Předpověď počasí: jak bude v roce 2050?
Průměrná roční teplota stoupne v Praze o 1,8 °C, v nejchladnějším měsíci roku bude o 2,8°C tepleji a v tom nejparnějším létě uvidíme v teploměrech za okny zvýšení o 6,7 °C. Praha, respektive oblast mezi Vinohrady, Vršovicemi a Karlínem, bude klimaticky prostě víc jako gruzínské Tbilisi.
Tak vypadá ukázka klimatické předpovědi z interaktivní mapy, kterou pro 520 světových metropolí na základě stávajících klimatických trendů sestavili výzkumníci z ETH (Spolkové technické vysoké školy v Curychu). Srovnávali přitom rok 2000 a 2050 a za konečný v modelu přijali optimistický stav, v rámci kterého dokážeme stabilizovat nárůst emisí CO2 v atmosféře.
Někde to nejde ani odhadnout
Nutno dodat, že Praha dopadla ještě dobře. A to nejen proto, že v Gruzii je vlastně docela hezky. Její klimaticko-geografický posun v zásadě kopíroval to, co bylo patrné u 77 % modelovaných měst. Respektive to, že se klima většiny měst na severní polokouli promění, jako by se přesunula o 200-1000 kilometrů směrem k rovníku.
Takže v Londýně možná bude za jednatřicet let stejně, jako dnes v Barceloně, Paříž bude mít počasím blíž k dnešní australské Canberře a islandský Reykjavík bude spíš jako novozélandský Wellington. Přístup, který dohledává analogické klimatické dvojníky městům, ale nefungoval všude.
Vlastně, u 22 %, pětiny měst ve vzorku, se prakticky nedá odhadnout vývoj budoucí situace. Ze dvou důvodů: buď si uchovají víceméně stejné klima jako dnes, anebo změny, které podstoupí, označují výzkumníci jako dalekosáhlé a bezprecedentní. Což je poněkud zneklidňující.
„V těchto městech bude panovat klima, pro které nemáme v současné době přiměřené srovnání,“ vysvětluje Tom Crowther, vedoucí studie. „Jednoduše proto, že podobný klimatický režim na Zemi v současnosti ještě neexistuje.“ Jde například o brazilský Manaus, malajský Kuala Lumpur, indonéskou Jakartu, Rangún nebo Singapur.
Více deště, více sucha
Výzkumníkům šlo hlavně o to „ilustrovat povahu problému a nabídnout lidem srovnání“, což je jistě o něco působivější, než jen suchá čísla v tabulkách. Z nich se pak můžeme dočíst, že průměrné zimní a letní teploty v Evropě budou v roce 2050 o 3,5 a 4,7 °C vyšší, nebo jak se promění složení dešťových srážek v průběhu roku.
V nejvlhčím měsíci roku bude v průměru o 5 % srážek víc, v nejsušším pak o 14 % méně. Z toho všeho pak mohou plynout nejrůznější změny: politické, sociální, ekonomické, které dopadnou na infrastrukturu celých států. „Změny, na které absolutně nejsme připravení,“ uzavírá Crowther.
Klimatické změny si u nás spojujeme spíše se suchem, ale není to přesné. Když totiž vzduch ohřejete o 1°C, zvýšíte tím jeho kapacitu k zadržování vody zhruba o 7 %. Proto dnes mnoho oblastí světa zažívá nesrovnatelně vydatnější deště a záplavy vody často doprovází ničivé hurikány a tajfuny. Je to samozřejmě trochu komplikovanější: klasickou bouřku si můžete představit jako vzhůru směřující masu, která ze svého okolí vysává horký vzduch s vodní párou. Když vystoupá dostatečně vysoko, ochladí se, dojde ke kondenzaci par a je tu déšť.
Velké bouřky si dokáží vytvářet své vlastní klima, tím že se u základny ochlazují a pak přitahují teplejší vzduch z větší vzdálenosti. A klimatické změny tento efekt ještě umocňují. Potvrzují to imodely, sestavené Národním centrem pro atmosférický výzkum (NCAR) v coloradském Boulderu. Podle nich se v následujících letech maximální srážky zvýší o 15-40 %, bouře budou větší, respektive budou zasahovat až dvojnásobnou plochu, než dnes. Jak říká meteoroložka Angeline Pendergrassová z NCAR: „Následujících dvacet let bude bouřemi o hodně divočejší, než dvacet let předchozích.“
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Vladimír Hošek
18.7.2019 14:18Nevím zda špatně hledám, ale nikdy nikde nenajdu předpovědi staré třeba tři dni, abych je porovnal zda předpověď vyšla. Nevím zda hydrák toto zaznamenává pokud ano tak to nezveřejňuje.
http://portal.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/uspesnost-predpovedi-pocasi/rocni