Das Problem. Před rokem vypukl emisní skandál automobilky Volkswagen
Skandál se týká turbodieselových motorů pod typovým označením EA 189 ve verzi Euro 5. Princip podvodu byl takový, že řídicí jednotka rozpozná, když se vůz podrobuje emisnímu testu a přejde na ekologický režim, při kterém vůz produkuje výrazně nižší množství škodlivin. Vozy s těmito motory se už v Evropě neprodávají.
Skandál se týká 11 milionů automobilů. Z toho připadá zhruba pět milionů vozů na vlajkovou značku VW, přes dva miliony na Audi, 1,2 milionu na vozy značky Škoda a 700.000 na Seat.
Asi 8,5 milionu z 11 milionů postižených automobilů se nachází v Evropské unii, v Německu se skandál týká 2,8 milionu vozů, v Británii 1,2 milionu vozů, ve Francii zhruba milionu vozů a v Itálii asi 650.000 vozů. V USA bylo softwarem umožňujícím falšování vybaveno asi 570.000 vozů. V Česku se skandál týká přibližně 164.000 aut, které začal koncern svolávat k opravám letos v květnu.
Letos v červnu přistoupil Volkswagen na to, že v USA za urovnání vládních a spotřebitelských žalob souvisejících se skandálem zaplatí až 15,3 miliardy dolarů (téměř 370 miliard Kč). Majitelé dotčených vozů se podle dohody mohou rozhodnout, zda budou požadovat úpravu auta, nebo aby Volkswagen jejich vůz odkoupil. Dohoda také předpokládá, že majitelé obdrží odškodné 5100 až 10.000 dolarů (123.000 až 241.000 Kč). Červnová dohoda se týká jen aut s dvoulitrovým motorem, kterých je 482.000. O postupu u vozů s třílitrovým motorem (85.000 kusů) zatím nebylo rozhodnuto.
V srpnu se Volkswagen také dohodl, že za problémy spojené se skandálem odškodní své americké prodejce. Podle odhadů médií automobilka na toto odškodnění prodejců vynaloží více než 1,2 miliardy dolarů (zhruba 29 miliard Kč).
V Evropě zahájil vyšetřování na konci loňského roku Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), který zkoumá především to, zda automobilka nezískala neoprávněně úvěry od Evropské investiční banky (EIB) a zda peníze od Evropské unie určené na vývoj a výzkum nepoužila k jiným účelům. EIB od roku 1990 poskytla Volkswagenu výhodné půjčky v objemu kolem 4,6 miliardy eur (124 miliard Kč). Peníze měla automobilka využít mimo jiné k financování vývoje motorů šetrných k životnímu prostředí.
Ohledně odškodnění je ale evropský systém odlišný od amerického. "V EU není možnost kolektivního odškodnění upravena podobným způsobem. V některých zemích musí vzít spotřebitelé věc do vlastních rukou a obrátit se na soud, aby rozhodl o jejich právu na odškodnění," popsala situaci eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová. EK posuzuje, zda Volkswagen porušil směrnice EU týkající se spotřebitelů. VW to odmítl s tím, že nevidí proto potřebu kompenzovat dotčené vlastníky aut.
Poslanci Evropského parlamentu schválili v prosinci 2015 vytvoření vyšetřovacího výboru, který se má zabývat možnými pochybeními ze strany Evropské komise a národních dozorových orgánů.
Skandál měl také personální dopady v automobilce a zasáhl do hospodaření koncernu i do ceny akcií. Generální ředitel Volkswagenu Martin Winterkorn odstoupil z funkce kvůli skandálu 23. září a o dva dny později byl novým šéfem koncernu s okamžitou platností jmenován Matthias Müller, který dosud řídil dceřinou společnost Porsche.
Volkswagen loni vykázal kvůli nákladům spojeným s emisním skandálem rekordní celoroční ztrátu 1,6 miliardy eur (přes 43 miliard Kč). V roce 2014 přitom vydělal téměř 11 miliard eur. Náklady související s emisním skandálem loni Volkswagen připravily o zhruba 16,2 miliardy eur. Odbyt automobilů z koncernu Volkswagen loni klesl o dvě procenta na zhruba deset milionů vozů. Celkové tržby společnosti nicméně stouply o více než pět procent na 213,3 miliardy eur. Tržní hodnota firmy se za dva dny po vypuknutí skandálu snížila zhruba o třetinu.
reklama
