https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/potrebujeme-akci-a-potrebujeme-ji-hned-v-praze-se-konala-konference-k-navrhu-narizeni-o-obnove-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Potřebujeme akci a potřebujeme ji hned! V Praze se konala konference k návrhu nařízení o obnově přírody

18.10.2022 15:22 | PRAHA (Ekolist.cz)
Josefovské louky patří mezi příklady podařené obnovy přírody.
Josefovské louky patří mezi příklady podařené obnovy přírody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
"Zdá se, že většina lidí dnes chápe, proč musíme přejít na cirkulární ekonomiku. My ale potřebujeme, aby se podobná změna myšlení stala i v náhledu na ochranu přírody. Musíme vzít přírodu vážně, jako bereme vážně jinou infrastrukturu, na které závisíme," popsal změnu náhledu na vztah k přírodě ve své úvodní přednášce na konferenci Nature Restoration Law šéf ochranářské organizace BirdLife Europe Ariel Brunner.
 
Ariel Brunner byl jeden z klíčových řečníků mezinárodní konference Nature Restoration Law, která se věnovala návrhu nařízení o obnově přírody (tzv. Nature Restoration Law). A rozhodně byl jedním z nejvíce kritických a apelativních (byť i ostatní řečníci se shodli na vážnosti a naléhavosti tématu).

Ve své přednášce se věnoval jak konkrétním příkladům, tak obecně kontextu návrhu nařízení o obnově přírody, který v červnu předložila Evropská komise. Ariel Brunner poukázal jak na silné stránky unijního návrhu, tak i na jeho slabiny. Zde je výtah jeho přednášky a komentářů v panelové debatě.

První slova, která Ariel Brunner publiku adresoval, byla, že potřebujeme akci, a potřebujeme ji hned. „V debatě k Nature Restoration Law politici říkají, že je to v principu skutečně užitečná iniciativa, ale nemůžeme postupovat moc rychle, je to drahé, a že bude záležet, co na to řekne tento sektor a tamten sektor,“ popisuje Brunner.

Na druhé straně tu jsou vědci, kteří nám popisují, čemu dnes čelíme. „Jsou tu krize, které nás mohou vymazat z povrchu Země. Zažíváme klimatickou krizi, ztrácíme biodiverzitu, rozpadají se přírodní ekosystémy. Jsou to hrozby pro naší existenci,“ upozorňuje Brunner. Podle něho potřebujeme akci hned.

A dodává, že nejde o hrozby vzdálené v čase, týkající se budoucích generací. „Je to hrozba pro nás a naši generaci. Děje se to právě teď a je to něco, co nás může zasáhnout velmi, velmi bolestivě. A už to mnoho a mnoho lidí zasáhlo,“ říká Brunner.

Situace se stavem přírody a ekosystému je podle Brunnera opravdu špatná. Ale jsou tu příklady, které ukazují, že leccos můžeme napravit. „Můžeme chránit to, co nám stále zbylo. Můžeme přírodu obnovit. Někdy bude potřebovat naši pomocnou ruku, někdy bude stačit, když jí dáme chvíli pokoj, a ona se vrátí. A někdy i docela rychle,“ říká Brunner.

A jsme i v situaci, kdy víme, co máme dělat a máme mnoho příkladů dobré praxe. „Máme k dispozici celou jednu generaci projektů ochrany přírody financovanou z evropského programu LIFE, které obnovovaly stanoviště a druhy,“ říká Brunner s tím, že jde o projekty užitečné, ale svým rozsahem příliš malé. „Musíme se posunout z projektů s deseti hektary na projekty s desítkami tisíc hektarů. A to je zcela jiná úroveň. A to je důvod, proč Nature Restoration Law může skutečně znamenat velkou změnu,“ věří Ariel Brunner.

„Pokud Nature Restoration Law pojmeme opravdu vážně, můžeme mít zpět zdravou přírodu, dostat celou řadu společenských benefitů v podobě lepšího zdraví a příjemnějšího prostředí pro život. Ale to podstatné je, že nám to pomůže vypořádat se s pohromami, které se už dějí a které budou jen horší. Povodně, sucha, lesní požáry…,“ vypočítává Brunner.

„Pokud se bavíme o zvládání klimatické změny, příroda může být náš nejlepší spojenec,“ tvrdí dále Brunner. „Potřebujeme se zbavit fosilních paliv a emisí CO2. Nature Restoration Law nám může pomoci tím, že půdu, která aktuálně emise CO2 emituje, přeměníme na půdu, která bude uhlík pohlcovat,“ říká Ariel Brunner.

Ariel Brunner (vlevo) v panelové debatě spolu se Stefanem Leinerem z Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise.
Ariel Brunner (vlevo) v panelové debatě spolu se Stefanem Leinerem z Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise.

„Kritici říkají, že to bude strašně drahé. Nevěřte jim. Některé opravdu velké projekty obnovy přírody, které měly velký dopad, stály desítky či stovky tisíc euro. Když se ale podíváte na škody, které nám přinesla destrukce ekosystémů, dostanete částky ve zcela jiných řádech,“ říká Ariel Brunner.

A dává příklad jeho rodné Belgie, kterou loni postihly ničivé povodně (a letos jí trápí nejhorší sucha za 500 let). „Vláda odhadla škody způsobené záplavami na 2,9 miliardy eur jen ve Valonském regionu. Představte si, kolik přírody byste mohly ochránit jen za zlomek té částky…,“ zamýšlí se Brunner.

Povodně v Belgii přišly z oblastí, kde byla v minulosti vysušena rašeliniště a následně se z nich staly smrkové plantáže, které neudrží žádnou vodu. Jsou to oblasti, kde se stromy těží holosečně, kde jsou intenzivně využívány louky, kde krajina ztratila řadu svých vlastností.

„Pokud bychom tyto oblasti obnovili, předešli bychom tomuto druhu škod. Nekoukali bychom se pak na fotky aut, které povodeň vynesla na střechu rodinného domu. Ušetřili bychom peníze, ušetřili bychom lidské životy,“ říká Brunner.

Samotný návrh Nature Restoration Law od Evropské komise je podle Brunnera dobrý. „Byť by jistě mohl být lepší. A je potřeba jej přijmout co nejrychleji. Čas tu totiž hraje velkou roli,“ líčí Brunner.

Podle něho je na návrhu důležité to, že přináší konkrétní cíle, které mohou odstartovat skutečné akce. „Evropská unie má ve zvyku schvalovat si cíle, které jsou samy o sobě dobré, ale v praxi zůstávají jen na papíře. Nová Společná zemědělská politika je krásný příklad, jak předstírat, že něco děláme,“ upozorňuje Ariel Brunner.

Podle něho jsme v situaci, kdy si nemůžeme dovolit dál něco jen předstírat. „Musíme si být jistí tím, že cíle Nature Restoration Law jsou uskutečnitelné. Musíme mít dobrou správu věcí veřejných, která povede k zapojení lokálních komunit, neziskového sektoru, zainteresovaných stran, vědců. Nemůže to zase být tak, že si vládní instituce budou jen odškrtávat políčka monitorovacích zpráv, aby měly co poslat do Bruselu,“ říká Brunner.

Ariel Brunner také upozornil na slabinu návrhu Nature Restoration Law. „Musíme dát pozor, aby Nature Restoration Law zahrnovalo také mořské prostředí. To zřejmě není asi nejvyšší priorita pro Česko, ale obnova mořského prostředí je polovina celého příběhu,“ říká Brunner.

A pokud se povede zahrnout i mořská prostředí, bude podle Brunnera nutné zajistit, aby Nature Restoration Law nebylo blokováno mechanismy, které už nyní existují ve Společné rybářské politice a kvůli kterým je nyní obnova mořského prostředí sice teoreticky možná, v praxi ale nemožná.

Povodně v Belgii v červenci 2021.
Povodně v Belgii v červenci 2021.

„Když chce nyní členský stát omezit rybaření v moři a vyhlásit mořskou oblast, dostane se do bizarní situace. Potřebuje k tomu povolení od všech dalších členských států, které v dané oblasti rybaří. Jenže ti mají nulovou motivaci s tím souhlasit. A tak se o věci deset let diskutuje, a nic se nestane. Vzniká tak obludně nesmyslná situace. Je tu jeden zákonný předpis, který vytváří závazek, a je tu jiné právo, které brání tomu, aby se závazek naplnil. To se asi shodneme, že není dobrá legislativa,“ líčí současné problémy se Společnou rybářskou politikou Brunner.

Podle něho je nyní možnost vložit do Nature Restoration Law článek, který by vyhlášení mořské oblasti podstatně zjednodušil, aniž by se muselo zasahovat do Společné rybářské politiky. Cíle Nature Restoration Law by se mohly naplňovat a využívat k tomu nástroje, které jsou už zakotvené ve Společné rybářské politice. „Je to vlastně úžasně jednoduché. Akorát rada a parlament musí takový mechanismus navrhnout a komise to musí schválit. Pokud se to nestane, polovina Nature Restoration Law zůstane nenaplněna,“ říká Ariel Brunner.

Brunner také varuje, že Nature Restoration Law se setká s odporem různých lobby a snahou jej co nejvíce oslabit. „Někteří lidé mají z degradace prostředí velké peníze. A nebudou o ně chtít přijít,“ míní Ariel Brunner. „A je jasné, že v tom budou chtít pokračovat až do okamžiku, kdy budeme všichni mrtví,“ říká Brunner.

Podle něho je ve společnosti také opravdu hodně toxické propagandy, která říká, že každý hektar půdy, který ze zemědělské půdy přeměníme na přírodu, ohrožuje bezpečnost dodávek potravin. „Opak je pravdou a máme data, která to prokazují,“ říká Ariel Brunner.

Skutečný risk pro zemědělství není podle Brunnera ochrana přírody, ale kolaps ekosystémů. „Tento rok měla Francie nejnižší produkci masa od roku 1990. V Itálii byla produkce poloviční – kvůli suchu,“ říká Brunner. „Když obnovíme mokřady a udržíme víc vody v krajině, vytvoříme funkční ekosystémy, pořídíme si tím jakousi pojistku pro naši produkci potravin pro roky, kdy přijdou sucha,“ tvrdí Ariel Brunner.

A zmiňuje i příklad, kdy díky vzniku mořské rezervace ve Středozemním moři (mimo EU) došlo k nárůstů příjmů místních rybářů čtyřnásobně. „V části rybářské oblasti přestali rybáři lovit ryby. Ryby tím dostaly prostor, kde mohou v klidu dospět a rozmnožovat se, tím se pak do okolních oblastí dostane více ryb, a rybáři pak mají větší úlovky,“ vysvětluje Brunner.

„Tohle je skutečně životně důležité pro budoucnost naší potravinové produkce. Ale musíme lidi přesvědčit, že tohle je věc, která jim pomůže,“ říká Brunner.

Podle něho máme všechno, co potřebujeme, aby se návrh Nature Restoration Law stal skutečností. „Máme vědecké poznání, máme zkušenosti z praxe, máme zájem ze strany zainteresovaných skupin, od zemědělců provozujících pastvu po těžební průmysl. A na stole je sice ne perfektní, ale velmi dobrý návrh od komise,“ říká Ariel Brunner.

Co podle Brunnera návrhu chybí, je článek, který by umožnil kofinancování projektů na obnovu přírody z prostředků EU. „To by umožnilo v dalším rozpočtu vytvořit fond na obnovu přírody,“ vysvětluje důsledky Brunner.

„Viděli jsme, jaký nepředstavitelný dopad má fond LIFE, který má ale naprosto titěrný rozpočet. A teď si představte, že byste logiku fondu LIFE vzali a udělali ho v mnohem větším měřítku,“ zamýšlí se Ariel Brunner.

Do návrhu legislativy by podle něho měly být ještě dopracovány požadavky na jednotlivé členské státy. Aby přeorientovaly perverzní dotace správným směrem, aby jasně určily, jak budou financovat projekty obnovy přírody, aby cíle nezůstaly jen na papíře.

Společná rybářská politika aktuálně není účinný nástroj pro obnovu populací mořských ryb. Ilustrační snímek.
Společná rybářská politika aktuálně není účinný nástroj pro obnovu populací mořských ryb. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Slabým místem Evropské unie podle Brunnera je, že je sice velmi dobrá v hledání shody na obecných zásadách, ale naopak velmi laxní v uvádění konkrétních opatření v praxi. „Příkladem je čtyřicet let stará směrnice o ptácích, kde naplňování jejích cílů je spíš vtip,“ říká Brunner.

Jako vyloženě toxické pak považuje Brunner to, jak si ministři jednotlivých zemí jezdí do Bruselu, kde se shodnou na přísných cílech, ale na domácí půdě dělají pravý opak, a komise od toho dává ruce pryč.

Co se týče samotného procesu schvalování návrhu, myslí si Brunner, že komise svou práci odvede dobře. Otázka podle něho je, jestli stejně dobrou práci odvede všech 27 členských států na svých národních plánech. „Upřímně pochybuji. A proto si myslím, že potřebujeme, aby tu byla vymahatelnost práva,“ říká Brunner. „Dnes komise předkládané národní plány může leda tak vlídně komentovat. Potřebujeme, aby měla právo k jednotlivým plánům členských zemí říct rozhodné ne.“

Komise by podle něho měla mít možnost členský stát za neplnění cílů zažalovat. „Nikdo nemá rád, když ho někdo tahá po soudech. Ale je to potřeba vnímat podobně jako pokuty za překročení rychlosti. Město je bezpečné pouze tehdy, když někdo na dodržování rychlosti aut dohlíží.“

A podle Brunnera by bylo dobré, aby vymahatelnost spravedlnosti byla ještě širší. „Dát třeba neziskovým organizacím právo zažalovat evropskou komisi či evropský parlament v případě, že neodvádí práci tak dobře, jak by měla,“ navrhuje Ariel Brunner (tato jeho myšlenka vyvolala v auditoriu potlesk).

„Je potřeba si na rovinu říct, že my vědci a ochránci přírody se nyní musí vzchopit, a to hodně. Protože lidé na druhé straně jsou připravení. Pokud chceme, aby se Nature Restoration Law stal skutečností, je potřeba, aby lidé v jednotlivých zemích dýchali politikům na krk. Nejen těm v Bruselu, ale i v hlavních městech členských států,“ vyzývá Ariel Brunner.

Záznam celé konference můžete shlédnout na YouTube.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

18.10.2022 09:17
Ano, většina přírody obnovu potřebuje. Nadpis je hezký, ale realizace je zatím vražedná - pomocí bezzásahovosti. (A ta se hodí v Evropě jen velmi málo kde.)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.10.2022 09:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ty ekosystémy, které nejsou tak výrazně poškozené mohou přejít do bezzasahovosti viz NP Křivoklátsko a soustředit se na poškozenějši oblasti. Pokud je ekosystém přímo napojeny na určitý zásah je možné jej provádět s ochranou přírodního prostředí, které využívají jako přirozené různé druhy zvířat, ptáků a hmyzu NP “ Amazonie”
Stejně tak by bylo možné harmonizovat území CHKO Krušné hory jako určitě území s přirozenou hodnotou. CHKO je mezičlánek ve kterém se nastartují přirozené procesy v území
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.10.2022 10:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jak píšu v úvodu. Ano, Bezzásahovost v Křivoklátsku i Soutoku =úplná vražedná blbost. Zkuste si nastudovat historii vzniku jak Křivoklátska tak toho Soutoku-"Amazonie". Jsou to anglické lovecké parky. Bezzásahovost je spolehlivě změní, zničí. Má-li se zachovat jejich nádhera, Biodiverzita, soubor ekologických nik dle současnosti je nutno je obhospodařovat historickými metodami tak, jak to bylo za starých fořtů.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2018/cislo-3/proc-mizi-stare-stromy-nejen-moravske-amazonii.html
https://ziva.avcr.cz/2022-4/luzni-lesy-na-soutoku-rek-moravy-a-dyje.html
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2022 10:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně tak
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.10.2022 11:34 Reaguje na Jakub Graňák
Bohu žel za současného přístupu jsou tyto parky určené k devastaci. Buď zůstanou tak a budou zdevastovány intenzivní těžbou a obnovou frézováním a chemickou údržbou výsadby (v jehličnanech není co kácet a peníze na provoz potřebují), nebo je zdevastuje správa NP bezúdržbovým přístupem. Bůh buď milostiv.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2022 13:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vidím to stejně...
Odpovědět
Sl

Slovan

18.10.2022 22:23 Reaguje na Jakub Graňák
Furt nemohu přijít na to, co zničíte v centrální části současného Křivoklátska bezzásahovostí? Mě to zajímá a nikdo mi to logicky nevysvětlil. U Vás mě to navíc zajímá obzvlášť, protože se s Vámi téměř vždy shodnu.

U Soutoku je to jasné, tam bezzásah nemá co dělat. Tvrdí to i samotní ochránci a furt nechápu, proč to sem Vinkler S. tahá...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.10.2022 03:30 Reaguje na Slovan
50.0037061N, 13.9004283E

Ne všude jsou kýžené listnaté lesy. Ve smrčinách se musí pracovat a zavčasu kůrovcem napadené odstraňovat, což se tam děje. A je otázka do budoucna, zda není na místě určité procento jehličnanů (a to nejen smrku) tam kvůli diverzitě udržovat.

Doba je složitá, klima se mění k suššímu, tak je na zvážení, zda všechno "nechat na přírodě", nebo management lesa vést k optimální pestrosti s převahou listnáčů. Ale než rozběhnout kalamitu, bude určitě racionálnější, ještě minimálně pár desetiletí, zdravotní stav porostů sledovat a správně je managovat. Utéct od toho by na mnoha místech nedopadlo dobře.
Odpovědět
Sl

Slovan

19.10.2022 15:21 Reaguje na Karel Zvářal
I výběrový způsob hospodaření je vlastně nepřirozený zásah člověka do lesa. Člověk určuje který strom padne a který ne. Určuje i to, co tam poroste nebo neporoste (např. prořezávkou). Přitom každý strom je jiný, jinak odolný a přizpůsobivý. Díky tomu, pokud do toho nebudeme zasahovat, vždy “vyhraje” ten nejodolnější jedinec, který zajistí přežití daného porostu do budoucna (bude odolnější). Tohle člověk zjistit neumí a umět nebude. Tím prořezáváním pouštíte do lesa i více světla, než pokud by tam byly pouze ty přirozené vývraty, což znovu ovlivňuje les jako celek, byť to na první pohled nemusí být zřejmé.

Člověk samozřejmě dřevo potřebuje a ve většině lesů tento způsob velice podporuji, protože dokud bude po dřevu poptávka, je to stále to nejlepší co umíme. Nevím ale, proč by na Křivoklátsku nemohlo být vyčleněno 100 km2 jako NP. Bezzásah nebude všude, bude nemálo míst, kde se bude šetrně hospodařit dál, ale ten střed, to centrum celého toho lesního ekosystému, si bude žít svým životem a tvořit odlišné podmínky, než které budou všude kolem. To poskytne vhodné podmínky i jiným druhům.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.10.2022 07:07 Reaguje na Slovan
Podle AOPK v zásadě není toho moc bezzásahového i když je taky, viz https://krivoklatsko.nature.cz/pece-o-prirodu

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.10.2022 10:23 Reaguje na Slovan
V lokalitách s pralesním charakterem v bezásahovosti nevidím problém, jenže tam je i řada jiných např stepních stanovišť a ty by mohly v bezzásahovém režimu zaniknout. Zaslouží si to zevrubnější a diferencovanější přístup, což v kontextu fungování státní zprávy může být ouvej
Odpovědět
Sl

Slovan

19.10.2022 15:24 Reaguje na Jakub Graňák
Šlo mi o ty lesy. Ty by totiž měli tvořit nějakých 94% rozlohy (pokud si dobře pamatuji) případného NP. Pokud tam jsou i např. ty stepy, pak se zajisté s určitou formou obhospodařování počítá. Tam bezzásah nebude. V žádném NP u nás nebude nikdy 100% v bezzásahovém režimu, proto mi podobné strašení přijde zbytečné - když se objevil nápad udělat ze Soutoku NP, kde by měl nemalý podíl bezzásahový režim, ochrana přírody proti tomu celkem rázně vystoupila protože je to nesmysl. Proto se dnes otevřeně mluví spíše o CHKO, což dává mnohem větší smysl.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.10.2022 18:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když akci,
tak by konečně měli jít něco dělat - místo toho věčnýho klábosení.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.10.2022 09:31
Pole je taky ekosystém ale permanentně drancovaný. Obnova ekosystému je potřeba ale podívejte se, co se děje v zemědělství. Pesticidy, GMO myslíte, že ta diverzita bude dlouhodobě k něčemu? Výnosy za každou cenu a zaslepenost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.10.2022 10:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jasně, ponechat pole bezzásahově ladem- a čím se pan Řezáč bude živit? Doveze potraviny z Brazílie?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

18.10.2022 12:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zkuste si přihodit vyhybku v hlavě. Ochrana ekosystému je zásadní a je jedno jestli to je louka nebo pole. Následné reakce jsou docela úsměvné. Intenzita zemědělství se omezuje několika obilninami a už to došlo intenzivně tak daleko, že měníme genomy a zotročujeme plodiny i pudu. Nám už ta civilizace nestačí musíme zotročit ve zkumavkách všechno, ale ty následky, které nikoho nezajímají
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.10.2022 18:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jak si představujete "ochranu ekosystému" pole, louka? Definujte přesně. Na příklad:
trojpolní hospodaření...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.10.2022 10:40 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Přestaňte už proboha psát tady ty nesmyslné bludy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2022 10:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Intenizvnímu hospodaření se nevyhnete - řešení pro diverzitu je pokrýt krajinu sítí krajinných prvků a extenzivně (tradičně) využívaných ploch, 10-15% bude stačit (samozřejmě s přihlédnutím k místním podmínkám)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.10.2022 11:35 Reaguje na Jakub Graňák
👍👍👍
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.10.2022 12:45 Reaguje na Jakub Graňák
Ani to nemusí být 15%. Určitě by stačilo i 5% rozumně obhospodařovaných a pokud to bude v rovině, po několika letech točit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2022 13:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
To záleží jak kde (u nás to třeba nebude muset být ani těch 5% - "kostra" krajiny, když pominu zprzněný vodní režim, je zachovalá). Problém vidím spíš v absenci provázanosti jednotlivých "stanovišť", aby mohla ta diverzita migrovat a mísit geny. I když nějaká migrace probíhá (letos jsem zastihl u nás na Krnovsku výskyt zlatohlávka skvostného - typického zástupce nejteplomilnější naší fauny) pro méně mobilní druhy současný stav není dobrý.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.10.2022 18:42 Reaguje na Jakub Graňák
Naprostý souhlas !!!!
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.10.2022 14:05
Je tam pár dobrých myšlenek. A taky pár méně dobrých ... taktně řečeno.

Ale když čtu o tom, jak by měla mít EK ještě větší pravomoc buzerovat jednotlivé suverénní ... no, ještě furt trochu ... stáy, tak akorát tak zvysoka.

I když zase ... „Dát třeba neziskovým organizacím právo zažalovat evropskou komisi či evropský parlament v případě, že neodvádí práci tak dobře, jak by měla,“ navrhuje Ariel Brunner ... jako že by se EK/EP a bláznivé NGO tak nějak vzájemně zabavily a tolik neprudily ostatní:-)? To je lákavá myšlenka:-))).
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

18.10.2022 17:37
Jak někdo vykřikuje, že "potřebujeme akci a potřebujeme ji teď hned" degraduje tím cokoliv dalšího řekne na úroveň proklamací Gréty T. Článek obsahuje i řadu faktických chyb. Ten pán se například nenarodil v Belgii (jak uvádí článek) ale v Izraeli (viz jeho "životopis" zde https://ec.europa.eu/environment/archives/greenweek2020/en/speakers/ariel-brunner.html). Křik a násilná implementace nových regulací bez vyhodnocení jejich ekonomických a sociálních dopadů nepovede k jejich přijetí veřejností ale naopak k diskreditaci "zelené politiky" v EU. Současná regulace ve svých cílích selhává. EU v letech 2011–2020 nedokázala úbytek biologické rozmanitosti zastavit. Nesplnila dobrovolný cíl obnovit do roku 2020 alespoň 15 % poškozených ekosystémů. A proto ... Tramdadá... Navrhujeme více regulace!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2022 17:50 Reaguje na Dalibor Motl
1* (zejména za druhou polovinu)

https://www.youtube.com/watch?v=8KZ7NEuE9lQ

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.10.2022 18:44 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě pár konferencí a budeme mít všechno. To už věděl předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal "V globále máme všechno!"
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2022 20:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jj!-) Přírodu napravit! Raz, dva!
Odpovědět

Viktor Šedivý

18.10.2022 19:05
Myslíte, že si ten člověk všiml, že mimo jiné kvůli šílené zeleně pokřivené energetické politice vletěly státy EU do naprosto fatálního propadu? Že možná bude důležité vyrobit dost potravin?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist