Pro koho by Brexit mohl být dobrou zprávou? Pro polodivoké poníky z Dartmooru
Na rozdíl od poněkud problematických mustangů v Severní Americe nebo divokých koní v Austrálii nejsou v Británii zmínění poníci importovaným, nepůvodním druhem. Na jihovýchodě země, v okolí Dartmooru a ve Snowdonii, se volně pasou už od doby bronzové. Britská ochrana přírody také řeší opačnou situaci, než jejich američtí a australští kolegové.
Zatímco početnost mustangů a divokých koní je nad stavem daným normami a musí se tam uchylovat k regulaci jejich stád odstřelem, chlupatých poníků kriticky ubývá. V šedesátých letech jich bylo v Dartmooru 12 250, loni už jen 1200. A těch z Carneddau už je méně než tři stovky. Co je jejich největším problémem? Podle Fraserové hlavně jejich nejasné legislativní zařazení.
Zvíře mimo tabulky
To, že vlastně nikomu nepatří, a tak se o ně nikdo cíleně nestará. „Protože žijí a rozmnožují se volně, mimo lidskou kontrolu, nejsou druhem registrovaným, chovným. Současně se ale svým polodivokým způsobem života vymykají zařazení mezi druhy přírodní.“ Britská ochrana přírody je sice vede v patrnosti jako druh domácí a vzácný, ale současně nespadají do klasifikace volně žijících ohrožených zvířat, ač to zní podivně.
V zásadě tak nemají nárok na programy vládní podpory biodiverzity. Té se přitom mohou dobrat i volně se pasoucí ovce z ostrova Guernsey, ale poníci nikoliv. Jejich role spásačů je přitom pro zachování vřesovišť a horské pustiny ve Walesu i Anglii nezastupitelná. Jak v tom může pomoci snaha o úspory v ochraně přírody a nový návrh Zákona o zemědělství?
Hospodařit s poníky by byla výhra pro všechny
V něm kodifikované podmínky pro udělení dotací farmářům už totiž nebazírují na velikosti zemědělsky obdělávaných ploch, ale spíše na výstupech jejich hospodaření. Na schopnosti řídit produkci „veřejně prospěšným“ způsobem. Například z hlediska čistoty ovzduší, kvality vod nebo podpoře přírodních stanovišť. Řada farmáři dosud extenzivně obdělávaných území by tak i pro ně samé mohla být prospěšnější jako neobdělávané, ponechané svému přírodnímu vývoji.
Což nás přímo vede k travinami pokrytým ekosystémům horských vysočin nebo vřesovištím a mokřadům. Jejich produkční potenciál je minimální, obdělávat se je nevyplatí. Ale jejich význam pro biodiverzitu zásadní. Takže sami zemědělci by mohli mít zájem na tom podporovat jejich údržbu, zachování.
S konvenčními prostředky: vypásáním ovcemi, kosením, vypalováním toho tady ale moc nesvedou. Hospodářská zvířata totiž nerady vřes, kapradiny nebo sítiny. Poníkům z Dartmooru a z Carneddau ale nevadí. Pro převedení nové zemědělské a ochranářské politiky do praxe by se tak mohli stát nenahraditelným pomocníkem. Ze zvířete, které administrativně nikam nezapadá, by brzy mohl být velký zájem. Snaha ušetřit v ochraně přírody a změnit model zemědělského hospodaření tak dává slušné šance na návrat a rozšíření poníků.
reklama