Znečištění plasty se týká také půdy. Rizikové jsou i biologicky rozložitelné plasty, upozorňují vědci z MENDELU
Řešením plastového znečištění je podle jeho slov primárně správný odpadový management, který ale v mnoha zemích buď neexistuje nebo nefunguje správně. „Dále pak implementace opatření omezujících pronikání plastů do životního prostředí a samozřejmě hledání způsobů, jak snižovat jejich spotřebu bez negativního dopadu na společnost,“ pokračuje Jiří Kučerík.
Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové.
„Přestože jsou biologicky rozložitelné plasty v některých aplikacích zajímavou alternativou konvenčních plastů, studie z posledních několika let poukazují na určitá rizika. Ukazuje se, že již při relativně malých koncentracích mohou některé z nich ovlivnit celé půdní prostředí,“ nastínil možné problémy Kučerík.
Podle týmu z MENDELU biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin.
„S nárůstem používání biologicky rozložitelných plastů lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika,“ pokračuje Martin Brtnický, vedoucí výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin.
„Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Problematice plastů se věnujeme již několik let a provádíme různé experimenty s cílem zjistit, jaký vliv mají nejen biologicky rozložitelné ale i konvenční mikroplasty na půdní mikroorganismy, půdní organickou hmotu a zemědělské plodiny. Nicméně, stejně důležité jako poukazovat na rizika, je důležité tyto výzvy řešit, a proto také testujeme různé environmentálně-agronomické přístupy, jak případným negativním dopadům předcházet,“ dodal Martin Brtnický.
Plasty se začaly vyrábět ve větším měřítku ve 40. letech jako levné, lehké a odolné náhrady tradičních materiálů. Termín mikroplasty poprvé použil v roce 2004 britský oceánograf Richard Thompson a jeho tým v časopise Science. Autoři v ní upozornili na přítomnost drobných persistentních plastových částic v oceánech. Už v 70. letech byly publikovány první zprávy o hromadění plastového odpadu v oceánech, zejména v Pacifiku. Na přelomu století pak byla zvýšená pozornost upřena na mikroplasty a chemikálie uvolňované z plastů, jako je bisfenol A nebo ftaláty.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Slavomil Vinkler
11.12.2024 16:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
11.12.2024 17:12 Reaguje na Slavomil VinklerV tomto kontextu by se dalo říci, že největší škůdce je člověk.
Jde o to, vytvořit opakovaně plnitelné obaly, které splňovali mnohem lépe doby, kdy plastové obaly ještě nebyly na světě a to je třeba ve 30. letech, tedy před sto lety, kdy člověk využíval technické výrobky, které byly také udržitelné... problém je, že obaly jsou na jedno použití a počet obalů roste exponenciálně, tedy není v našem zájmu toto tolerovat a zároveň jsou levné, což je zavádějící, protože právě jejich nemožnost opakovaného plnění je vlastně drahé a nehledě na to, že výroba obalů je energeticky náročná v kontextu užitnosti, jednorázovosti.
To, že píšu obaly a ne odpad je zcela zásadní, protože původci problémů jsou výrobci obalů, jako spouštěče životního cyklu.
Slavomil Vinkler
11.12.2024 17:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAnyr
12.12.2024 00:43 Reaguje na Slavomil VinklerHolt dvacáté století bylo totálně plodné, a to nemluvím o jeho současném, živém odkazu - Babiš, Putin, Orbán, Fico, igeliťáky, petky, tetrapaky, jejej... XD :D
No, nic, něco vyřeší čas, něco další generace. Ale vzpomínat v dobrém se asi moc nebude.
Slavomil Vinkler
12.12.2024 10:54 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
12.12.2024 10:57 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
11.12.2024 17:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Pokorný
12.12.2024 08:52 Reaguje na Slavomil VinklerK tomu přidejte mnoho tun skla, které je přepravováno spolu s pivem - leckde uvidíte staré láhve na 1 l piva, poměr skla a piva byl tedy lepší - prázdné láhve, opět mnoho tun, jsou přepravovány z obchodů do pivovarů. Stejně tak tomu bylo i s mlékem a vínem. A s tím porovnejte lehoučké obaly z plastu, které se do podniků přepravují jako malé polotovary a teprve na místě se nafukují.
Jako děti jsme si přivydělávaly sběrem odpadů - papíru, kovů i skla. Proč by to nešlo i s plasty? Jenže tehdy měl papír svoji cenu, byla to druhotná surovina. Nyní i ten je odpad.