Před 27 lety byly vyhlášeny národní parky Šumava a Podyjí
Národní park Šumava
NP Šumava leží v Plzeňském a Jihočeském kraji. Na území NP bylo vyhlášeno 24 přírodních rezervací a jiných maloplošných chráněných území. NP Šumava se rozprostírá na ploše 68 342 ha. Většinu území (80 %) NP Šumavy tvoří lesy, dále 9 % tvoří bezlesí, 1 % voda (řeky, jezera) a 10 % obce a silnice. Nejvyšším bodem národního parku Šumava je Plechý s 1 378 m n.m. a naopak nejnižším bodem je řeka Otava u Rejštejna s 570 m n. m.
Na Šumavě najdeme jak údolní nivy, tak horské smrčiny. Široká nabídka nejrůznějších stanovišť umožňuje druhovou pestrost. Nejvýznamnější stanoviště jsou květnaté bučiny, bučiny a horské smrčiny. Vodstvo NP Šumava tvoří prameniště a rašeliniště, vodní toky, ledovcová jezera a umělá vodní díla. V NP Šumava leží tři jezera ledovcového původu Plešné, Prášilské a Laka. Můžeme zde naleznout i rašelinná jezírka, největší je v Chalupské slati u Borových Lad. Šumava se nachází v oblasti přechodného středoevropského klimatu a podle klimatického členění patří hlavní část pohoří do chladné klimatické oblasti.
Na území Šumavy se vyskytuje celá řada významných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Mezi rostlinné endemity, tedy druhy, které nikde jinde nerostou patří oměj šalamounek, hořeček mnohotvarý český, zvonečník černý a na Horské Kvildě prstnatec májový rašelinný. Vzácné houby jsou zde zastoupeny například modralkou laponskou, ucháčovcem šumavským či outkovkou citronovou. Šumava se mimo jiné potýká s invazivní rostlinou bolševníkem velkolepým, na některých lokalitách již tvoří dominantu a mění celkový ráz místní vegetace.
Významnými živočichy pro Šumavu jsou rys ostrovid, tetřev hlušec, datlík tříprstý, sýc rousný nebo kos horský. Vodní toky Šumavy jsou jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu vydry říční v ČR. Dříve bylo možné potkat na Šumavě i medvěda, zubra či losa, ti však již byly vyhubeni. V posledních letech byl v národním parku uměle vysazen jelen, rys ostrovid, kočka divoká a další drobné šelmy.
Národní park umožňuje nerušený průběh ekologických procesů, které v přírodě probíhají. Území národních parků jsou posledními útočišti české a moravské přírody, kde je možné ponechat přírodu přírodou bez lidských hranic, tabulek či měřítek.
Národní park Podyjí
NP Podyjí je rozlohou nejmenším národním parkem v ČR (63 km², plocha jeho ochranného pásma činí 29 km²). Je dosud jediným moravským národním parkem, leží v Jihomoravském kraji. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev danou střídavou expozicí svahů v údolí Dyje. NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem. Nejvyšší bod je 536 m.n.m a nejnižší 207 m.n.m. Plocha NP Podyjí je z 84 % zalesněna a 9 % tvoří zemědělská půda.
Vyskytuje se zde 77 druhů chráněných rostlin, jako kýchavice černá, měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový či divizna nádherná. Nacházejí se zde i vzácné dřeviny jako višeň mahalebká, dřín obecný či skalník celokrajný. Z druhů hub uvedených v Červeném seznamu České republiky zde rostou například baňka velkokališná, bělochoroš lužní, bránovitka přezkatá.
Z bohatě zastoupených živočichů žije na území parku vydra říční či sysel obecný. Vzácné ptáky zastupuje například dudek chocholatý, čáp černý, výr velký či skorec vodní. Z plazů se v NP Podyjí vyskytují všechny druhy užovek. Z hmyzu jsou zde k vidění, jinde vzácní, například roháč obecný, kudlanka nábožná či tesařík obrovský. V řece je na 32 druhů ryb, především pstruh, lipan a siven americký. Na území parku je 65 druhů savců a 152 druhů ptáků. Vyskytuje se zde 12 zvláště ohrožených druhů motýlů.
reklama
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
