Povinné zálohování plastových lahví Sněmovna odmítla
Povinné zálohování PET lahví navrhli lidovečtí poslanci. Podle nich se mělo týkat plastových lahví do objemu tří litrů. Záloha měla činit tři koruny, jako je tomu nyní u části skleněných lahví. Podle kritiků by v případě přijetí změny musel stát nahrazovat zmařené investice do linek na zpracování PET lahví.
Mezi odpůrce povinného zálohování patřil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Současný systém sběru plastových obalů je podle ministra funkční a díky němu země evropské cíle plní. Brabcovo ministerstvo chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra mohla patřit průhledná PET lahev.
Zálohování PET lahví prosazovala iniciativa Zálohujme. Podle ní se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40 000 tun. Ministerstvo naopak argumentovalo tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se již dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.
Poslanec KDU-ČSL Jan Čižinský také neúspěšně navrhoval zařadit mezi obaly reklamní letáky. Část nákladů na jejich likvidaci by tím podle něho nesli i výrobci. Sněmovna odmítla také zavedení informační povinnosti hypermarketů k mikrotenovým sáčkům. Poslanec ANO Ondřej Babka chtěl, aby místa s těmito sáčky musela být opatřena textem s výzvou, aby si je zákazníci brali "pouze v nezbytných případech a pouze v uváženém množství". Porušení mělo být podle poslance trestáno pokutou do 50 000 korun.
reklama
Dále čtěte |
Znečištění plasty se týká také půdy. Rizikové jsou i biologicky rozložitelné plasty, upozorňují vědci z MENDELU 
Státy nenalezly shodu na úmluvě o snížení odpadu z plastu, uvedl předsedající
V Jižní Koreji začalo další kolo jednání OSN o nové úmluvě o plastechOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Jan Šimůnek
20.9.2020 08:11 Reaguje naJiří Daneš
19.9.2020 18:26Jiří Daneš
19.9.2020 18:34 Reaguje na Jiří DanešViktor Šedivý
19.9.2020 21:15Jan Šimůnek
20.9.2020 08:12 Reaguje na Viktor ŠedivýBřetislav Machaček
20.9.2020 11:42Navrhuji zálohu 1 Kč za jakýkoliv kus bez rozdílu druhu, výrobce a stavu
láhve. Výkup by byl prováděn sběrnami, které by si strhávaly například 20% z výkupní ceny pro svoji režiji a při dalším přeprodeji zpracovatelům by se jim vyplácely plné zálohy z fondu záloh vybraných prodejci. Myslím, že by to motivovalo i některé nemajetné tyto láhve cíleně vyhledávat i v přírodě a pro náhodné šetřílky by to byla sice malá, ale odměna za námahu láhev z lesa odnést, klidně zmačkanou a vrátit společně se svými jednou měsíčně
ve sběrně. Odpadlo by jejich třídění a hlavně by se nepovalovaly všude v přírodě. Provozovat sběrny by mohly klidně i města a vesnice a mít tak z každé petky 20 haléřů, což při tisících láhví bylo možná i ziskové.
Spotřebitel by určitě oželel těch dvacet procent z ceny, když nyní oželí
celou částku za cenu obalu. Kontejnérům na plast by se ulevilo, byť jsou petky jediným relativně dobře prodejným plastem, který přináší nějaký malý zisk. U ostatních plastů je to už složitější a tam mimo jeho třídění, recyklace či spalování moc možností není. Vázat to na producenty a prodejce s možností výkupu pouze u nich a vybraných typů je nesmysl a tak se nedivím zamítnutí. Toto řešení nic neřeší a bezprizorní láhve vy se povalovaly zase v přírodě dál.
Jan Šimůnek
20.9.2020 12:21 Reaguje na Břetislav MachačekDruhou věcí je, že by byly jistě šílené námitky proti tomu, že by se lidé mohli obohatit sběrem prázdných flašek v přírodě, parcích apod.
