https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/znecisteni-plasty-se-tyka-i-pudy.rizikove-jsou-take-biologicky-rozlozitelne-plasty-upozornuji-vedci-z-mendelu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Znečištění plasty se týká také půdy. Rizikové jsou i biologicky rozložitelné plasty, upozorňují vědci z MENDELU

11.12.2024 10:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Tele krmící se na plastových odpadcích v Národním parku Gorkhi-Terelj, Mongolsko. Co nesežerou volně se pasoucí hospodářská zvířata, dostane se do půdy, je odneseno větrem nebo to spláchne voda při povodních.
Tele krmící se na plastových odpadcích v Národním parku Gorkhi-Terelj, Mongolsko. Co nesežerou volně se pasoucí hospodářská zvířata, dostane se do půdy, je odneseno větrem nebo to spláchne voda při povodních.
Foto | Václav Pecina / Mendelova univerzita v Brně
Na konci listopadu se nepodařilo v rámci konference v jihokorejském Busanu vyjednat Globální plastovou úmluvu, která by směřovala nejen k omezení plastového odpadu, regulaci škodlivých látek v plastech a zlepšení systémů nakládání s odpady. Další jednání proto budou pokračovat v následujícím roce. Plasty se využívají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti a jsou díky jejich vlastnostem v mnoha ohledech nenahraditelné.
 
Vědci z Agronomické fakulty MENDELU upozorňují, že přestože je téma plastů spojováno převážně s oceány a vodním prostředím, problém se týká i půdy. Právě studiu půdy a jejímu znečištění mikroskopickými částicemi plastů se na MENDELU věnují. „Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné. Kontaminace mikroplasty se tedy netýká pouze oceánů, lze je najít i ve vzduchu, v pitné vodě a potravinách, v půdě i rostlinách, a proto se také snadno dostávají do lidského organismu, kde patrně způsobují určité zdravotní problémy,“ uvedl Jiří Kučerík z Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, který se problematikou znečištění životního prostředí plasty dlouhodobě zabývá.

Řešením plastového znečištění je podle jeho slov primárně správný odpadový management, který ale v mnoha zemích buď neexistuje nebo nefunguje správně. „Dále pak implementace opatření omezujících pronikání plastů do životního prostředí a samozřejmě hledání způsobů, jak snižovat jejich spotřebu bez negativního dopadu na společnost,“ pokračuje Jiří Kučerík.

Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové.

„Přestože jsou biologicky rozložitelné plasty v některých aplikacích zajímavou alternativou konvenčních plastů, studie z posledních několika let poukazují na určitá rizika. Ukazuje se, že již při relativně malých koncentracích mohou některé z nich ovlivnit celé půdní prostředí,“ nastínil možné problémy Kučerík.

Podle týmu z MENDELU biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin.

„S nárůstem používání biologicky rozložitelných plastů lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika,“ pokračuje Martin Brtnický, vedoucí výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin.

„Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Problematice plastů se věnujeme již několik let a provádíme různé experimenty s cílem zjistit, jaký vliv mají nejen biologicky rozložitelné ale i konvenční mikroplasty na půdní mikroorganismy, půdní organickou hmotu a zemědělské plodiny. Nicméně, stejně důležité jako poukazovat na rizika, je důležité tyto výzvy řešit, a proto také testujeme různé environmentálně-agronomické přístupy, jak případným negativním dopadům předcházet,“ dodal Martin Brtnický.

Plasty se začaly vyrábět ve větším měřítku ve 40. letech jako levné, lehké a odolné náhrady tradičních materiálů. Termín mikroplasty poprvé použil v roce 2004 britský oceánograf Richard Thompson a jeho tým v časopise Science. Autoři v ní upozornili na přítomnost drobných persistentních plastových částic v oceánech. Už v 70. letech byly publikovány první zprávy o hromadění plastového odpadu v oceánech, zejména v Pacifiku. Na přelomu století pak byla zvýšená pozornost upřena na mikroplasty a chemikálie uvolňované z plastů, jako je bisfenol A nebo ftaláty.


reklama

 
foto - Pospíchalová Tereza
Tereza Pospíchalová
Autorka je tiskovou mluvčí Mendelovy univerzity v Brně

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

11.12.2024 16:01
https://arnika.org/budoucnost-bez-plastu
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.12.2024 16:41 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Budoucnost bez plastu a bez fosilu je možnost jen v budoucnosti bez lidí. Aniž bych loboval za (mikro)plasty nebo za nárůst fosilu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.12.2024 17:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
ono jde o to vidět v tom problém a vytáhnout téma na světlo světa.
V tomto kontextu by se dalo říci, že největší škůdce je člověk.
Jde o to, vytvořit opakovaně plnitelné obaly, které splňovali mnohem lépe doby, kdy plastové obaly ještě nebyly na světě a to je třeba ve 30. letech, tedy před sto lety, kdy člověk využíval technické výrobky, které byly také udržitelné... problém je, že obaly jsou na jedno použití a počet obalů roste exponenciálně, tedy není v našem zájmu toto tolerovat a zároveň jsou levné, což je zavádějící, protože právě jejich nemožnost opakovaného plnění je vlastně drahé a nehledě na to, že výroba obalů je energeticky náročná v kontextu užitnosti, jednorázovosti.
To, že píšu obaly a ne odpad je zcela zásadní, protože původci problémů jsou výrobci obalů, jako spouštěče životního cyklu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.12.2024 17:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Já chodil pro mléko do konvičky. Máslo a kvasnice se krájely a bylily do papíru. Mouka se sypala do sáčku. Cukrovinky se taky vážily a sypaly do sáčku. Pivo, víno, alkohol, minerálky a zavařeniny bylo už tehdy v lahvích.
Odpovědět
Anyr

Anyr

12.12.2024 00:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano. A všichni zainteresovaní, a to velmi často ze tvé generace a generace tvých rodičů, dělali všechno pro to, aby se to tak dělat nemuselo, a taky že to vymysleli. :)
Holt dvacáté století bylo totálně plodné, a to nemluvím o jeho současném, živém odkazu - Babiš, Putin, Orbán, Fico, igeliťáky, petky, tetrapaky, jejej... XD :D

No, nic, něco vyřeší čas, něco další generace. Ale vzpomínat v dobrém se asi moc nebude.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2024 10:54 Reaguje na Anyr
Vůbec nevadí výroba a balení. Vadí, že je mnozí u nás a zejména ti plodní v rozvoji, hází všude včetně moří.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2024 10:57 Reaguje na Anyr
No aby to nevyřešila výměna etnika. Oni ti noví se o odpad nestarají doma (jak vidíme) a asi nebudou ani tady.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.12.2024 17:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Podle údajů jsou náklady na vymytí sklenice vyšší než na novou.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

12.12.2024 08:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Předloni jsem byl na exkurzi v pivovaru. V jedné hale umývali vrácené láhve. Veliký stroj - na jedné straně do něj vkládali láhve, na druhé vycházely čisté. Mezitím vařící voda,louh, v celé hale bylo pořádné teplo.
K tomu přidejte mnoho tun skla, které je přepravováno spolu s pivem - leckde uvidíte staré láhve na 1 l piva, poměr skla a piva byl tedy lepší - prázdné láhve, opět mnoho tun, jsou přepravovány z obchodů do pivovarů. Stejně tak tomu bylo i s mlékem a vínem. A s tím porovnejte lehoučké obaly z plastu, které se do podniků přepravují jako malé polotovary a teprve na místě se nafukují.
Jako děti jsme si přivydělávaly sběrem odpadů - papíru, kovů i skla. Proč by to nešlo i s plasty? Jenže tehdy měl papír svoji cenu, byla to druhotná surovina. Nyní i ten je odpad.
Odpovědět
MM

Milan Milan

12.12.2024 21:47
A když jsou ty plasty a mikro plasty zvlášť tak silně rizikové, proč se dál vesele zpracovávají q prosazují "plastové" technologie, od nejrůznějších žlabů, jímek, nádrží, vodovodních potrubí, oken, dveří, střešní krytiny, hračky až po solární a FTV panely, zateplení budov, balení zboží hlavně potravin....? Jo, asi že se tam točí velký prachy výrobců? A na ně si politici ani aktivisté netroufnou. Ale udávat sousedy za údajně nevyhovující kotle, tak to se vždy nějaký zodpovědný pokrytec najde.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist