku je právě výsledkem dlouhodobého lesnického hospodaření.
„Snahu stáních Lesů a Ministerstva zemědělství o diskusi nad osudem Soutoku je třeba vítat, ale s maximální opatrností. Lesy žádnou diskusi nevedly, dokud k ní nebyly tvrdě dotlačeny,“ uvedl k tomu Lukáš Čížek z Biologického ústavu Akademie věd ČR. „Už po zahájení programu Soutok všem, jehož "páteří je dialog", se státní podnik odmítl vyjádřit veřejnoprávní televizi do pořadu Nedej se, který nabízel dokonalou platformu k otevřené a veřejné diskusi. Lesy ČR sice mluví o "otevřené diskusi", ale vše zatím ukazuje, že hodlají diskutovat především tehdy a tam, kde mají nad průběhem a výsledkem diskuse alespoň částečnou kontrolu. Velice rád bych se mýlil, ale obávám se, že pod rouškou programu SOUTOK VŠEM nás - za naše peníze - čeká spíše nevídaný dezinformační kabaret, než reálná diskuse,“ vyjadřuje entomolog Čížek svůj skeptický postoj.
„Pokoušíme se o nalezení společného postupu s Lesy ČR už dlouho. Před měsícem se podařilo dosáhnout průlomové dohody, která by měla vést k úpravě lesních hospodářských plánů. Ta by měla zaručit šetrnější hospodaření v této oblasti,“ komentovala kampaň SOUTOK VŠEM Karolína Šůlová, mluvčí Agentury pro ochranu přírody a krajiny (AOPK).
Lesy ČR na webu uvádějí informace o svých programech, jako například Vracíme vodu lesu, a vyzývají veřejnost, aby se na vlastní oči přišla přesvědčit, jak státní lesy na Soutoku hospodaří. Podnik v místě připravuje na příští rok sérii „kulatých stolů“, setkání s odborníky, ekology, zástupci místní samosprávy i s občany.
„Pro korektní diskusi by neměly stránky opomíjet například již zveřejněná vyjádření vědeckých společností k tomu, jak Lesy ČR doposud na Soutoku hospodařily, či tato (ovšem na webu nezveřejněná) vyjádření bez kontextu kritizovat,“ dodala mluvčí v reakci na obsah webu.
AOPK ČR již před více než rokem spustila webové stránky, které informují o přírodních hodnotách této oblasti a o tom, co je ohrožuje a jak je zachovat. "Pro LČR by mohly být vhodnou inspirací," navrhuje Šůlová.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Milan G
9.12.2020 17:51V. Kolar
10.12.2020 08:51 Reaguje na Milan GDoporučuji si prostudovat význam slova. Zvláště bod 2 - otevřenost:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse
Milan G
10.12.2020 12:21 Reaguje na V. KolarProč asi myslíte, že LČR se nechtějí vyjadřovat v pořadu ,,Nedej se,, přestože jim byla tato možnost nabídnuta?
Proč asi?
Břetislav Machaček
9.12.2020 18:44ze strany pana Čížka a nebo i s argumenty LČR o tom, že se již pár
století jedná o lesy hospodářské s krajinnými prvky? Pokud by se jednalo
v minulosti pouze o přírodní lužní les, tak proč v něm byly kdysi budovány
odvodňovací kanály, které po povodních les zase odvodnily, aby nebyly
kořeny žádaných dřevin dlouhodobě zality vodou a tkzv.se "neutopily"?
Ty kanály jsou lidskými díly a sloužily k pěstování hospodářského lesa
a luk k pastvě zvěře v oboře. To není už minimálně 300 let "divočina".
V klasickém bezzásahovém lužním lese by převládaly bažiny, neprostupné
lesy s absencí pro zvěř úživných luk a ne jak to bylo kdysi a dnes.
Pak je tu otázka, kolik procent ponechat bez zásahu člověka a ve kterých
místech. Někdo by chtěl 100%, někdo 50, jinému bude stačit i těch 5.
Jak bude zacházeno s regulací vody v kanálech? Ty se budou udržovat a
nebo ne a vyčká se na přírodu, jak to vyřeší? Je to prosím umělá
krajina vytvořená podobně jako třeba Lednicko- Valtický areál, kde se
taky stav vody reguluje a bez regulace při absenci údržby by došlo na
jeho degradaci a návrat k bažinám. Takže jaké cíle jsou schůdné pro obě strany a je tu i otázka, zda chce pan Čížek diskutovat a nebo diktovat požadavky. Je to zatím státní majetek, ale pokud dojde na soudy a restituce, tak to může být opět soukromý majetek a je otázka, zda majitel bude vůbec diskutovat a nebo pokračovat v tradici předků, pěstovat hospodářský les s parkovou úpravou a provozovat oborní chov trofejní zvěře, jak je tomu doposud. Diskuse je o umění kompromisu a ne předem odsuzovat protistranu, jak jsem vycítil z postoje p. Čížka a bohužel i z pořadu "Nedej se". Připomíná mi to postoj DUHY a AOPK k vlkům , kdy je diktát považován za jediný správný názor i s nesmyslnými knížecími radami.
Opět si vyčkám na reakce všech stran v diskusi a na jejich argumenty o jediném správném řešení.
Jan Škrdla
9.12.2020 19:05 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
9.12.2020 19:20 Reaguje na Jan Škrdlabyla už pár století regulovaná krajina s hospodářským
lesem se solitérními duby a loukami. V takové krajině
je zcela běžná jednak regulace vody, tak i řízená náhrada
starých stromů za mladé a úklid odumírající dřevní hmoty.
Majka Kletečková
9.12.2020 23:47LČR obhospodařují téměř půlku lesů v ČR, tak by pro ně ztráta možnosti těžit stromy v moravské Amazonii neměla být velký problém. Mají spoustu jiných míst, kde mohou provádět těžbu dřeva.
Co se týče deklarované ochoty LČR otevřeně diskutovat o budoucnosti Soutoku, tak zde je na místě opatrnost, protože „lesy“ desítky let jakoukoliv diskusi odmítaly.
Slovan
10.12.2020 00:17Jsem třeba rád, že Břeclav projekt CHKO nyní docela silně podporuje. Držím ochráncům palce, aby s lesníky i obcemi našli řešení... a hlavně ať lidem úspěšně vysvětlí, že CHKO nerovná se zákaz sběru plodin apod. To je prostě úplná hloupost (vlastní zkušenost).
Jarek Schindler
10.12.2020 13:46 Reaguje na SlovanTen sběr lesních plodin je asi jedna z posledních věcí z kterých bych si dělal těžkou hlavu.
Lukáš Kašpárek
10.12.2020 06:36LČR by potřebovali totální čistku a kompletní změnu struktur a pravidel fungování. Ty hovada se sami nikdy nezmění! Pořád mají pocit, že jim lesy v ČR patří a že si v nich mohou dělat co se jim zlíbí, bez ohledu na ostatní obyvatele ČR.....
Ti debilové ještě řeknou, že hodnoty Soutoku jsou tam proto, že tam takto hospodaří. Až na to, že ty hodnoty právě jejich rukou mizí!!!!
V takových firmách jako je LČR totalita (v myšlení a jednání) neskončila, ale okatě žije dál.....
Majka Kletečková
10.12.2020 12:37Jarek Schindler
10.12.2020 13:25 Reaguje na Majka KletečkováMichal Ukropec
10.12.2020 13:44Slovan
10.12.2020 16:20 Reaguje na Michal UkropecNP Šumava jde podobným směrem - minimální chemie, žádné velké zemědělství, co nejmenší nová výstavba, rušení meliorací a tedy návrat vody do krajiny apod. NP Šumava jen vrací přírodě území, které člověk dokázal nejlépe dochovat i přes svou aktivitu v té oblasti. Dalo by se říci, že Boletice vrátila armáda přírodě před 70 roky při vzniku VÚ.
Břetislav Machaček
10.12.2020 17:15 Reaguje na SlovanVám by se líbila tichá krajina bez lidí, zemědělství, cest
a pouze určená pro vyvolené, kteří se budou kochat její
krásou. K těm jedlím a ostatním stromům, které tam tak
opěvujete, si zjistěte, že byly vysázeny lidmi a lidmi
pěstovány. Nebyla to žádná "divočina", ale hospodářský
les vysázeny buď původními obyvateli a nebo později
Vojenskými lesy a statky. Pustá krajina je tam dnes na
úkor mnoha zrušených vesnic včetně zrušených políček a všemožných staveb. Pochopil jsem váš ideál pro přírodu
a tak už nyní chápu i vaše nadšení pro vlky. Bohužel tady
to mohou být pouze střípky takové krajiny i s těmi střípky šelem v nich. Pokud toužíte po životě v nedotčené krajině
i s její zvířenou, tak vám to nabízí třeba Aljaška či Sibiř. Tu se toho nikdy mimo těch střípků nedočkáte a dožijete se
pouze zklamání. Zkuste z tužeb slevit a vidět v krajině
i lidi, pole, pastviny, cesty, továrny atd. a posuďte pak
možnosti takové krajiny pro vaše touhy. Já kdysi taky
hodně slevil a smířil se s tím, že kulturní krajinu nelze
navracet zpět přírodě tím, že zbourám vesnice a vyženu
lidi do několika velkých měst bez polí, pastvin atd.
Musíme žít všichni v souladu s těmi zbytky přírody a taky
jejími možnostmi pro některé druhy zvířat, včetně šelem
v takto vhodných lokalitách a ne i mimo ně za cenu toho,
že tím omezíte obyvatele již té zkulturněné krajiny.
Majka Kletečková
10.12.2020 18:30 Reaguje na Břetislav MachačekMilan G
10.12.2020 18:41 Reaguje na Majka KletečkováDoporučuji podívat se na dokument Zelené plíce, pak uvidíte to šetrné obhospodařování.
Břetislav Machaček
10.12.2020 19:26 Reaguje na Majka Kletečkovávysazené a obhospodařované lesy? Tak tomu fakt
nerozumím, že opěvujete na jedné straně divočinu
vznikající nyní na Šumavě a přitom se vám líbí
lidmi vysázený les v Boleticích. Co vlastně
chcete? Vám se asi líbí všechno o co sama
nemusíte pečovat a o co se starat. Ovce smrdí
a je s nimi práce, vlka znáte ze ZOO a s nim
žádná práce pro vás není, protože žere smradlavé
ovce nějakých chovatelů, kteří se z nich pakují
penězi. Pak jim vnucujete "pejsky" o kterých
víte leda p.d a před kterými by jste se potento.
Víte asi vás taky zařadím mezi ty, kteří sice
píší slušně, ale stále stejné nesmysly, které
nesvědčí o nějakém studiu dané problematiky.
Jsou to pouze naivní aktivistické příspěvky
neúnavně opakující stále stejné argumenty z
nějakých příruček. Nemá cenu vám vůbec
odpovídat, když ihned napíšete totéž a nebo
něco zcela rozporuplného.
Majka Kletečková
10.12.2020 23:42 Reaguje na Břetislav MachačekV tomto virtuálním světě je výhodou, že Vás nikdo nemůže nutit, abyste četl něco, co nechcete.
Slovan
10.12.2020 20:41 Reaguje na Břetislav MachačekMimochodem, líbí se mi i typická kulturní krajina typu Český ráj nebo Třeboňsko. Patří to k nám a jsem rád, že zde tato místa máme. Tam ty lidi samozřejmě vidím stejně jako všichni ostatní ochránci. Vlka si laskavě nechte na jinou diskuzi.. občas se mi zdá, že se vám o něm musí každý den zdát.
Břetislav Machaček
11.12.2020 08:39 Reaguje na Slovanzda je možné přírodní zastoupení jedle z 90%, které
uvádíte. Z hlediska samovýsevu a potravního tlaku
spárkaté(nejoblíbenější jehličnan k okusu) není
takový les reálný. Jednak musely být vysazeny lidmi
a chráněny oplocenkami. Takže nic přírodního.
Doporučuji exkurzi do jedlobukového "pralesa" Mionší u Jablunkova, kde zdárně přežívají staré
jedle, ale ty mladé ze samovýsevu nejsou nic moc
a nevěřím, že bez ochrany dorostou do velikosti
těch starých velikánů. Jinak není to množstvím
zvěře, ale přednostním okusem "zákusku" jako je
jedle. Vaše představa, že to je díky armádě je
pravdivá potud, že VÚ se řídil podle jiných pravidel, než zbytek krajiny, ale není účelem
přírodu uzavřít lidem a uzurpovat ji pro armádu
a nebo pouze pro vyvolené ochranáře. Takovou
možnost máte na soukromém oploceném pozemku, kde
si z prominutím sázejte palmy a chovejte třeba tygry. Určitá omezení chápu, ale opěvovat VÚ jako
něco přírodního je podobné jako tleskat bioplynu.
Jsou to účelově zřízené prostory pro cvičení
armády včetně negativního vlivu na přírodu. Přál
bych vám pozorovat zvířata a ptáky e
chv i
Břetislav Machaček
11.12.2020 08:57 Reaguje na Břetislav Machačekpřeklikl a tak jsem to nedokončil.
Takže přál bych vám pozorovat zvířata a ptáky
při cvičném bombardování či dělostřeleckém
cvičení na Libavé. Zbyly opuštěná hnízda
ptáků a opuštěná mláďata zvěře. Právě namnožení pulci v kalužích po pásové technice byli rozježděni a to nehledím ani na ten
rámus i za hranicí VÚ. Vím, že někde armáda cvičit musí, pokud ji máme, ale považovat
VÚ za oázy klidu a nenarušené přírody je
směšné. Možná tak okraje, ale samotná cvičiště snad až po úplném opuštění armádou. A s tou
chemií bych byl opatrný. Nikdo nezkoumá vliv
zplodin z výbušnin a ani zbytky paliv a maziv z vojenské techniky. Taktéž pak požáry
cvičných objektů a často částí prostorů i se zbytky různých odpadů. My starší jsme na
podobná cvičení jezdili a viděli i svinčík,
který se pouze zakopával do starých okopů.
Možná by jste se divil, po kolika skládkách
se procházíte v představě o čisté krajině.
Slovan
11.12.2020 19:22 Reaguje na Břetislav MachačekTa zvířata jsou na vojenská cvičení za ta léta zvyklá a navíc je tam spousta a spousta míst, kam ani vojáci téměř nechodí. Zvířatům se tam daří, což je prostě dokázaný fakt a můžete si to tu okecávat jak chcete. Stejně jako je fakt, že příroda tam je zdravější než v běžné, lidmi často chemicky obhospodařované krajině a to i díky oněm požárům, které jsou způsobeny palbou. Ochránci a vědci ta místa nemají tak moc rádi jen tak :)
Břetislav Machaček
12.12.2020 10:43 Reaguje na Slovana oplocenky bývaly i za feudálů,
kteří měli spárkatou často tak
početnou, že ji byli schopni při
naháňkách postřílet za víkend stovky. Zkuste si vyhledat staré
záznamy lovů feudálů, kdy jim
poddaní nahnali z okolí zvěř k
odstřelu pro zábavu. Při těch
dnešních počtech by to musela být zvěř z několika okresů. Ty plky
o přemnožení spárkaté jsou pouze
pravdivé místy a na přechodnou
dobu potravní nabídky. Pokud by
byla rovnoměrně rozptýlena, tak
by jste ji často nepotkal celý
den. Kolikrát potkáte v horách
jeleny, pokud je nechodíte rušit
ke krmelcům? Mě už ty kecy o tom
přemnožení vytáčejí hlavně z úst
ochranářů, kteří o tom nemají ani
ponětí. Statistiky si dejte za
klobouk, protože je ovlivňuje
kdekdo z kdejakých důvodů.
Slovan
12.12.2020 12:53 Reaguje na Břetislav MachačekJá osobně vidím srnčí neustále, zatímco třeba prasata vůbec, ale jejich činnost je vidět velmi často. To, že ta zvířata třeba nevídáte neznamená, že tam nejsou. Kolikrát vidíte v lese třeba lišku? Všichni vědí, že je početná, ale za světla je náhoda ji v lese vidět.
Slovan
12.12.2020 12:56 Reaguje na Slovanhttps://www.statistikaamy.cz/2019/09/30/udaje-o-odstrelu-vypovidaji-o-vyskytu-zvere/