Příroda podporuje duševní zdraví dětí. Pokud se do ní od svých obrazovek dostanou

Technologie jsou bezvadná věc. Ale tím, že svým dětem nabídneme pro trávení volného času tablet místo řádění na zahradě, jejich lepší budoucnosti neprospějeme. Proč? To shrnuje aktuální srovnávací studie australských vědců soustředící se na mentální zdraví dospívajících. Píše o tom TreeHugger.

Před obrazovkou tráví mládež celé dny, v přírodě nanejvýš hodiny týdně. To by zase tak nečekané zjištění nebylo, stačí se porozhlédnout kolem sebe. Překvapivá jsou až konkrétní čísla, se kterými přichází badatelé z univerzity v Adelaide. Ti vyhodnotili výstupy 186 dalších studií, aby porovnali tzv. screen time (ST), čas mládeží strávený před nejrůznějšími obrazovkami (chytrých telefonů, tabletů, televizí, počítačů) v poměru k času strávenému v přírodě (green time, GT). Zajímali se přitom o věkové kategorie od 5 do 18 let, tedy od malých dětí po odrostlé adolescenty, z nejrůznějších koutů světa. A přináší čísla, která nepotěší.

Dítě v Americe stráví před obrazovkou v průměru 40 hodin týdně, tedy skoro sedmkrát více než dítě vyrůstající v Asii. Představa, že si mládež naloží před monitorem šichtu odpovídající pětidenní pracovní době dospělce, by skutečně svědomí jejich rodičů lichotit neměla. Ani v Evropě na tom s 37 hodinami ale nejsme o moc lépe. Digitálně nejvytíženější skupinou jsou tzv. ranní adolescenti (mezi 12-14 lety), jejichž ST čas se v průměru pohybuje kolem 39 hodin. Příjemné rovněž není, že si děti ve věku 5-11 let ordinují (nejspíš s požehnáním svých rodičů) kolem 18 hodin ST času týdně. Proč? Ani Světová zdravotnická organizace nedoporučuje těmto věkovým kategoriím více jak 2 rekreační hodiny obrazovky denně.

Problém ale nemůžeme hodit jen na technologii a digitalizovanou mládež. Své udělala i modernizace školství, která dětem ve třídách stále častěji servíruje informace na obrazovkách a monitorech. „Zatímco některý čas strávený před obrazovkou může být prospěšný, vytvářející vhodná propojení informací a umožňující efektivní realizaci úkolů, z mnoha hledisek pořád zůstává škodlivý,“ soudí Tassia K. Oswaldová, hlavní autorka studie. „Zvláště pro psychické zdraví dětí.“

Problémy pak nastávají v nedostatečné neurologické stimulaci, poruchách spánku, nulových osobních sociálních interakcích, omezeném rozvoji žádoucích aktivit. A končí patologickým chováním, různými stupni přehnaného nebo absentujícího sebehodnocení, depresemi, nedostatečnou sebekontrolou, výkyvy nálad, netečností a nezájmem.

Oswaldová šla svou studií o krok dál a neblahý efekt ST času na duševní vývoj mládeže navázala na další veličinu. GT, tedy čas strávený v přírodě. A zjistila, že pobyt v zeleni má na mládež ve své podstatě naprosto opačný účinek. Odbourává únavu a stres, zvyšuje pozornost a zájem, má pozitivní vliv na osobnostní charakteristiky i školní výsledky. A odtud byl jen krok k úvaze, že by GT – zelený čas – mohl být funkční protiváhou ST – času strávenému před obrazovkou. Problémem nicméně zůstává, jak tento postřeh uplatnit v praxi.

Zatímco průměrné dítě ze západního cípu světa stráví před obrazovkou 7,5 hodin denně, do přírody se dostane maximálně na 6 hodin týdně. Zvrátit tento nepoměr by si ale vyžádalo širší zapojení všech dotčených. Dětí, rodičů, učitelů. A je otázkou, komu by se nakonec víc chtělo zvednout od monitoru a jít někam ven.

---

reklama

---