Spor o podobu zemědělských dotací v Česku rozdělil zemědělskou veřejnost na dva tábory
10.1.2022 17:48 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Spor o strategický plán je pokračování debaty o tom, jak má vypadat společná zemědělská politika EU.
Kritika
Roli největšího kritika ve sporu o podobu strategického plánu přijala Asociace soukromého zemědělství. Její představitelé upozorňují na to, že se má snížit platba na plochu obhospodařované půdy o 1000 Kč / ha pro všechny zemědělce v ČR a ušetřené peníze mají být použity na podporu chovu prasat a drůbeže v ČR. „U prasat je to podle dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací maximálně 150 firem, které jsou povětšinou součástí větších agroholdingů a chov prasat se jim v současné době nevyplácí, a to kvůli nízké ceně zaviněné více jak dvacetiprocentním přebytkem vepřového masa v EU způsobeného zastavením vývozů do Číny, která se bojí prasečího moru vyskytujícího se v Evropě. V chovu drůbeže je podpora pro podobný počet firem jako je to u již zmíněných prasat,“ napsal k tomuto záměru farmář Daniel Pitek. To je jedna ze zásadních věcí, kterou Asociace soukromých zemědělců požaduje upravit. Navrhuje také, aby se nesnižovaly tzv. přímé platby pro všechny zemědělce o 1000 Kč/ha a aby se zavedla redistributivní platba ve výši 30 % na prvních 150 ha. Tato takzvaná platba na první hektary má podpořit menší zemědělce, kteří kvůli malé velikosti hospodářství nemají úsporu z rozsahu. Stát je může podpořit až 30 % svého zemědělského rozpočtu.
Strategický plán v podobě, v jaké je dosud připraven, má jmenovitě podpořit chov prasat a drůbeže.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Obhajoba
Na tom se ale zemědělci z ASZ neshodnou se svými kolegy sdruženými v Agrární komoře a Zemědělském svazu. Ti na nastavení strategického plánu nic měnit nechtějí. Nelíbí se jim, že má být na poslední chvíli měněn dokument, který se dlouhodobě připravoval za jejich účasti. Argumentují tím, že zastupují významnou část podnikatelských subjektů všech velikostí a forem a výrobního zaměření, které obhospodařují více než 60 % zemědělské půdy a produkují více než 80 % zemědělských komodit a potravin. Na protest proti změnám svolali na středu 12. ledna demonstraci před Úřad vlády. „Nesouhlasíme zejména se zavedením zastropování přímých plateb a s významným navýšením tzv. redistributivní platby (platby na první hektary), která má být podle některých doposud neoficiálních informací až na neakceptovatelné úrovni 30 % obálky přímých plateb, čímž by se Česká republika naprosto vymykala plánované skutečnosti v ostatních členských státech Evropské unie,“ napsali jejich zástupci v otevřeném dopisu novému ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi. Asociace soukromého zemědělství poukazuje na to, že na novém nastavení budou tratit téměř všichni. Podle výpočtů Jana Štefla z ASZ bude nastavení dotací podle strategického plánu znamenat pro hospodářství finanční ztrátu pro všechny zemědělce, jen farmy o velikosti 100 hektarů si mírně polepší. „U všech hospodářství jde finanční výsledek výrazně do minusu, jen farma o stopadesáti hektarech má mírný mínus 10 000 Kč a farma o velikosti sto hektarů jde do mírného plusu 15 000 Kč,“ komentuje to Daniel Pitek. Spor o strategický plán není nečekaný. Jde vlastně o pokračování debaty o podobu společné zemědělské politiky na roky 2023–2027, jejíž podobu dohodla Evropská unie v minulém roce. Ekologické organizace a přírodovědci ji považovali za zklamání, protože neposkytla dostatečně silné nástroje k podpoře šetrnějšího zemědělského hospodaření a tím ani k ochraně krajiny a biodiverzity a zadržování vody v krajině. EU se s rozporuplnými požadavky jednotlivých členských států a lobbyistických skupin v minulém roce vypořádala tak, že nechala velkou část rozhodování na jednotlivých státech. A zavedla vypracování novinky – strategického plánu, který umožní nastavit podmínky pro zemědělství podle národních potřeb. Vyhradila si však právo toho, že dokument schválí. Odeslat se měl do 31. prosince 2021. To Česká republika dosud neudělala. Nové vedení ministerstva zemědělství pod Zdeňkem Nekulou oznámilo, že chce ve strategickém plánu podpořit menší a střední farmy, na schůzce se zemědělskými organizacemi ale neprojednávalo konkrétní plány na změny ve finanční podpoře. Ekologické organizace na jednání podle zástupců ČSO, Hnutí DUHA a Živá voda pozvány nebyly.
Přečtěte si také |
Aby půda fungovala, musí být živá, říká půdní bioložka Hana Šantrůčková
reklama
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letos
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
VP
Vít Prokop
10.1.2022 13:53O co tady jde ? Vše je napsáno :
https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#zemedelstvi .
Jsem kenečně rád, že máme odpovědnou vládu, která nepodporuje průmyslové zemědělství s agrobaronama.
Odpovědět
https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#zemedelstvi .
Jsem kenečně rád, že máme odpovědnou vládu, která nepodporuje průmyslové zemědělství s agrobaronama.
JS
Jiří S
10.1.2022 14:24 Reaguje na Vít ProkopTakže jste rád, že máte zodpovědnou vládu, která bude podporovat úplně stejné průmyslové zemědělství, které neprodukuje dostatek potravin?
Odpovědět
Karel Zvářal
10.1.2022 14:28 Reaguje na Jiří STo prohlášení se čte dobře, počkáme však na realitu. Hladu se nebojím.
Odpovědět
kk
karel krasensky
10.1.2022 16:18 Reaguje na Karel ZvářalDělate chybu,že se nebojíte hladu.Musíte myslet dopředu.Mám už připravené železa,drát na oka a prohlídnuté ochozy sparkaté.Jinak jste určitě jako ornitolog zachytil,že pod novou vládou budeme mít národního ptáka.To je dobře všichni budeme mít ptáka i české ženy budou mít ptáka.Volím straku obecnou nebo didus ineptus.Zdravím z Beskyd.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.1.2022 16:44 Reaguje na karel krasenskyČekal bych, že budete kreativnější, vím o snadnějším způsobu. Doporučuji kulinářské školení na Sulawesi a rychlokurs u pana Macháně.
https://www.youtube.com/watch?v=j2T3IHmQteg
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=j2T3IHmQteg
VP
Vít Prokop
10.1.2022 14:54 Reaguje na Jiří SHospodařím na 40ha a na 1ha mám 1 DJ a to jsem 500 mnm. Vedle agroholding dělá trojboj (pšenice,řepka,ječmen). Traktorama 400PS jim jezdí Rumuni a majitel bydlí ve městě. To je podle Vás rozvoj venkova?
Odpovědět
JS
Jiří S
10.1.2022 16:55 Reaguje na Vít ProkopTo je chvályhodné, co děláte. Pane Prokop, takovým jako Vám se samozřejmě za ten agresivní podtón mých příspěvků omlouvám. Ale sám uvažte, že není podnik, jako podnik. Já osobně znám spoustu malých zemědělců, jako Vás, kteří hospodaří se správnými zásadami, ale znám jich i dost středních, velkých a i některé agroholdingy hospodaří tak jako Vy, či já co pracuji jako agronom v družstvu. Ale znám i spoustu podniků velikostí vás, či větší i největší, kteří hospodaří stylem jakým jste popsal, tedy jako prasata.
Ale řekněte mi, co je spravedlivého na tom přerozdělit peníze tak, že to strhne i ty střední a velké hospodáře, kterých je poměrně dost a zkrachují. My jako podnik se silnou živočišnou bychom dle návrhů ASZ přišli asi o 15 mil. Kč ročně a to by pro nás bylo likvidační. Myslíte, že ten velký špatný agroholding to položí? No jistěže ne, protože ten jede takhle jednoduše a nějak vyžije i potom. To co oni navrhují by bylo naopak pro přírodu velmi, ale velmi špatně, protože to položí střední a velké podniky. Ty se rozdělí mezi ty malé, jako jste Vy a ty agroholdingy, ti určitě spolykají více, to bych se nebál. Jenže dohromady Vy malí a obří nevezmete to co zbyde po rozpadu, protože, kdyby jste se zvětšili moc, tak by jste taky přišli o dotace. Tzn. že tu zbyde spousta půdy ladem a co myslíte, že se stane? Přispěchají západní hospodáři a to určitě i vy moc dobře víte, jak takový farmář z Němeceka či Rakouska u nás hospodaří, protože to jsou i ty špatné obří kolosy co tu máme pořád ještě zlatíčka.
Já tento krok ASZ považuji akorát za to, jak sobě přihrát peníze a po mne potopa, protože tak to bude. Střední a velcí zkrachují a agroholdingy se udrží a přijdou cizáci. A to podle mne není dobře. Doufám, že se mýlím, ale myslím si, že má úvaha není daleko od pravdy.
Odpovědět
Ale řekněte mi, co je spravedlivého na tom přerozdělit peníze tak, že to strhne i ty střední a velké hospodáře, kterých je poměrně dost a zkrachují. My jako podnik se silnou živočišnou bychom dle návrhů ASZ přišli asi o 15 mil. Kč ročně a to by pro nás bylo likvidační. Myslíte, že ten velký špatný agroholding to položí? No jistěže ne, protože ten jede takhle jednoduše a nějak vyžije i potom. To co oni navrhují by bylo naopak pro přírodu velmi, ale velmi špatně, protože to položí střední a velké podniky. Ty se rozdělí mezi ty malé, jako jste Vy a ty agroholdingy, ti určitě spolykají více, to bych se nebál. Jenže dohromady Vy malí a obří nevezmete to co zbyde po rozpadu, protože, kdyby jste se zvětšili moc, tak by jste taky přišli o dotace. Tzn. že tu zbyde spousta půdy ladem a co myslíte, že se stane? Přispěchají západní hospodáři a to určitě i vy moc dobře víte, jak takový farmář z Němeceka či Rakouska u nás hospodaří, protože to jsou i ty špatné obří kolosy co tu máme pořád ještě zlatíčka.
Já tento krok ASZ považuji akorát za to, jak sobě přihrát peníze a po mne potopa, protože tak to bude. Střední a velcí zkrachují a agroholdingy se udrží a přijdou cizáci. A to podle mne není dobře. Doufám, že se mýlím, ale myslím si, že má úvaha není daleko od pravdy.
JS
Jiří S
10.1.2022 16:59 Reaguje na Jiří SVíte já vždy říkám,že zemědělské podnik, at už velké, či malé jsou jako restaurace, jsou prostě restaurace luxusní a 5té cenové. Jenže mezi těmi všemi se pohybují vždy i ti dobří a slušní. Tento systém co tu mám není zcela dokonalý, to nepopírám, ale je aspon do jisté míry rovný. Všichni mají stejně podle toho, kolik toho mají a to je spravedlivé, všichni začínají jakoby na stejné čáře. To co chce ASZ je okrást střední a velké zemědělce, včetně obřích a přihrát to sobě, to mi zrovna nepřipadá ani spravedlivé a ani čestné a už vůbec to nebude dobré pro přírodu.
S pozdravem, Jiří Souček.
Odpovědět
S pozdravem, Jiří Souček.
VP
Vít Prokop
10.1.2022 18:31 Reaguje na Jiří STaké Vás zravím, jak píšete. My jako podnik se silnou živočišnou bychom dle návrhů ASZ přišli asi o 15 mil. Kč ročně to se mi nechce věřit, ale třeba to napíšete podrobněji. Za mě teda podrobněji mám 40 ha. Já beru jenom SAPS a ten Babiš s Tomanem zařidili snížit o 1000 Kč a přesunou do PRV, kde já nemám šenci čerpat. 5x zkoušel na zem. stroje. Prostě nejsem mladý zem., hospodařím v katastru většího města, nezaměstnanost taky malá. Už jenom to, že z PRV 80% čerpají právnické osoby něco smrdí. Prostě malá domů pro agrobarony :) . Když jsem byl na úřadě RPGLF, tak mi rovnou řekli, že to pro malé není výhodné. Nakonec ten SAPS je nejspravedlnější:( Vy dále můžete čerpat z velikosti lacinější osivo, hnojiva, postřiky... Ale nestěžuji si :) Dělám na půdě která je z 95% naše, zem. stroje mám take slušné, tak to není o fyzické práci. Nějak mi něco říká, že Babiš a Toman si na poslední chvíli chtěli něco tzv. zaháčkovat. Nevěřím tomu, že mysleli na malé hospodáře. Tak to snad nová vláda trochu napraví.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
10.1.2022 22:49 Reaguje na Vít ProkopVy na 40 ha berete jen SAPS? To byste se měl nad sebou zamyslet a věnovat trochu času studiu dotací. Možností máte spoustu, pokud aspoň něco děláte. Dokonce i kdybyste měl jen travní porosty, určitě si sáhnete na víc. Chce to jen opustit paličaté přesvědčení o nedostupnosti dotací pro malé hospodáře.
Odpovědět
JS
Jiří S
10.1.2022 23:26 Reaguje na Vít ProkopPro Vás do 40 ha, by jste měl myslím pobírat více než méně, při této změně.
Každopádně 80 % dotací čerpají právní subjekty, protože jich zhruba je počtem toliko, paní Jezberová by Vám to řekla přesněji.
Zkuste požádat nějakého právníka, co se zabývá zemědělskou tématikou, jistě by Vám s PRV velmi dobře poradil, není to vůbec drahé, řádově za 5 - 10 tis. Kč za vyřízení a tak na 95 % by to prošlo.
Nechápu, proč by Vám PGRLF neměl proplatit třeba úroky, to je velmi jednoduchá žádost asi tak na 15 min max, pokud myslíte toto. To samé pojištění plodin a dobytka z PGRLF, to jsou skutečně ty nejjednodušší žádosti, které Vám zaberou po internetu pár minut. Pokud by jste s tím chtěl poradit, určitě se nebojte na mne obrátit, troufám si říci, že i paní Jezberová, která je očividně v tématu kovaná, tipuji pracovnice SZIF by se Vám pokusila pomoci.
Hezky den
Odpovědět
Každopádně 80 % dotací čerpají právní subjekty, protože jich zhruba je počtem toliko, paní Jezberová by Vám to řekla přesněji.
Zkuste požádat nějakého právníka, co se zabývá zemědělskou tématikou, jistě by Vám s PRV velmi dobře poradil, není to vůbec drahé, řádově za 5 - 10 tis. Kč za vyřízení a tak na 95 % by to prošlo.
Nechápu, proč by Vám PGRLF neměl proplatit třeba úroky, to je velmi jednoduchá žádost asi tak na 15 min max, pokud myslíte toto. To samé pojištění plodin a dobytka z PGRLF, to jsou skutečně ty nejjednodušší žádosti, které Vám zaberou po internetu pár minut. Pokud by jste s tím chtěl poradit, určitě se nebojte na mne obrátit, troufám si říci, že i paní Jezberová, která je očividně v tématu kovaná, tipuji pracovnice SZIF by se Vám pokusila pomoci.
Hezky den
VP
Vít Prokop
11.1.2022 10:36 Reaguje na Jiří SZa pojištění dobytka platím 1250 Kč ročně. Zkusím zajít do RPGLF, aby zaplatili aspoň 30% možná bych ušetřil 370 Kč :), malej hospodář se prostě na to vykašle ! Stejně jako žádat CÚ o vratku nafty Já mám kompletní spotřebu 1 litru nafty na jeden balík sena a těch 8 Kč z litru mě nevytrhne. Jinak žádné úvěry jsem nikdy neměl. Stroj si prostě koupím až si na něj vydělám. Jinak PRV mi nevyšlo, protože jsem měl málo bodů.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
11.1.2022 12:27 Reaguje na Vít ProkopTak si nestěžujte, že máte málo dotací. Vám se jen nechce s nimi namáhat.
Odpovědět
ss
SM
Stanislav Mudra
14.1.2022 12:34 Reaguje na Jiří SPak je tedy zajímavé že velkopodniky v okolí vlastní Maďaři, Angličané a bůh ví kdo ještě. To chcete naznačit že sem vlastně vozí peníze aby podniky přežili nebo to dělaj alespoň z charity?
Já myslím, že investoři jsou po zisku a né malém.
Odpovědět
Já myslím, že investoři jsou po zisku a né malém.
va
vaber
10.1.2022 14:55společnost je rozdělená? samozřejmě ,když dva dělají to samé, není to to samé, to u nás platí docela často
Odpovědět
ss
smějící se bestie
10.1.2022 16:30Zemědělskou veřejnost ?
Nebo jenom šťouralové za pomoci médií, se montujou do toho, v čem se nikdy nepohybovali, nerozumí tomu !
Odpovědět
Nebo jenom šťouralové za pomoci médií, se montujou do toho, v čem se nikdy nepohybovali, nerozumí tomu !
MK
Majka Kletečková
10.1.2022 16:41Jsem toho názoru, že by se měla určitě zvýšit podpora šetrnějšího zemědělského hospodaření a tím i ochrana krajiny a biodiverzity a zadržování vody v krajině. Třeba i za cenu, že budeme konzumovat méně potravy resp. méně plýtvat jídlem.
Prasata a drůbež, mléčné krávy jsou často chovány v podmínkách, které odporují zásadním způsobem přirozeným potřebám těchto zvířat. O transportech živých zvířat do vzdálených zemí nemluvě. Bylo by dobré brát i toto v úvahu a zapracovat na změně podmínek většiny chovů.
Odpovědět
Prasata a drůbež, mléčné krávy jsou často chovány v podmínkách, které odporují zásadním způsobem přirozeným potřebám těchto zvířat. O transportech živých zvířat do vzdálených zemí nemluvě. Bylo by dobré brát i toto v úvahu a zapracovat na změně podmínek většiny chovů.
MJ
Marcela Jezberová
11.1.2022 09:19 Reaguje na Majka KletečkováNaopak, co se týká dojnic, je současné ustájení zdaleka zatím nejlepším systémem, ve kterém kdy byly krávy chovány.
Bylo nebylo, za dávných dob socíků se část dojnic pásla (převážně na horách) a na noc a na zimu se krávy zavíraly do kravínů, kde stály uvázané u žlabu s řetězem na krku. Dojičky je sice dvakrát denně podrbaly za uchem, ale krávy se nemohly pohybovat, ležely na tvrdé zemi s trochou slámy, měly otlačené kohoutky od krčních zábran, hlezna od betonu na podlaze a občas zarostlý řetěz v krku. V kravínech bylo dusno a vlhko, kapalo ze stropu a oči štípaly od čpavku. Ale to jim jistě vynahradil ten blažený pocit při drbání za uchem. Takto uvázané krávy spaly, žraly, rodily. Pokud se dojnice narodila v nížině, pravděpodobně takto uvázaná stála od telete až do odvozu na jatka. V nížinách se tolik nepáslo. Kravín byl téměř v každé vesnici a mléko se sbíralo od kravína ke kravínu.
Po revoluci došlo k výrazné redukci mlékáren. V těch, které zkrachovaly, zůstaly zemědělcům (malým i velkým) velké peníze. Některé chovatele už tyto krachy donutily opustit produkci mléka.
Jak k nám proudily levnější mléčné výrobky v barevných obalech a s mohutnou televizní reklamou + slevovými akcemi v řetězcích, zbylé mlékárny musely nejen modernizovat výrobu, ale také snižovat náklady. A ty se samozřejmě nejsnáze snížily tlakem na cenu suroviny. Mlékárny odmítaly svážet mléko od malých producentů, ale i z kravínů různě po "Hačaperkách". Chovatelům nezbylo, než buď mléko svážet do mlékáren na vlastní náklady (což se nedalo dlouho ekonomicky vydržet) nebo chov dojnic zrušit, nebo soustředit krávy do většího kravína, aby se dodávka mléka soustředila na jedno místo. A jsme u velkých kravínů. Dále se snižoval zájem lidí pracovat v zemědělství a ubývalo ošetřovatelů a dojičů. Chovatelé byli nuceni řešit snížení počtu zaměstnanců při udržení výroby mléka. A jsme u současných volných stájí. Pokud soustředíte chov dojnic na jedno/dvě/tři místa, už ta zvířata nezvládnete ukrmit jen pastvou (nehledě na stoupající požadavky mlékáren na stálou kvalitu, obsah složek a maximální objem mléka z jednoho místa, což při pastvě nejste schopná zajistit + taková farma už nemá v "dochodné" vzdálenosti pro krávy dostatek travních porostů. Dojnice totiž není turista.). Důsledkem všech těchto změn na trhu s mlékem jsou velkokapacitní kravíny s volným ustájením, kde si krávy chodí, jak chtějí, mají drbadla, ventilátory na ochlazování, v boxech optimální lože, velkou kubaturu vzduchu a spoustu světla. Jen tu pastvu už jim nelze dopřát.
Pokud chcete mléko od pasených krav, najděte si farmičku, která pase a jezděte k nim pro mléko. Musíte si připravit 25-35 Kč/litr, ale pomůžete jim udržet se při životě.
Při současném stavu trhu můžete na masivní pastvu dojnic zapomenout.
Koncentrace prasat a drůbeže má stejné důvody - musíte se vejít s produkcí do nějakých nákladů, abyste přežila výkupní ceny. Takže musíte vyrábět na minimální ploše, za minimální potřeby lidské práce, maximálního využití živin z krmiv a reprodukčního a produkčního potenciálu zvířat. Je to cena za levné maso a vejce. I to, že už zvířata chovají převážně větší podniky (a nejen právnické osoby, ale i fyzické osoby), je důsledek vývoje na trhu. Bohužel je živočišná výroba tak nákladná a náročná, že ani zvýšení přímých plateb zdaleka nemůže zajistit, že se k chovu zvířat malí zemědělci ve velkých počtech vrátí.
Odpovědět
Bylo nebylo, za dávných dob socíků se část dojnic pásla (převážně na horách) a na noc a na zimu se krávy zavíraly do kravínů, kde stály uvázané u žlabu s řetězem na krku. Dojičky je sice dvakrát denně podrbaly za uchem, ale krávy se nemohly pohybovat, ležely na tvrdé zemi s trochou slámy, měly otlačené kohoutky od krčních zábran, hlezna od betonu na podlaze a občas zarostlý řetěz v krku. V kravínech bylo dusno a vlhko, kapalo ze stropu a oči štípaly od čpavku. Ale to jim jistě vynahradil ten blažený pocit při drbání za uchem. Takto uvázané krávy spaly, žraly, rodily. Pokud se dojnice narodila v nížině, pravděpodobně takto uvázaná stála od telete až do odvozu na jatka. V nížinách se tolik nepáslo. Kravín byl téměř v každé vesnici a mléko se sbíralo od kravína ke kravínu.
Po revoluci došlo k výrazné redukci mlékáren. V těch, které zkrachovaly, zůstaly zemědělcům (malým i velkým) velké peníze. Některé chovatele už tyto krachy donutily opustit produkci mléka.
Jak k nám proudily levnější mléčné výrobky v barevných obalech a s mohutnou televizní reklamou + slevovými akcemi v řetězcích, zbylé mlékárny musely nejen modernizovat výrobu, ale také snižovat náklady. A ty se samozřejmě nejsnáze snížily tlakem na cenu suroviny. Mlékárny odmítaly svážet mléko od malých producentů, ale i z kravínů různě po "Hačaperkách". Chovatelům nezbylo, než buď mléko svážet do mlékáren na vlastní náklady (což se nedalo dlouho ekonomicky vydržet) nebo chov dojnic zrušit, nebo soustředit krávy do většího kravína, aby se dodávka mléka soustředila na jedno místo. A jsme u velkých kravínů. Dále se snižoval zájem lidí pracovat v zemědělství a ubývalo ošetřovatelů a dojičů. Chovatelé byli nuceni řešit snížení počtu zaměstnanců při udržení výroby mléka. A jsme u současných volných stájí. Pokud soustředíte chov dojnic na jedno/dvě/tři místa, už ta zvířata nezvládnete ukrmit jen pastvou (nehledě na stoupající požadavky mlékáren na stálou kvalitu, obsah složek a maximální objem mléka z jednoho místa, což při pastvě nejste schopná zajistit + taková farma už nemá v "dochodné" vzdálenosti pro krávy dostatek travních porostů. Dojnice totiž není turista.). Důsledkem všech těchto změn na trhu s mlékem jsou velkokapacitní kravíny s volným ustájením, kde si krávy chodí, jak chtějí, mají drbadla, ventilátory na ochlazování, v boxech optimální lože, velkou kubaturu vzduchu a spoustu světla. Jen tu pastvu už jim nelze dopřát.
Pokud chcete mléko od pasených krav, najděte si farmičku, která pase a jezděte k nim pro mléko. Musíte si připravit 25-35 Kč/litr, ale pomůžete jim udržet se při životě.
Při současném stavu trhu můžete na masivní pastvu dojnic zapomenout.
Koncentrace prasat a drůbeže má stejné důvody - musíte se vejít s produkcí do nějakých nákladů, abyste přežila výkupní ceny. Takže musíte vyrábět na minimální ploše, za minimální potřeby lidské práce, maximálního využití živin z krmiv a reprodukčního a produkčního potenciálu zvířat. Je to cena za levné maso a vejce. I to, že už zvířata chovají převážně větší podniky (a nejen právnické osoby, ale i fyzické osoby), je důsledek vývoje na trhu. Bohužel je živočišná výroba tak nákladná a náročná, že ani zvýšení přímých plateb zdaleka nemůže zajistit, že se k chovu zvířat malí zemědělci ve velkých počtech vrátí.
JO
Jarka O.
11.1.2022 09:50 Reaguje na Marcela JezberováVase příspěvky se mi líbí. V televizi byly před koronou reportáže z vepřínu a nebyl hezký pohled na obří prasata, která se na nohou udržela jen díky kleci velké jak jejich těla. Pohyb byl znemožněný, ale jejich váha by jim stejně zlomila nohy, což teda není neobvyklé. Dále jatka, na kterých pracovali jen najatí cizinci ve Schwarz systému, krávy nebyly před porážkou pořádně umrtvené, celkově tristní pohled na úroven práce v živočišné výrobě. O slepicích ani nemluvím. Bylo to v Německu, ne v Česku. Vy víte, jak se tomuto stylu výroby vyhnout?
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
11.1.2022 10:18 Reaguje na Jarka O.Reportáž jsem neviděla, ale jen pro informaci:
ta prasata v klecích byly pravděpodobně prasnice před porodem. U těch se klece využívají v období od porodu do odstavu selat. Cílem je, aby matka nezalehla selata, což se ve volnosti občas stává. Ta prasnice nebyla tak obří, že by ji neunesly nohy, ale jde o dospělé prase v normální velikosti. Výkrmová prasata se porážejí ve stáří "adolescentů", prasničky na plemenitbu se v tom věku a hmotnosti poprvé připouštějí a samozřejmě dále rostou. Dospělé prasnice byste se pravděpodobně bála - právem, jsou sebevědomé, důrazné a umějí bolestivě kousat.
Porážka není součástí zemědělské prvovýroby, pokud nemáte faremní jatky. Známý byl při porážce svých jalovic, prý se chtěl přesvědčit, jestli při tom opravdu tečou potoky krve. Jalovice vběhla do boxu, dostala ránu do čela řeznickou pistolí, ztratila vědomí, podklouzly jí nohy, řezník ji za zadní nohy pověsil na hák a vykrvil. Žádné drama, žádný řev, žádná stříkající krev. Problém je v zaměstnancích. Řezníka dnes nikdo dělat nechce, tak se shánějí zaměstnanci kdekoliv. Nemusíte jejich chování úplně uhlídat.
Reportáž můžete natočit podle zadání - jednou můžou krávy ve volném ustájení vypadat spokojeně, jindy můžete změnou barevného filtru a přidáním tragické hudby vyvolat dojem utrpení.
Zemědělství, stejně jako jiná odvětví, musí reagovat na situaci na trhu. Pokud budete donekonečna snižovat výkupní ceny produkce a zemědělci budou chtít u své profese zůstat, budou muset dále koncentrovat a intenzifikovat výrobu. Rozumné výkupní ceny, nákup českých potravin a uznání zemědělské profese společností by mohly pomoci.
Odpovědět
ta prasata v klecích byly pravděpodobně prasnice před porodem. U těch se klece využívají v období od porodu do odstavu selat. Cílem je, aby matka nezalehla selata, což se ve volnosti občas stává. Ta prasnice nebyla tak obří, že by ji neunesly nohy, ale jde o dospělé prase v normální velikosti. Výkrmová prasata se porážejí ve stáří "adolescentů", prasničky na plemenitbu se v tom věku a hmotnosti poprvé připouštějí a samozřejmě dále rostou. Dospělé prasnice byste se pravděpodobně bála - právem, jsou sebevědomé, důrazné a umějí bolestivě kousat.
Porážka není součástí zemědělské prvovýroby, pokud nemáte faremní jatky. Známý byl při porážce svých jalovic, prý se chtěl přesvědčit, jestli při tom opravdu tečou potoky krve. Jalovice vběhla do boxu, dostala ránu do čela řeznickou pistolí, ztratila vědomí, podklouzly jí nohy, řezník ji za zadní nohy pověsil na hák a vykrvil. Žádné drama, žádný řev, žádná stříkající krev. Problém je v zaměstnancích. Řezníka dnes nikdo dělat nechce, tak se shánějí zaměstnanci kdekoliv. Nemusíte jejich chování úplně uhlídat.
Reportáž můžete natočit podle zadání - jednou můžou krávy ve volném ustájení vypadat spokojeně, jindy můžete změnou barevného filtru a přidáním tragické hudby vyvolat dojem utrpení.
Zemědělství, stejně jako jiná odvětví, musí reagovat na situaci na trhu. Pokud budete donekonečna snižovat výkupní ceny produkce a zemědělci budou chtít u své profese zůstat, budou muset dále koncentrovat a intenzifikovat výrobu. Rozumné výkupní ceny, nákup českých potravin a uznání zemědělské profese společností by mohly pomoci.
ss
MJ
Marcela Jezberová
10.1.2022 16:54Nejdříve několik základních informací o českém zemědělství:
Právnické osoby v roce 2004 chovaly 78% dojnic a 89% prasat
Fyzické osoby v roce 2004 chovaly 22% dojnic a 11% prasat
Právnické osoby v roce 2020 chovaly už 91% dojnic a 95% prasat
Fyzické osoby v roce 2020 chovaly už jen 9% dojnic a 5% prasat.
Z toho plyne, že za posledních 16 let se fyzické osoby zbavovaly živočišné výroby a to především proto, že situace na trhu živočišných komodit je natolik těžká, že přežil především větší chovatelé.
V souvislosti s tím podniky právnických osob zaměstnávají 74,3% pracovníků v zemědělství, kdežto fyzické osoby jen 25,7% pracovníků. Ovšem počty fyzických osob provozujících zemědělství každoročně stoupají (je to jasně vidět na počtu žadatelů o přímé platby).
Živočišná výroba s sebou přináší kromě výroby potravin také zdroj organické hmoty do půdy v podobě hnoje a kejdy a v případě chovu skotu i pestré osevní postupy s výrazným zastoupením pícnin + samozřejmě pracovní místa. V tom není sama, totéž platí o pěstování zeleniny, ovoce nebo třeba chmele.
Pokud porovnáme dopady rozdělení přímých plateb podle původního znění Strategického plánu na příjmy zemědělských podniků, tak dojdeme k závěru, že farmy do 150 ha by přišly o 15% příjmů z přímých plateb, podniky kolem 500 ha už přibližně o 35% přímých plateb a podniky kolem 2000 ha přibližně o 45% přímých plateb. Nižší příjmy všech podniků souvisí s nižší obálkou na přímé platby, než byla v minulém období a povinností z nich navíc financovat i tzv. ekoschémata.
V porovnání s tím, podle dostupných informací o změnách v návrhu SP (žádné oficiální a jednoznačné informace nejsou bohužel dostupné), zjistíme, že podniky do 150 ha by si polepšily v porovnání se současností o 34%, farma o 500 ha by přišla o 49% přímých plateb a podnik se 2000 ha by přišel asi o 60% přímých plateb.
Když to sesumírujeme, nový návrh sebere peníze chovatelům hospodářských zvířat, kteří zaměstnávají lidi a na půdě správně hospodaří. Naopak peníze se přesunou k malým farmám, které nevyrábějí - čest všem malým, kteří vyrábějí potraviny a chovají zvířata, protože to je nekonečná řehole - a žijí především z dotací.
Na návrhu Strategického plánu se pracovalo více než rok, diskutoval se s širokým spektrem nevládních organizací včetně takových, které o zemědělství nemají ani šajn, ale potřebují do všeho mluvit. Z jednání jsou zvukové i písemné záznamy a připomínky byly vypořádávány.
Nyní se o změnách takto složitého dokumentu s nevládkami s jedinou výjimkou nejedná a to ještě změny probíhají za zabouchnutými dveřmi. To je diletantismus nejvyššího kalibru.
Vážení, kupujte české potraviny, protože jestli projdou zamýšlené změny, za pár let je nebude mít kdo vyrábět. Ten největší průšvih = postavení zemědělců v odbytovém řetězci, totiž vůbec nikdo řešit nehodlá.
Odpovědět
Právnické osoby v roce 2004 chovaly 78% dojnic a 89% prasat
Fyzické osoby v roce 2004 chovaly 22% dojnic a 11% prasat
Právnické osoby v roce 2020 chovaly už 91% dojnic a 95% prasat
Fyzické osoby v roce 2020 chovaly už jen 9% dojnic a 5% prasat.
Z toho plyne, že za posledních 16 let se fyzické osoby zbavovaly živočišné výroby a to především proto, že situace na trhu živočišných komodit je natolik těžká, že přežil především větší chovatelé.
V souvislosti s tím podniky právnických osob zaměstnávají 74,3% pracovníků v zemědělství, kdežto fyzické osoby jen 25,7% pracovníků. Ovšem počty fyzických osob provozujících zemědělství každoročně stoupají (je to jasně vidět na počtu žadatelů o přímé platby).
Živočišná výroba s sebou přináší kromě výroby potravin také zdroj organické hmoty do půdy v podobě hnoje a kejdy a v případě chovu skotu i pestré osevní postupy s výrazným zastoupením pícnin + samozřejmě pracovní místa. V tom není sama, totéž platí o pěstování zeleniny, ovoce nebo třeba chmele.
Pokud porovnáme dopady rozdělení přímých plateb podle původního znění Strategického plánu na příjmy zemědělských podniků, tak dojdeme k závěru, že farmy do 150 ha by přišly o 15% příjmů z přímých plateb, podniky kolem 500 ha už přibližně o 35% přímých plateb a podniky kolem 2000 ha přibližně o 45% přímých plateb. Nižší příjmy všech podniků souvisí s nižší obálkou na přímé platby, než byla v minulém období a povinností z nich navíc financovat i tzv. ekoschémata.
V porovnání s tím, podle dostupných informací o změnách v návrhu SP (žádné oficiální a jednoznačné informace nejsou bohužel dostupné), zjistíme, že podniky do 150 ha by si polepšily v porovnání se současností o 34%, farma o 500 ha by přišla o 49% přímých plateb a podnik se 2000 ha by přišel asi o 60% přímých plateb.
Když to sesumírujeme, nový návrh sebere peníze chovatelům hospodářských zvířat, kteří zaměstnávají lidi a na půdě správně hospodaří. Naopak peníze se přesunou k malým farmám, které nevyrábějí - čest všem malým, kteří vyrábějí potraviny a chovají zvířata, protože to je nekonečná řehole - a žijí především z dotací.
Na návrhu Strategického plánu se pracovalo více než rok, diskutoval se s širokým spektrem nevládních organizací včetně takových, které o zemědělství nemají ani šajn, ale potřebují do všeho mluvit. Z jednání jsou zvukové i písemné záznamy a připomínky byly vypořádávány.
Nyní se o změnách takto složitého dokumentu s nevládkami s jedinou výjimkou nejedná a to ještě změny probíhají za zabouchnutými dveřmi. To je diletantismus nejvyššího kalibru.
Vážení, kupujte české potraviny, protože jestli projdou zamýšlené změny, za pár let je nebude mít kdo vyrábět. Ten největší průšvih = postavení zemědělců v odbytovém řetězci, totiž vůbec nikdo řešit nehodlá.
BM
Břetislav Machaček
10.1.2022 18:28 Reaguje na Marcela JezberováHezké shrnutí statistických informací, o kterých s takticky mlčí a které hovoří zcela jasně, jak to vypadá v praxi a o co tu doopravdy
jde.
Děkuji.
Odpovědět
jde.
Děkuji.
Karel Zvářal
10.1.2022 18:55 Reaguje na Marcela JezberováOdmítám přijmout tezi, že (postupné, neustálé) zvětšování zem. podniků je "přirozený" proces. Považuji to právě za megalomanskou zhůvěřilost, byť jsou zde výjímky. Pro mlékaře je lepší na jeden cuc naplnit cisternu u VKK, než objíždět deset malých sedláčků kvůli pár konvím. A to zejména v zimě, to už v osmdesátkách odmítali jezdit po nočním sněžení po neposypané cestě.
Ale stále větší a větší půdní bloky, stále užší sortiment plodin - to je průmyslové rabování půdy a přírody jak vyšité! V tom žádnou nutnost či dokonce přednost nevidím, je nejvyšší čas to změnit. Doufám tedy, že tato vláda hodí zpátečku, alespoň zčásti narovná ten nepoměr plateb a navede zemědělství na lepší trajektorii, než mu narýsoval pan účetní.
Odpovědět
Ale stále větší a větší půdní bloky, stále užší sortiment plodin - to je průmyslové rabování půdy a přírody jak vyšité! V tom žádnou nutnost či dokonce přednost nevidím, je nejvyšší čas to změnit. Doufám tedy, že tato vláda hodí zpátečku, alespoň zčásti narovná ten nepoměr plateb a navede zemědělství na lepší trajektorii, než mu narýsoval pan účetní.
pp
pavel peregrin
10.1.2022 19:47 Reaguje na Karel ZvářalÚzký sortiment plodin, které se v současnosti vyplatí pěstovat, je ale dán agrární politikou všech stran, které od převratu v 89 zemědělství řídily a také politikou Bruselu.Můžou si v tomto podat ruce.
Odpovědět
ss
Karel Zvářal
10.1.2022 20:22 Reaguje na pavel peregrinTen člověk mi byl od začátku nesympatický, už jen tím, že "o všem rozhodne Trh". Ano, rozhodl - nikdy jsem ho nevolil:-) Globalizace a šibování s produkty přes celou planetu je zlo, které se vyplatí jen vykukům (pardon, biznismenům). Pro něho byla ekologie pavěda, pro mě je pro změnu takováto "ekonomie" pavěda. Pokud je modlou zisk, a ne zdraví planety a potažmo lidí, tak podle toho to vypadá. Úplatky ve formě dotací (pobídek, výhod) křiví rovné obchodní podmínky, a kde je pravda, se v této nečisté hře nedozvíte.
K nám si v osmdesátkách Rakušáci jezdili nakupovat "otrávené" potraviny - údajně maso pro psy:-)) Byť to vzniklo nečistou cestou, síla toho sektoru byla pro konkurenci hrozivá. I proto se postarali, aby to šlo "nenápadně, z vlastní vůle" zu grunt. Prostě ekonomicky silnější nedovolí, aby ho "póvl" přerostl. Takže snad jsme už prohlédli, a nebudeme litovat koruny tam, kde se nám vrátí v horizontu dlouhých let, ale vrátí...
Odpovědět
K nám si v osmdesátkách Rakušáci jezdili nakupovat "otrávené" potraviny - údajně maso pro psy:-)) Byť to vzniklo nečistou cestou, síla toho sektoru byla pro konkurenci hrozivá. I proto se postarali, aby to šlo "nenápadně, z vlastní vůle" zu grunt. Prostě ekonomicky silnější nedovolí, aby ho "póvl" přerostl. Takže snad jsme už prohlédli, a nebudeme litovat koruny tam, kde se nám vrátí v horizontu dlouhých let, ale vrátí...
VP
Katka Pazderů
10.1.2022 21:51 Reaguje na Marcela JezberováJestli usilujeme ještě o nějakou českou soběstačnost, tak ta prasata a drůbež podpořit musíme. Jde v poslední řadě o peníze.
Kdyby na to náš stát měl finance, tak by mohl podpořit chovatele z národních dotací. Jenže na to nemáme, tak byl vypracován původní návrh ministerstva snížit platbu na plochu a podpořit specializaci.
V minulém programovacím období SZP se bojovalo proti platbě na plochu ve prospěch PRV, dnes se zase bojuje za platbu na plochu.
Odpovědět
Kdyby na to náš stát měl finance, tak by mohl podpořit chovatele z národních dotací. Jenže na to nemáme, tak byl vypracován původní návrh ministerstva snížit platbu na plochu a podpořit specializaci.
V minulém programovacím období SZP se bojovalo proti platbě na plochu ve prospěch PRV, dnes se zase bojuje za platbu na plochu.
KP
Karel Pavelka
11.1.2022 12:33 Reaguje na Katka PazderůNevídím důvod pro sověstačnost. Kromě toho není ani v prasatech ani v drůbeži. A jestliže jezedáci nedovedou chovat prasata bez toho, aby jejich provozy zatěžovaly okolí zápachem (mimo jiné dle směrnice EU by takové vepříny už neměly existovat, ale u nás ještě pořád existují),ať to raději nedělejí. Beztak jíme nadbytek veprového, mně stačí tohle maso jednou týdně a pak je mně skutečně jedno, zda stojí 100 či 200 Kč za kilo či více...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
11.1.2022 15:23 Reaguje na Karel PavelkaHlavně že budou mít soběstačnost původní země EU a i přebytky, co !
B L B E Č K U
Odpovědět
B L B E Č K U
MJ
Marcela Jezberová
11.1.2022 16:47 Reaguje na Karel PavelkaKdyž budete jíst výhradně české vepřové, rozhodně ho v jídelníčku mít nadbytek nebudete. Obtížně se totiž shání.
Odpovědět
VP
Vít Prokop
11.1.2022 10:48 Reaguje na Marcela JezberováPorovnávat na zaměstnanost fyzické a právnické subjekty je zavádějící. Znám hodně menších rodinných hospodářství, kteří podnikají na s.r.o. Stejně stastika, že fyzické osoby zaměstnávají méně osob je zavádějící. Kdyby jste to porovnala na 1 ha tak jsou na tom lépe fyzické subjekty a mají další přidanou hodnotu. Bydlí v mistě podnikání a to se počítá :)
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
11.1.2022 11:41 Reaguje na Vít ProkopStatistika se dělá podle stanovených pravidel, tak, aby umožňovala srovnávání relevantních údajů v časové řadě. Rozdělení podnikatelů na fyzické a právnické osoby je standardní dělení podnikatelských subjektů. Zemědělství nemá žádné vlastní, speciální dělení subjektů. Pokud v rodině hospodaří otec a tři synové a každý má své s.r.o., jsou to prostě tři právnické osoby a statisticky jsou mezi právnické osoby zahrnuty. Naopak neexistuje jednotka "rodinná farma". Hospodaříte buď jako fyzická osoba nebo právnická osoba.
To, že po přepočtu na obdělávanou půdu mají FO vyšší počet zaměstnanců znamená, že dokáží s jedním člověkem obdělat menší plochu, tedy mají nižší výkon, než právnické osoby. Vzhledem k průměrnému počtu zaměstnanců u fyzických osob to také znamená, že pokud skončí 1 FO, ubyde významně méně pracovních míst, než když skončí průměrná PO.
Odpovědět
To, že po přepočtu na obdělávanou půdu mají FO vyšší počet zaměstnanců znamená, že dokáží s jedním člověkem obdělat menší plochu, tedy mají nižší výkon, než právnické osoby. Vzhledem k průměrnému počtu zaměstnanců u fyzických osob to také znamená, že pokud skončí 1 FO, ubyde významně méně pracovních míst, než když skončí průměrná PO.
MJ
Marcela Jezberová
11.1.2022 11:47 Reaguje na Marcela JezberováPardon, otec a tři synové jako s.r.o. jsou samozřejmě 4 právnické osoby.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
11.1.2022 12:34 Reaguje na Marcela JezberováJenže často je to tak, že jeden je OSVČ a rodina mu vypomáhá....
Odpovědět
ss
smějící se bestie
11.1.2022 15:24 Reaguje na Karel Pavelkakovozemědělci jak za 1.republiky
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
11.1.2022 12:12I přes rozporná vyjádření obou táborů je jedna věc jasná - EK nás strategický dokument připomínkovala s mnoha podněty již v listopadu 2021 a nebyl pozměněn, takže je zcela jasné, že odeslat jej znovu ve stejném znění je zcela zbytečné....Vrátili by jej. Neodpovídá požadavkům. Tož tak..
Odpovědět
