Přes jihočeské virtuální tržiště potravin koupily už školy zboží za dva miliony

Přes virtuální tržiště potravin od místních výrobců, které spustil loni na podzim Jihočeský kraj s agrární komorou, se již prodalo zboží za dva miliony Kč. Berou ho školní jídelny. Zapojilo se asi 60 procent krajských škol a 51 potravinářů. Nejvíc jde na odbyt maso. Je ještě potřeba upravit některé IT technologie, řekli ČTK zástupci agrární komory, školních jídelen a potravinářů.

Kraj spustil tržiště v září. Přes internet na něm mohou střední školy nakupovat výrobky do jídelen od místních zemědělců a potravinářů. Cílem je zajistit lokální a čerstvé výrobky a podpořit místní zemědělce. Jako první se zapojily střední školy, na jihu Čech jich je přibližně 120 a chodí do nich téměř 19.000 studentů. Časem by se mohly přidat i základní a mateřské školy, sociální ústavy nebo nemocnice.

"Od podzimu se prodalo zboží za dva miliony korun a obrat neustále narůstá, o stovky tisíc týdně. Těší nás, že odběry se navyšují," řekla ČTK ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Zapojilo se asi 60 procent krajských škol, dalších deset obecních i dětský domov pro sluchově postižené. Velmi aktivních je 24 jídelen.

Nejvíc se prodává maso a mléčné výrobky. "Kupodivu i rybí produkty. Tam nás těší, že to spojuje inovace v regionu, protože úspěšná je třeba firma Tilapia, která dělá rybí recepty bez kostí, jež má patentované Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity," řekla ředitelka. Do tržiště se zapojili i ovocnáři a menší farmy včetně jedné s výrobky z kozího mléka.

Kladně hodnotí tržiště vedoucí školní jídelny při SŠ rybářské a vodohospodářské v Třeboni Roman Uraj. Na podzim tvořily potraviny z tržiště 17 procent jeho nákupů. Podíl regionálních výrobků v tamní jídelně je ale ještě větší, protože pečivo bere od jindřichohradecké firmy, jež na tržišti zatím není. "Nejvíc beru (z tržiště) maso, pak mléčné výrobky z Madety, jablka z Chelčic. Maso není žádný dovoz z Polska a Španělska a přitom cenově srovnatelné," řekl ČTK Uraj.

Jedním z dodavatelů je Jihočeská masna. Vyrábí vepřové, kuřecí i hovězí, provozuje také zpracovatelské závody. "Pro nás je benefit, že zde se potraviny vyrábí, zaměstnáváme zde lidi a přidaná hodnota z prodeje zůstává v regionu. Naši obchodní partneři ví, co dostanou, kde to vzniklo. A mládež ve školních jídelnách nekonzumuje nějaký dovozový no name výrobek. Tržiště je jedno z nejlepších opatření na podporu místních výrobců za poslední dobu," řekl ČTK majitel firmy Petr Hradský.

Agrární komora naráží i na problémy. Jedním je věk. "Je to revoluce a velký problém dělá generační otázka, protože starší vedoucí školních jídelen, kteří nejsou ani dostatečně platově ohodnoceni, mají blok pracovat s počítačem - jsou zvyklí na telefon, tužku a zápisník," řekla Šťastná. Je nutné také doladit software: třeba Vodňanská drůbež, která začala dodávat, narazila na to, že má odlišný systém internetových objednávek. Problém je také cena: potraviny zdražují, rodiče musí šetřit a malí výrobci nemohou cenově konkurovat velkým.

S jiným problémem se setkala Jihočeská masna. "Je to ale detail. Množství komodit je možné objednávat pouze na celá čísla. Školní jídelny dnes chtějí na desetinná místa. Nemohou tak objednat 6,5 kilogramu, ale šest, nebo sedm, což je v případě jídelny, která nevaří do foroty, technický problém, který je třeba doladit," řekl Hradský. Podle Šťastné jsou další komplikací léta zavedené dodavatelské řetězce, které někteří vedoucí jídelen nechtějí přerušit.

---

reklama

---