https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/povodne-byly-jsou-a-budou-naucte-se-s-nimi-zit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Fórum Ekolistu: Povodně byly, jsou a budou - naučte se s nimi žít

22.9.2010 18:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Během letošních letních měsíců zasáhly Českou republiku bleskové povodně. Několik stovek lidí přišlo o velkou část majetku a někdy i o střechu nad hlavou. Redakce Ekolistu.cz si od několika odborníků vyžádala komentář k otázce, zda by povodňové nebezpečí lépe snížila šetrnější péče o krajinu, technická řešení nebo je řešením vylidnění těchto oblastí.
 

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků a zástupců zainteresovaných institucí s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:

"Byla by šetrnější péče o krajinu dostatečným způsobem, jak snížit povodňové nebezpečí, nebo je lepší vsadit na technická řešení? Anebo by se lidé měli z povodňových oblastí úplně vystěhovat? "

Své odpovědi nám poslali:

Všichni oslovení odborníci se shodli, že povodně ve větší či menší intenzitě zde jsou, byly a budou, a my se s nimi musíme naučit žít. Stejný názor mají také ohledně snížení nebezpečí – nejefektivnější prý bude kombinace technických opatřeních a péče o krajinu.

Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu (ČMHÚ) říká, že velká voda a sucho do střední Evropy patří. S následky extrémního počasí si prý vždy příroda poradila sama, ale člověkem změněná krajina se s těmito situacemi vyrovnává hůře, říká Tolasz.

„Vodu z velkých ploch rychle odvádíme pryč, aby nám neškodila. Za normální situace s průměrným počasím jsou všichni spokojeni,“ začíná vysvětlovat. Zimní povodně podle něj lze dobře předpovídat a ztráty na životech i na majetku jsou pak zbytečné. Více problematické jsou podle Tolasze přívalové letní povodně, které „přicházejí rychle jako blesk“. Vznikají prý v říčních korytech i plošným odtokem ve svažitých terénech, kde žádný vodní tok není. „Rychlý nástup přívalových povodní lze v každé lokalitě oddálit a výšku povodňové vlny snížit opatřeními v krajině, která označujeme jako přírodě blízká opatření (hrázování, způsob hospodaření na polích a loukách, suché poldry, apod.). Tato opatření však mají kladný účinek i na jiné typy povodní".

„Protipovodňová ochrana musí být tvořena komplexem všech možných opatření – péče o krajinu, hospodaření v krajině, vodní hospodářství, technická opatření, integrovaný záchranný systém a předpovědní povodňová služba. Tento protipovodňový komplex opatření snižuje povodňové škody,“ říká Tolasz a podobně se vyjadřují i další odborníci.

Ivan Obrusník, ředitel ČMHÚ, říká: „Šetrnější péče o krajinu pro snížení povodňového nebezpečí sama o sobě nestačí. Schopnost snižovat dopad povodně působením krajiny relativně klesá s rostoucí 'silou' povodně. U katastrofických povodní (u nás 1997 a 2002) může pozitivní vliv krajiny snížit úroveň povodňové hladiny či průtoku o cca 5 – 8%, avšak u menších a častějších povodní je pozitivní vliv krajiny relativně větší. Dá se říci, že nejlepší je kombinace technických i krajinných řešení, která je uzpůsobena konkrétní lokalitě. Ještě bych připomenul i využití nestrukturálních opatření jako je kvalitní výstražná služba a dobrá připravenost obyvatelstva na povodňovou situaci.“

Podle něj by v záplavových územích mělo být minimum obytných domů. „Lidé si po povodni často staví domy na tom samém místě, a co je nejhorší, se stejně nízkou schopností odolat povodni. Je s podivem, že takovéto stavby jsou při rekonstrukci území po povodni povolovány.“ Obrusník zmiňuje New Orleans, kde jsou po katastrofě způsobené hurikánem Katrina a následující povodni nové domy stavěny na cca 1 - 1,5 m vysokých sloupech, což může při budoucích povodních značně pomoci.

Podle Obrusníka je však zoufalá zranitelnost dopravní infrastruktury a měl by se zlepšit i přístup pojišťoven k odolnosti domu vůči povodním. „Obecně lze zdůraznit, že je třeba udělat co nejvíce krajinných i technických opatření a vhodně je kombinovat,“ říká závěrem.

„Prvním vhodným prvkem v ochraně před povodněmi je péče o krajinu a s tím spojené využití zátopových území, kde je důležité zamezit jakékoliv výstavbě. Zde plánovitě dochází k povodni a tím k případnému poškození majetku a také zde vytváříme ekotypy, které se povodním přizpůsobí,“ říká Jaroslav Pollert ml. ze Stavební fakulty ČVUT v Praze. Podle něj jsou technická řešení vhodná v zastavěných územích, kde je potřeba chránit majetek a životy lidí. Ovšem i zde má výstavba protipovodňových hrází svá omezení a to čistě ekonomická. Někdy může být výstavba protipovodňových opatření mnohanásobně dražší než chráněný majetek.

Pollert také upozornil na častý omyl Čechů: „Stát není pojišťovna. Často si lidé myslí, že pokud přijde povodeň, stát jim musí pomoci, protože za to oni nemohou. Úkolem státu (resp. povodí) je věnovat se snížením dopadu před povodněmi, popřípadě v živelných pohromách pomoci lidem z nouze. Není ale úkolem státu platit nové výstavby těm, kteří o domov přišli, a to ještě na stejném místě, kde k povodni došlo a s největší pravděpodobností zde k povodni opět dojde.“

Pollert by také rád apeloval na stavitele „betonových“ hrází a koryt, aby tato ochrana byla navrhována esteticky a ekologicky. „Povodně nevadí přírodě, povodně vadí majetku lidí. Povodně jsou pro přírodu přirozený prvek života a některé ekotypy jsou na ně dokonce závislé. Jediný, komu povodně vadí, je člověk.“


reklama

Martin Singr
tisknout poslat  twitter
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist