Přímé platby nebudou mít strop, menší zemědělci z nich ale dostanou větší podíl aktualizováno

Na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. V původním návrhu to bylo deset procent. "Zastropování s odpočtem mzdových nákladů má svoji logiku, pokud by redistributivní platba byla výrazně nižší, pokud by se pohybovala na úrovni deseti, 12, 15 procent," řekl dnes novinářům ve Sněmovně ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Při 23 procentech podle něj určení maximální úrovně ztrácí smysl.
Nový návrh podle ministerstva zemědělství umožní výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců. "Jsem rád, že se nám podařilo najít kompromis, který respektuje reálnou situaci v našem zemědělství. Výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly," uvedl Nekula.
Ministerstvo zemědělství návrh schválený na koaliční radě před odesláním Evropské komisi projedná s neziskovými organizacemi a dalšími partnery. Podle Bílého se koaliční rada také dohodla, že po prvním roce fungování nových parametrů jejich nastavení vyhodnotí a případně je upraví pro další období.
Přečtěte si také |

Míra spolufinancování Programu rozvoje venkova v příštím dotačním období bude podle návrhu 65 procent, což požadovaly téměř všechny zemědělské organizace, uvedlo také ministerstvo. V končícím programovém období to bylo 35 procent. Podpora tak bude podle ministerstva srovnatelná s dalšími státy Evropské unie a umožní českým zemědělcům zůstat konkurenceschopnými.
Do ekologického zemědělství se mohou zapojit všechny podniky bez rozdílu velikosti, bude tam směřovat výrazná část dotací, uvedl Nekula. Upravený návrh bude podle něj více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu. "Chceme, aby zemědělci dělali něco navíc, aby se ještě lépe starali o naši krajinu. Nechceme jít metodou příkazů, ale motivace," dodal ministr. Podpora na trvalé travní porosty už nebude v režimu přímých plateb, peníze půjdou z dotací na rozvoj venkova. "Tady se jedná o částku asi 2,1 miliardy korun. Po tom volali všichni zemědělci napříč celým spektrem," doplnil Nekula.
Přímé platby zemědělcům a Program rozvoje venkova tvoří dva pilíře evropské zemědělské politiky.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
smějící se bestie
12.1.2022 15:10Majka Kletečková
12.1.2022 15:34 Reaguje na smějící se bestiepavel peregrin
12.1.2022 17:29 Reaguje na Majka KletečkováLukáš Kašpárek
13.1.2022 07:25 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jaroslav Řezáč
12.1.2022 15:34
Katka Pazderů
12.1.2022 18:52smějící se bestie
12.1.2022 19:23 Reaguje na Katka PazderůNavíc od toho roku jakákoliv družstvo bylo označováno jako komunistický přežitek - bohužel !
Milan Dostál
12.1.2022 20:09 Reaguje na Katka PazderůBřetislav Machaček
13.1.2022 09:55zásobní píce a pak ty s nákupem píce odjinud. Na předposledním místě by měly být firmy střídající minimálně 5 plodin a komplet bez dotací by měli
být rostlináři hnojící pouze průmyslovými hnojivy a produkující biomasu a biopaliva pro energetiku. To by byl návrat ke skutečnému zemědělství a žádné výměry a startovní čáry na to nemají mít vliv. Při malé výměře a při speciální a nebo BIO produkci si musím najít odběratele ochotné to kupovat a nebo zkrachovat. Spoléhání na byť malé dotace umožňuje některým, kteří by přežít neměli přežívat. Ti křičí nejvíc a chtějí jako Otesánci stále více a více, ale odkud na to vzít? Najděte si svého odběratele ochotného platit za vyjímečnost a možná i kvalitu. Malí mají vyplňovat mezery v trhu, který se
nevěnuje všemu a nemělo by to být pouze na základě dotací. Malý řemeslník taky nečeká na dotaci, ale nabízí kvalitní službu za podstatně vyšší cenu, než tovární výrobek a pokud to nedokáže, tak se podbízí lácí a nebo musí
zkrachovat. Dotace jsou zlo, ale budiž a tak je alespoň rozdělit podle vlivu na krajinu, přírodu a půdu.
smějící se bestie
13.1.2022 11:30 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.1.2022 14:06 Reaguje na smějící se bestieo to starat sám. To by si někteří investoři asi rozmysleli
nakupovat spekulativně pozemky a starost přenechat ještě
za nájem pachtýřům. V opačném případě má pachtýř zájem mít
z pozemku příjem na úhradu nájmu a nemůže ho logicky nechat ladem a ještě platit nájem.
Stanislav Mudra
14.1.2022 10:35 Reaguje na smějící se bestieStanislav Mudra
14.1.2022 10:41Břetislav Machaček
14.1.2022 17:42 Reaguje na Stanislav Mudramoc pestrá nebude. Může to být ale i u těch 30 ha s pícninami,
bramborami, cukrovkou, biopásy a i tou kukuřicí a pšenicí. Těch
30 ha je v rovině při pestřejší produkci schůdné i pro moderní
výkonnou techniku a ne nějaké pojíždění těch strojů po nudličkách
políček. Koukněte se do světa a ne do zemědělských skanzenů jako
Rakousko a Polsko. V USA, Kanadě, Ukrajině, Rusku atd., nevidíte
konec pole a nikdo je nenutí pole kouskovat. Proto jsou taky
producenty obilnin na vývoz za konkurenční nedotované ceny. Bez
dotací nebudou konkurenceschopni brzy i ti s poli 30 ha a na ty
dotace nebude mít brzy kdo vydělávat. Podnikání není tiskárna
peněz na dotace, ale činnost směřující k vytváření zisku a bez
zisku není podnikáním, ale hrou na podnikání závislého na dotacích.