Před vládou protestují aktivisté za rychlejší konec uhlí Aktualizováno

Aktivisté na místě vystavěli konstrukci, která znázorňuje vstup do muzea uhlí. K tomu dali makety se zestárlými tvářemi ministrů a ministryň, u nichž je znázorněno, kdo jaký scénář podporuje.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Greenpeace a Hnutí Duha / Facebook

Aktivisté na místě vystavěli konstrukci, která znázorňuje vstup do muzea uhlí. K tomu dali makety se zestárlými tvářemi ministrů a ministryň, u nichž je znázorněno, kdo jaký scénář podporuje. Rozvinuli také transparent "Nechceme být uhelný skanzen až do roku 2038."

Právě "uhelným skanzenem" by podle aktivistů bylo Česko, pokud by se vláda odpoledne rozhodla pro prostřední scénář. Uhelná komise v prosinci vybírala mezi variantami konce uhlí v roce 2033, 2038 a 2043. Po volbě tehdy odstoupili z komise zástupci ekologů Jan Rovenský a Jiří Koželouh. Zdůvodnili to nesouhlasem se schváleným scénářem i podobou jednání komise.

Podle Lukáše Hrábka z Greenpeace dává nejrychlejší scénář Česku šanci "přiblížit se k tomu, co je třeba udělat", aby Česko dostálo závazkům Pařížské dohody. "Zároveň rok 2033 více reflektuje dnešní ekonomickou realitu a dává možnost naplánovat spravedlivou transformaci uhelných regionů dříve, než se uhelný byznys sám zhroutí," uvedl Hrábek.

Klára Bělíčková za Fridays for Future na demonstraci žádala, ať vláda vyslyší hlas mladé generace, která bude řešit následky rozhodnutí o uhlí. Koželouh pak doporučený scénář označil za zastaralý a apeloval na "zodpovědné rozhodnutí" vůči uhelným krajům, které by měly dostat plán odklonu uhlí pro následující dekádu. "Potřebují ho teď na těch deset let i proto, že teď je zde spousta peněz z evropských fondů, které jsou na toto využitelné. Teď na to nejsme sami, ale za 15 - 17 let už bychom na to sami byli," řekl ekolog.

"Podle dat provozovatele přenosové soustavy ČEPS vyrobily uhelné elektrárny letos v lednu více než polovinu veškeré elektřiny v ČR, zatímco sluneční a větrné elektrárny v důsledku nepříznivého počasí dohromady jen asi jedno procento. Opravdu se někdo domnívá, že za pouhých 12 let se situace tak dramaticky změní?", uvedl pro ČTK v reakci na dnešní akci zástupce energetické skupiny Sev.en Energy Petr Dušek. Koželouh na dnešní demonstraci také řekl, že experti z ČEPS pro Uhelnou komisi spočítali, že s uhlím je možné skončit už v roce 2033.

Nad doporučením Uhelné komise přestat využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 bude odpoledne zřejmě delší diskuse. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) totiž už dříve řekl, že chce, aby ministři za sociální demokracii hlasovali pro nejrychlejší scénář, podobně se vyjádřil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro rok 2033 na prosincovém zasedání komise hlasoval také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle něj by to ale znamenalo výrazně vyšší investice - zhruba o 150 miliard korun. Brabec byl také jedním z předsedů komise. Podle druhého z předsedů, vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO), by kabinet neschválením harmonogramu popřel jeden a půlroční činnost komise.

Ve středu Havlíček ČTK řekl, že vláda nebude diskutovat o konkrétním termínu, bude pouze schvalovat dokument s výstupy komise, který bude vládě předložen. "Zdaleka nejdůležitější tam vůbec není rok 2038. Nejdůležitější je tam mezidobí let 2025 až 2030, kdy jdeme na 50 procent," uvedl ministr. Ekologický aktivista Rovenský na twitteru reagoval, že v návrhu usnesení ani v závěrech komise o těchto termínech není ani slovo.

Uhelná komise v prosinci také schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti Česka. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.

Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech.