Všudypřítomný, přesto opomíjený zdroj mikroplastů – barvy a nátěry

Od stavebních nátěrů, povrchových úprav lodí, potrubí a dalších konstrukcí, přes řemeslné a výtvarnické barvy až po značení značení silnic. Nátěry a barvy jsou všude kolem nás. A mohou být velkým, ne-li dokonce tím největším zdrojem mikroplastů uvolňovaných do prostředí, upozorňuje nedávná studie vědců z Torontské univerzity shrnující dosavadní poznatky o tomto druhu mikroplastů. Odhaduje se, že barvy tvoří v průměru z 37 % právě plast. Nejčastěji se jedná o syntetické organické polymery, alkydy, akryly, epoxidy a polyuretany.

Mikroplasty, tedy částice menší než 5 mm, se z barev a nátěrů uvolňují už během jejich aplikace, následně během používání a čištění natřených předmětů a nakonec i při odstraňování těchto nátěrů. Barvy a nátěry navíc postupně samy degradují a uvolňují se do prostředí pouhým působením povětrnostních podmínek.

Nedávné modelování, které se snažilo zahrnout co nejvíce zdrojů barev a nátěrových hmot, předpokládá, že se do životního prostředí ročně uvolní 1 857 tisíc tun mikroplastů. Pokud by byl tento odhad správný, staly by se barvy jedním z největším, ne-li tím největším zdrojem mikroplastů v životním prostředí.

Mikroplasty z nátěrů byly nalezeny ve vodách, sedimentech nebo organismech v mořském, sladkovodním i suchozemském prostředí. Největší koncentrace částic byla zaznamenána poblíž stěny s graffiti malbami v Německu.

Kromě zmiňovaných polymerů obsahují barvy a nátěry také různé přídatné látky. Těchto přísad jako jsou zpomalovače hoření nebo změkčovadla bývá v nátěrech více než v jiných plastových výrobcích a spolu s dalšími chemickými sloučeninami (nebo i neúmyslně přidanými látkami) se zároveň s mikroplasty uvolňují do prostředí a mohou zvyšovat jejich toxicitu.

Navzdory zájmu odborníků o tuto problematiku a rychlému přibývání publikací na toto téma existuje podle autorů informací o mikroplastech uvolňovaných z barev a nátěrů stále poměrně málo. Autoři dohledali jen 62 článků publikovaných za poslední dvě desetiletí.

Tolik skloňované slovo "mikroplasty" zahrnuje totiž velmi různorodou skupinou znečišťujících látek. Ty se liší jak složením svých polymerů a chemickými přísadami, tak svou velikostí, tvarem a barvou.

Tzv. primární mikroplasty pocházejí z produktů cíleně obsahujících miniaturní plastové částečky, sekundární mikroplasty vznikají rozpadem větších plastových výrobků tím, jak na ně působí fyzikální, chemické a biologické procesy.

---

reklama

---