https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pomuze-diskuzni-portal-dohodnout-se-na-ochrane-soutoku-jen-kdyz-bude-debata-ferova-upozornuji-odbornici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pomůže diskuzní portál dohodnout se na ochraně Soutoku? Jen když bude debata férová, upozorňují odborníci

9.12.2020 18:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR
Lesy České republiky dnes spustily diskuzní portál, na němž vyzývají odborníky a veřejnost k debatě o podobě krajiny na soutoku řek Moravy a Dyje. Skrze web SOUTOK VŠEM a diskuzní skupinu na sociálních sítích chce podnik moderovat výměnu názorů mezi lesními hospodáři, ekology a občany. Cílem má být vyjasnit si, co je při péči o krajinu a unikátní komplex lužních lesů na jižní Moravě možné a nutné, uvedl státní podnik ve své tiskové zprávě.
 

Na Soutoku se už desítky let střetávají zájmy lesnického hospodaření a ochrany přírody. Po dlouhodobém sporu o přístup k přírodě tamějších lužních lesích zahájily Lesy České republiky letos kampaň zaměřenou právě na Soutok.

„Dáváme stejný veřejný prostor místním samosprávám, lidem, kteří v oblasti žijí nebo mají pozemky, zástupcům různých hnutí a spolků, ekologům, návštěvníkům z celé republiky a samozřejmě i lesníkům a ekologům,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. „Vítáme férovou diskusi, při které můžeme vysvětlit naše lesnické postupy včetně způsobu ochrany přírody,“ dodal.

Lesy ČR na soutoku řek Moravy a Dyje hospodaří. Některé odborné společnosti chtějí lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje důsledněji chránit. Poukazují na to, že zajistit institucionální ochranu tamější přírody se nedaří již 30 let, na čemž mají podle nich velký podíl právě Lesy ČR, které návrhy odmítají. Zatím zde nevznikla ani chráněná krajinná oblast, ani systém maloplošných chráněných území. Chráněna jsou pouze dvě procenta území. Lesy ČR kritiku odmítají a poukazují na to, že krajina na Soutoku je právě výsledkem dlouhodobého lesnického hospodaření.

Rozsah těžby dřeva je na Soutoku v posledních desetiletích podle odborných společností mimořádný. Na obrovských území střídají staleté stromy paseky.
Rozsah těžby dřeva je na Soutoku v posledních desetiletích podle odborných společností mimořádný. Na obrovských území střídají staleté stromy paseky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Miklín / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

„Snahu stáních Lesů a Ministerstva zemědělství o diskusi nad osudem Soutoku je třeba vítat, ale s maximální opatrností. Lesy žádnou diskusi nevedly, dokud k ní nebyly tvrdě dotlačeny,“ uvedl k tomu Lukáš Čížek z Biologického ústavu Akademie věd ČR. „Už po zahájení programu Soutok všem, jehož "páteří je dialog", se státní podnik odmítl vyjádřit veřejnoprávní televizi do pořadu Nedej se, který nabízel dokonalou platformu k otevřené a veřejné diskusi. Lesy ČR sice mluví o "otevřené diskusi", ale vše zatím ukazuje, že hodlají diskutovat především tehdy a tam, kde mají nad průběhem a výsledkem diskuse alespoň částečnou kontrolu. Velice rád bych se mýlil, ale obávám se, že pod rouškou programu SOUTOK VŠEM nás - za naše peníze - čeká spíše nevídaný dezinformační kabaret, než reálná diskuse,“ vyjadřuje entomolog Čížek svůj skeptický postoj.

„Pokoušíme se o nalezení společného postupu s Lesy ČR už dlouho. Před měsícem se podařilo dosáhnout průlomové dohody, která by měla vést k úpravě lesních hospodářských plánů. Ta by měla zaručit šetrnější hospodaření v této oblasti,“ komentovala kampaň SOUTOK VŠEM Karolína Šůlová, mluvčí Agentury pro ochranu přírody a krajiny (AOPK).

Lesy ČR na webu uvádějí informace o svých programech, jako například Vracíme vodu lesu, a vyzývají veřejnost, aby se na vlastní oči přišla přesvědčit, jak státní lesy na Soutoku hospodaří. Podnik v místě připravuje na příští rok sérii „kulatých stolů“, setkání s odborníky, ekology, zástupci místní samosprávy i s občany.

„Pro korektní diskusi by neměly stránky opomíjet například již zveřejněná vyjádření vědeckých společností k tomu, jak Lesy ČR doposud na Soutoku hospodařily, či tato (ovšem na webu nezveřejněná) vyjádření bez kontextu kritizovat,“ dodala mluvčí v reakci na obsah webu.

AOPK ČR již před více než rokem spustila webové stránky, které informují o přírodních hodnotách této oblasti a o tom, co je ohrožuje a jak je zachovat. "Pro LČR by mohly být vhodnou inspirací," navrhuje Šůlová.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.12.2020 17:41
Krok správným směrem od LČR , kvituji s povděkem.
Odpovědět
MG

Milan G

9.12.2020 17:51
Naprosto chápu LČR, že se odmítly vyjádřit do pořadu České televize ,, Nedej se,, a pokud v tom Čížek vidí problém tak je evidentní, že k tomu kabaretu asi dojde. Nikoliv však vinou LČR.
Odpovědět
V

V. Kolar

10.12.2020 08:51 Reaguje na Milan G
Byla jim nabídnuta možnost reagovat a obhájit svůj názor.
Doporučuji si prostudovat význam slova. Zvláště bod 2 - otevřenost:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse
Odpovědět
MG

Milan G

10.12.2020 12:21 Reaguje na V. Kolar
Vám zase doporučuji se zamyslet nad významem slova férovost.
Proč asi myslíte, že LČR se nechtějí vyjadřovat v pořadu ,,Nedej se,, přestože jim byla tato možnost nabídnuta?
Proč asi?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2020 18:44
Mě by zajímal pojem "férová diskuse". To je jako která? Ta jednostranná
ze strany pana Čížka a nebo i s argumenty LČR o tom, že se již pár
století jedná o lesy hospodářské s krajinnými prvky? Pokud by se jednalo
v minulosti pouze o přírodní lužní les, tak proč v něm byly kdysi budovány
odvodňovací kanály, které po povodních les zase odvodnily, aby nebyly
kořeny žádaných dřevin dlouhodobě zality vodou a tkzv.se "neutopily"?
Ty kanály jsou lidskými díly a sloužily k pěstování hospodářského lesa
a luk k pastvě zvěře v oboře. To není už minimálně 300 let "divočina".
V klasickém bezzásahovém lužním lese by převládaly bažiny, neprostupné
lesy s absencí pro zvěř úživných luk a ne jak to bylo kdysi a dnes.
Pak je tu otázka, kolik procent ponechat bez zásahu člověka a ve kterých
místech. Někdo by chtěl 100%, někdo 50, jinému bude stačit i těch 5.
Jak bude zacházeno s regulací vody v kanálech? Ty se budou udržovat a
nebo ne a vyčká se na přírodu, jak to vyřeší? Je to prosím umělá
krajina vytvořená podobně jako třeba Lednicko- Valtický areál, kde se
taky stav vody reguluje a bez regulace při absenci údržby by došlo na
jeho degradaci a návrat k bažinám. Takže jaké cíle jsou schůdné pro obě strany a je tu i otázka, zda chce pan Čížek diskutovat a nebo diktovat požadavky. Je to zatím státní majetek, ale pokud dojde na soudy a restituce, tak to může být opět soukromý majetek a je otázka, zda majitel bude vůbec diskutovat a nebo pokračovat v tradici předků, pěstovat hospodářský les s parkovou úpravou a provozovat oborní chov trofejní zvěře, jak je tomu doposud. Diskuse je o umění kompromisu a ne předem odsuzovat protistranu, jak jsem vycítil z postoje p. Čížka a bohužel i z pořadu "Nedej se". Připomíná mi to postoj DUHY a AOPK k vlkům , kdy je diktát považován za jediný správný názor i s nesmyslnými knížecími radami.
Opět si vyčkám na reakce všech stran v diskusi a na jejich argumenty o jediném správném řešení.
Odpovědět

Jan Škrdla

9.12.2020 19:05 Reaguje na Břetislav Machaček
V posledních letech neměly lužní lesy na soutoku problém s nadbytkem vody, ale s jejím nedostatkem. A těmi kanály se voda lesů i luk cíleně přiváděla, aby stoleté duby nehynuly suchem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2020 19:20 Reaguje na Jan Škrdla
V tom máte pravdu. To jsem opomněl dodat. Ona to prostě
byla už pár století regulovaná krajina s hospodářským
lesem se solitérními duby a loukami. V takové krajině
je zcela běžná jednak regulace vody, tak i řízená náhrada
starých stromů za mladé a úklid odumírající dřevní hmoty.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.12.2020 23:47
Moravská Amazonie je podle vědců biologicky unikátní. Zaslouží si, aby zde co nejdříve vznikla chráněná krajinná oblast nebo alespoň systém maloplošných chráněných území, který bude chránit největší lužní komplex v ČR. Podle některých odborných společností ji stát spravuje především jako zdroj dřeva.

LČR obhospodařují téměř půlku lesů v ČR, tak by pro ně ztráta možnosti těžit stromy v moravské Amazonii neměla být velký problém. Mají spoustu jiných míst, kde mohou provádět těžbu dřeva.
Co se týče deklarované ochoty LČR otevřeně diskutovat o budoucnosti Soutoku, tak zde je na místě opatrnost, protože „lesy“ desítky let jakoukoliv diskusi odmítaly.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.12.2020 00:17
Z mého pohledu by se tam prostě měla vyhlásit CHKO. Kde jinde by CHKO měla být když ne právě na Soutoku, který zachovává jeden z posledních lužních lesů u nás? Já ani moc nerozumím s čím mají LČR problém... v CHKO se hospodaří taky, jen asi ne tak intenzivně, jak si přejí.

Jsem třeba rád, že Břeclav projekt CHKO nyní docela silně podporuje. Držím ochráncům palce, aby s lesníky i obcemi našli řešení... a hlavně ať lidem úspěšně vysvětlí, že CHKO nerovná se zákaz sběru plodin apod. To je prostě úplná hloupost (vlastní zkušenost).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.12.2020 13:46 Reaguje na Slovan
No a já bych zase občanům kteří žijí a obcím které leží na území, které se někdo bůh ví odkud rozhodl chránit připomněl staré české přísloví o ptáčku co mu tak pěkně zpívají, když ho lapají.
Ten sběr lesních plodin je asi jedna z posledních věcí z kterých bych si dělal těžkou hlavu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.12.2020 06:36
Ti co se celou dobu chovají jako hovada a likvidují hodnoty Soutoku, lžou, brání průchodu práva, atd. nám tu teď velkoryse nabízejí diskusi a ještě říkají, jen ať je férová..... to je prostě typická ČR.... jeden velký paradox....

LČR by potřebovali totální čistku a kompletní změnu struktur a pravidel fungování. Ty hovada se sami nikdy nezmění! Pořád mají pocit, že jim lesy v ČR patří a že si v nich mohou dělat co se jim zlíbí, bez ohledu na ostatní obyvatele ČR.....

Ti debilové ještě řeknou, že hodnoty Soutoku jsou tam proto, že tam takto hospodaří. Až na to, že ty hodnoty právě jejich rukou mizí!!!!

V takových firmách jako je LČR totalita (v myšlení a jednání) neskončila, ale okatě žije dál.....
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.12.2020 12:37
Odmítnutí možnosti obhájit svůj názor na spravování Moravské Amazonie v televizním pořadu „Nedej se“ nesvědčí o tom, že by to Lesy ČR mínily se svou otevřeností a diskusí příliš vážně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.12.2020 13:25 Reaguje na Majka Kletečková
Odmítnout možnost obhajovat názor v tak úzce vyhraněném a jedinou ekopravdu prosazujícím pořadu jako je pořad "Nedej se" svědčí v první řadě o zdravém rozumu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.12.2020 13:44
Soutok vypadá tak jak vypadá díky dosavadnímu hospodaření. Chceme-li to zničit, je třeba změnit hospodaření. Pro ilustraci: Šumava a vojenský Újezd Boletice kdysi vypadaly stejně. Nyní po ekologizaci Šumavy je tam propastný rozdíl.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.12.2020 16:20 Reaguje na Michal Ukropec
Boletice jsou krásný, stejně jako všechny újezdy. V každém újezdu, tedy i v Boleticích, jsou místa dosti ovlivněná člověkem, samozřejmě, ale pak je tam spousta míst téměř netknutých. Nejdůležitější je, že tam není žádné zemědělství, žádná chemie, žádné vesnice, žádné meliorace apod. a je tam relativně velký klid i přes působení armády. V Boleticích se třeba nadstandardně daří jedli, kde je v některých porostech zastoupena až z 90%! Újezdy jsou zajímavé laboratoře, v nichž mnoho přírodních pochodů funguje jinak než v běžné krajině. A ochránci to vědí moc dobře - proto se za každou cenu snaží v těch prostorech vojáky udržet a není se co divit. Konkrétně v Boleticích chtěli třeba postavit lyžařské středisko na Špičáku - to by byla tragédie! A podobně jako v NP Šumava nebo Jizerských horách jsou horské smrčiny v Boleticích přirozené. Boletice by se okamžitě mohli stát národním parkem... celý ten újezd je dnes zařazen do sítě soustavy NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita a je to největší území v této kategorii u nás.

NP Šumava jde podobným směrem - minimální chemie, žádné velké zemědělství, co nejmenší nová výstavba, rušení meliorací a tedy návrat vody do krajiny apod. NP Šumava jen vrací přírodě území, které člověk dokázal nejlépe dochovat i přes svou aktivitu v té oblasti. Dalo by se říci, že Boletice vrátila armáda přírodě před 70 roky při vzniku VÚ.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2020 17:15 Reaguje na Slovan
Když jsem si přečetl váš příspěvek, tak jsem vás pochopil.
Vám by se líbila tichá krajina bez lidí, zemědělství, cest
a pouze určená pro vyvolené, kteří se budou kochat její
krásou. K těm jedlím a ostatním stromům, které tam tak
opěvujete, si zjistěte, že byly vysázeny lidmi a lidmi
pěstovány. Nebyla to žádná "divočina", ale hospodářský
les vysázeny buď původními obyvateli a nebo později
Vojenskými lesy a statky. Pustá krajina je tam dnes na
úkor mnoha zrušených vesnic včetně zrušených políček a všemožných staveb. Pochopil jsem váš ideál pro přírodu
a tak už nyní chápu i vaše nadšení pro vlky. Bohužel tady
to mohou být pouze střípky takové krajiny i s těmi střípky šelem v nich. Pokud toužíte po životě v nedotčené krajině
i s její zvířenou, tak vám to nabízí třeba Aljaška či Sibiř. Tu se toho nikdy mimo těch střípků nedočkáte a dožijete se
pouze zklamání. Zkuste z tužeb slevit a vidět v krajině
i lidi, pole, pastviny, cesty, továrny atd. a posuďte pak
možnosti takové krajiny pro vaše touhy. Já kdysi taky
hodně slevil a smířil se s tím, že kulturní krajinu nelze
navracet zpět přírodě tím, že zbourám vesnice a vyženu
lidi do několika velkých měst bez polí, pastvin atd.
Musíme žít všichni v souladu s těmi zbytky přírody a taky
jejími možnostmi pro některé druhy zvířat, včetně šelem
v takto vhodných lokalitách a ne i mimo ně za cenu toho,
že tím omezíte obyvatele již té zkulturněné krajiny.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.12.2020 18:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím s panem Slovanem. V NP Šumava není žádná pustina. Díky šetrnému obhospodařování ze strany profesionálních ochránců přírody se tam zvyšuje biologická rozmanitost a životu se tam daří. Lidi tam nikdo z jejich obcí ani osad nevyhání. VÚ Boletice je přírodní oázou, kterou stojí za to zachovat pro druhy, které jinde nemají podmínky pro přežití. Hospodářských lesů a polí máme dost na jiných místech a proti chráněným územím jsou ve velké převaze.
Odpovědět
MG

Milan G

10.12.2020 18:41 Reaguje na Majka Kletečková
Nebuďte směšná s tím tvrzením ohledně Šumavy.

Doporučuji podívat se na dokument Zelené plíce, pak uvidíte to šetrné obhospodařování.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2020 19:26 Reaguje na Majka Kletečková
Vám se taky líbí, že místo vesnic je VÚ a lidmi
vysazené a obhospodařované lesy? Tak tomu fakt
nerozumím, že opěvujete na jedné straně divočinu
vznikající nyní na Šumavě a přitom se vám líbí
lidmi vysázený les v Boleticích. Co vlastně
chcete? Vám se asi líbí všechno o co sama
nemusíte pečovat a o co se starat. Ovce smrdí
a je s nimi práce, vlka znáte ze ZOO a s nim
žádná práce pro vás není, protože žere smradlavé
ovce nějakých chovatelů, kteří se z nich pakují
penězi. Pak jim vnucujete "pejsky" o kterých
víte leda p.d a před kterými by jste se potento.
Víte asi vás taky zařadím mezi ty, kteří sice
píší slušně, ale stále stejné nesmysly, které
nesvědčí o nějakém studiu dané problematiky.
Jsou to pouze naivní aktivistické příspěvky
neúnavně opakující stále stejné argumenty z
nějakých příruček. Nemá cenu vám vůbec
odpovídat, když ihned napíšete totéž a nebo
něco zcela rozporuplného.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.12.2020 23:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, já od Vás nevyžaduji, abyste reagoval na mé komentáře, když nechcete. Reakci očekávám pouze tehdy, když ve svém příspěvku položím otázku.

V tomto virtuálním světě je výhodou, že Vás nikdo nemůže nutit, abyste četl něco, co nechcete.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.12.2020 20:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale jděte, to jakou "já chci" krajinu si zase vymyslela jen vaše hlavička, nic víc. Nikde jsem tohle nenapsal. Ano, jsem rád, že i takováto místa, jakými jsou VÚ, u nás ještě jsou a pravdou je, že jen díky armádě, protože si tam běžné obyvatelstvo nemohlo a nemůže dělat to co jinde. Pokud taková místa nechcete, budete muset zrušit armádu (good luck). Já věřím tomu, že člověk nemusí zasahovat úplně všude tak jak si vy představujete, že je dobré. Líbí se mi ta divokost těchto míst a co? Ale já zapomněl, že vy jste ten rozumbrada, který nepíše "naivní aktivistické příspěvky" :) Nakonec, že se jedná podle vás o "pustá místa" protože tam nejsou lidé říká asi vše naopak o vás. Lidé tam nejsou 70 let, tak to té přírodě už nechme... nebo zde máte málo místa? Kde jinde v hospodářských lesích je mimochodem takto hojně zastoupena právě jedle?
Mimochodem, líbí se mi i typická kulturní krajina typu Český ráj nebo Třeboňsko. Patří to k nám a jsem rád, že zde tato místa máme. Tam ty lidi samozřejmě vidím stejně jako všichni ostatní ochránci. Vlka si laskavě nechte na jinou diskuzi.. občas se mi zdá, že se vám o něm musí každý den zdát.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2020 08:39 Reaguje na Slovan
Ohledně těch jedlí se zeptejte zkušených lesníků,
zda je možné přírodní zastoupení jedle z 90%, které
uvádíte. Z hlediska samovýsevu a potravního tlaku
spárkaté(nejoblíbenější jehličnan k okusu) není
takový les reálný. Jednak musely být vysazeny lidmi
a chráněny oplocenkami. Takže nic přírodního.
Doporučuji exkurzi do jedlobukového "pralesa" Mionší u Jablunkova, kde zdárně přežívají staré
jedle, ale ty mladé ze samovýsevu nejsou nic moc
a nevěřím, že bez ochrany dorostou do velikosti
těch starých velikánů. Jinak není to množstvím
zvěře, ale přednostním okusem "zákusku" jako je
jedle. Vaše představa, že to je díky armádě je
pravdivá potud, že VÚ se řídil podle jiných pravidel, než zbytek krajiny, ale není účelem
přírodu uzavřít lidem a uzurpovat ji pro armádu
a nebo pouze pro vyvolené ochranáře. Takovou
možnost máte na soukromém oploceném pozemku, kde
si z prominutím sázejte palmy a chovejte třeba tygry. Určitá omezení chápu, ale opěvovat VÚ jako
něco přírodního je podobné jako tleskat bioplynu.
Jsou to účelově zřízené prostory pro cvičení
armády včetně negativního vlivu na přírodu. Přál
bych vám pozorovat zvířata a ptáky e

chv i
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2020 08:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Dovolím si pokračovat, protože jsem asi něco
překlikl a tak jsem to nedokončil.
Takže přál bych vám pozorovat zvířata a ptáky
při cvičném bombardování či dělostřeleckém
cvičení na Libavé. Zbyly opuštěná hnízda
ptáků a opuštěná mláďata zvěře. Právě namnožení pulci v kalužích po pásové technice byli rozježděni a to nehledím ani na ten
rámus i za hranicí VÚ. Vím, že někde armáda cvičit musí, pokud ji máme, ale považovat
VÚ za oázy klidu a nenarušené přírody je
směšné. Možná tak okraje, ale samotná cvičiště snad až po úplném opuštění armádou. A s tou
chemií bych byl opatrný. Nikdo nezkoumá vliv
zplodin z výbušnin a ani zbytky paliv a maziv z vojenské techniky. Taktéž pak požáry
cvičných objektů a často částí prostorů i se zbytky různých odpadů. My starší jsme na
podobná cvičení jezdili a viděli i svinčík,
který se pouze zakopával do starých okopů.
Možná by jste se divil, po kolika skládkách
se procházíte v představě o čisté krajině.
Odpovědět
Sl

Slovan

11.12.2020 19:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Dneska jedle bez oplocenky na drtivé většině území nemá moc šanci, jenže dříve ano, protože té spárkaté ani zdaleka nebylo tolik kolik dnes! Ten počet spárkaté, které je dnes u nás několikanásobně víc než by mělo být, je zrovna u jedle naprosto zásadní faktor.
Ta zvířata jsou na vojenská cvičení za ta léta zvyklá a navíc je tam spousta a spousta míst, kam ani vojáci téměř nechodí. Zvířatům se tam daří, což je prostě dokázaný fakt a můžete si to tu okecávat jak chcete. Stejně jako je fakt, že příroda tam je zdravější než v běžné, lidmi často chemicky obhospodařované krajině a to i díky oněm požárům, které jsou způsobeny palbou. Ochránci a vědci ta místa nemají tak moc rádi jen tak :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.12.2020 10:43 Reaguje na Slovan
U těch jedlí to může být i zajíc
a oplocenky bývaly i za feudálů,
kteří měli spárkatou často tak
početnou, že ji byli schopni při
naháňkách postřílet za víkend stovky. Zkuste si vyhledat staré
záznamy lovů feudálů, kdy jim
poddaní nahnali z okolí zvěř k
odstřelu pro zábavu. Při těch
dnešních počtech by to musela být zvěř z několika okresů. Ty plky
o přemnožení spárkaté jsou pouze
pravdivé místy a na přechodnou
dobu potravní nabídky. Pokud by
byla rovnoměrně rozptýlena, tak
by jste ji často nepotkal celý
den. Kolikrát potkáte v horách
jeleny, pokud je nechodíte rušit
ke krmelcům? Mě už ty kecy o tom
přemnožení vytáčejí hlavně z úst
ochranářů, kteří o tom nemají ani
ponětí. Statistiky si dejte za
klobouk, protože je ovlivňuje
kdekdo z kdejakých důvodů.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.12.2020 12:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Zajíců bylo dříve hodně, ale také žil v úplně jiné krajině s neporovnatelně vyšší potravní nabídkou než dnes, s minimem jedů na polích než dnes a jeho úbytek nastal v době, kdy o tu nabídku začal přicházet, protože se úplně změnilo hospodářství a k tomu se přidala i ona chemie! Proč myslíte, že v Brdech nebo na Doupově jsou dodnes velmi početní a z běžné krajiny mizí? Dnes je na většině republiky problémem spárkatá, a upozorňují na to úplně všichni, která je vysoká a která tedy dosáhne mnohem víš, než zajíc a vytváří na samovolnou obnovu lesa obrovský tlak, který zajíc ani v jeho nejvyšší slávě nikdy nevytvářel! Proto měla i jedle šanci.

Já osobně vidím srnčí neustále, zatímco třeba prasata vůbec, ale jejich činnost je vidět velmi často. To, že ta zvířata třeba nevídáte neznamená, že tam nejsou. Kolikrát vidíte v lese třeba lišku? Všichni vědí, že je početná, ale za světla je náhoda ji v lese vidět.
Odpovědět
Sl

Slovan

12.12.2020 12:56 Reaguje na Slovan
Ještě bych dodal, že spárkatá přemnožená je, což dokazují statistiky lovu ve srovnání s dneškem, viz.
https://www.statistikaamy.cz/2019/09/30/udaje-o-odstrelu-vypovidaji-o-vyskytu-zvere/
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist