Ježci ve městech jsou vystaveni znepokojujícímu koktejlu toxických látek

Už předchozí výzkum našel v tělech ježků z jiných evropských měst zvýšené hladiny těžkých kovů. Letošní studie však naměřila množství dalších škodlivin. Celkem naměřili toxikologové u mrtvých ježků přítomnost 11 různých prvků, včetně několika těžkých kovů, a 48 organických látek znečišťujících životní prostředí. Zabývali se jak dlouhodobému vystavení těžkým kovům zkoumáním páteře a zubů, tak i krátkodobější expozici různým organickým chemickým látkám analýzou jaterní tkáně.
„Překvapilo nás, že v tělech ježků bylo tolik různých látek znečišťujících životní prostředí, jako jsou PCB a několik různých ftalátů, a že tam byly velmi vysoké koncentrace některých těžkých kovů, zejména olova,“ uvádí Maria Hansson.
Ftaláty jsou používané jako změkčovadla v plastech nebo gumě. Jako polychlorované bifenyly (PCB) se označují syntetické látky používané ve velkém množství především v minulosti. U některých zvířat toxikologové zjistili i pesticidy, bromované zpomalovače hoření a zvýšené hladiny dalších těžkých kovů a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH).
Vědci ze Švédska jsou podle svých znalostí vůbec první, kdo přinesl důkazy o vystavení ježků těmto látkám. Analyzovali těla mrtvých ježků nalezených na silnicích a další mrtvá těla, která v letech 2021 a 2022 pro vědce našli lidé zapojení do tzv. občanské vědy.
Výsledky analýzy podle toxikoložky dokazují, jak je městské prostředí, ve kterém dnes žije většina lidí, zaneseno velkým množství problematických látek. Tyto látky prokazatelně škodlivé pro zdraví pochází ze stavebních materiálů, plastů, pesticidů, odpadů, spalování i dopravy. Lidé by podle ní měli omezit používání syntetických materiálů, chemikálií a plastů.
Jak na ježky látky, kterým jsou vystaveni, působí, zatím vědci nevědí. O tom, jaký vliv mají znečišťující látky na různé druhy volně žijících živočichů se obecně ví velmi málo. Studium této problematiky je považováno za složité. „Ale vzhledem k tomu, že jsou ježci savci stejně jako my, je znepokojivé nacházet látky, o kterých víme, že jsou endokrinními disruptory, jsou karcinogenní nebo narušují lidskou reprodukci. Samozřejmě, že jsou jiné organismy ovlivňovány našimi emisemi,“ uzavírá Maria Hansson.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Honza Honza
16.4.2025 08:38Tak stejně by společnost měla regulovat svůj technologický vývoj, stále sofistikovanější přístroje, nástroje se stále větším počtem čidel, regulátorů - jen kvůli tomu, aby přístroje měly lepší fumci = je to úplně stejné jako přehnojené pole má větší výnos, kráva s ATB nemá bakterie v mléce, jablko s pesticidy je bez skvrnky.
Tyto přístroje jsou dražší = větší zisk pro výrobce, opravy náročnější, tím obsahují šidítka, kvůli čidlu za pár stovek je přístroj za 400 tis neopravitelný, nikdo to čidlo ani neumí vyměnit, nepozná příčinu poruchy přístroje a přístroj se musí vyhodit. Kolik ale obsahuje vzácných kovů, plastů, škodlivin? Které se musí někde vyrobiut, vytěžit suroviny.
Typický nesmyslný krb řízený elektronicky, aby lépe spaloval dřevo.
Prostě závěrem, tak jako je nutno tlačit zemědělce k agrotechnice pokud možno bio produktů- jinak se díky krásným jablkům otrávíme, dostaneme rakovinu a zemřeme. Kvůli plastům, které spoří náklady za dopravu místo skla se otrávíme a zemřeme. Tak stejně je nutný návrat k přirozeným, jednoduchým, opravitelným výrobkům. Prostě proto, abychom přírodu stále více a více nezavalovaly odpady, jedy, aby se stále více a více nemusely těžit suroviny.
A poznámka ke městu: město se musí vracet k přírodě, k přirozenosti, ne být stále více a více umělé, sofistikované, plné betonu, asfaltu, aut, kabelů, přístrojů, plastů, chemie. Bude-li město více přirozené, bude více plnit i přírodní funkce, bude méně škodit celé přírodě, nám v něm bude lépe, život bude zdravější. Potom i začne být osídlováno i vzácnými živočichy, v případě zavodnění (voda je základ života) i obojživelníků- právě živočichhů citlivých na zamoření jedy.

Karel Zvářal
16.4.2025 09:13vladimír šmídl
16.4.2025 16:56Břetislav Machaček
16.4.2025 18:32 Reaguje na vladimír šmídlslimáci, drobní hlodavci a nebo rovnou granulované jedy určené hlodavcům. No a v suchých létech je to úbytek potravy, kdy jsou
žížaly půl metru hluboko a slimáci zalezení někde pod kameny.
Po kultivaci půdy jsem měl dnes opět na záhonech společnost
kosího páru, který za mnou lovil žížaly a jiný hmyz pro tři
kosí potomky cca týden před výletem z hnízda. Okolo ale suchem
půda tvrdá jako beton a nikde žádná žížala, které jsou potravou
nejen ptáků, ale taky ježků. To pak sežerou co najdou a stává
se jim to osudným.
vladimír šmídl
16.4.2025 19:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Karel Zvářal
16.4.2025 20:16 Reaguje na Břetislav MachačekSilný pokles je patrný i u hraboše polního, tam to hlad nebude, ale predační tlak, prasaty počínajíc. I žab je v potravě puštíka méně, je má v potravě též spousta ikon. Zachraň čápa (volavku, káni...), odepiš tisíc žab.