https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pro-koho-by-brexit-mohl-byt-dobrou-zpravou-pro-polodivoke-poniky-z-dartmooru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pro koho by Brexit mohl být dobrou zprávou? Pro polodivoké poníky z Dartmooru

12.3.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na rozdíl od poněkud problematických mustangů v Severní Americe nebo divokých koní v Austrálii, nejsou v Británii zmínění poníci importovaným, nepůvodním druhem. Na jihovýchodě země, v okolí Dartmooru a ve Snowdonii, se volně pasou už od doby bronzové. Britská ochrana přírody také řeší opačnou situaci, než jejich američtí a australští kolegové. Zatímco početnost mustangů a divokých koní je nad stavem daným normami a musí se tam uchylovat k regulaci jejich stád odstřelem, chlupatých poníků kriticky ubývá. / Ilustrační foto
Na rozdíl od poněkud problematických mustangů v Severní Americe nebo divokých koní v Austrálii, nejsou v Británii zmínění poníci importovaným, nepůvodním druhem. Na jihovýchodě země, v okolí Dartmooru a ve Snowdonii, se volně pasou už od doby bronzové. Britská ochrana přírody také řeší opačnou situaci, než jejich američtí a australští kolegové. Zatímco početnost mustangů a divokých koní je nad stavem daným normami a musí se tam uchylovat k regulaci jejich stád odstřelem, chlupatých poníků kriticky ubývá. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Po Brexitu se v britské státní ochraně přírody mění dost zásadně management plány, priority projektů podpory udržitelného zemědělství. Oficiálním důvodem je adaptace na klimatické změny. Neoficiálním pak proměna režimu financování. Jak na stránkách žurnálu Conversation podotýká Mariecia Fraserová, snaha o úspory v ochraně přírody nemusí být nutně komplikací. Může totiž dát šanci na návrat opomíjeným druhům. Třeba dartmoorským a carneddaunským poníkům.
 

Na rozdíl od poněkud problematických mustangů v Severní Americe nebo divokých koní v Austrálii nejsou v Británii zmínění poníci importovaným, nepůvodním druhem. Na jihovýchodě země, v okolí Dartmooru a ve Snowdonii, se volně pasou už od doby bronzové. Britská ochrana přírody také řeší opačnou situaci, než jejich američtí a australští kolegové.

Zatímco početnost mustangů a divokých koní je nad stavem daným normami a musí se tam uchylovat k regulaci jejich stád odstřelem, chlupatých poníků kriticky ubývá. V šedesátých letech jich bylo v Dartmooru 12 250, loni už jen 1200. A těch z Carneddau už je méně než tři stovky. Co je jejich největším problémem? Podle Fraserové hlavně jejich nejasné legislativní zařazení.

Zvíře mimo tabulky

To, že vlastně nikomu nepatří, a tak se o ně nikdo cíleně nestará. „Protože žijí a rozmnožují se volně, mimo lidskou kontrolu, nejsou druhem registrovaným, chovným. Současně se ale svým polodivokým způsobem života vymykají zařazení mezi druhy přírodní.“ Britská ochrana přírody je sice vede v patrnosti jako druh domácí a vzácný, ale současně nespadají do klasifikace volně žijících ohrožených zvířat, ač to zní podivně.

V zásadě tak nemají nárok na programy vládní podpory biodiverzity. Té se přitom mohou dobrat i volně se pasoucí ovce z ostrova Guernsey, ale poníci nikoliv. Jejich role spásačů je přitom pro zachování vřesovišť a horské pustiny ve Walesu i Anglii nezastupitelná. Jak v tom může pomoci snaha o úspory v ochraně přírody a nový návrh Zákona o zemědělství?

Hospodařit s poníky by byla výhra pro všechny

V něm kodifikované podmínky pro udělení dotací farmářům už totiž nebazírují na velikosti zemědělsky obdělávaných ploch, ale spíše na výstupech jejich hospodaření. Na schopnosti řídit produkci „veřejně prospěšným“ způsobem. Například z hlediska čistoty ovzduší, kvality vod nebo podpoře přírodních stanovišť. Řada farmáři dosud extenzivně obdělávaných území by tak i pro ně samé mohla být prospěšnější jako neobdělávané, ponechané svému přírodnímu vývoji.

Což nás přímo vede k travinami pokrytým ekosystémům horských vysočin nebo vřesovištím a mokřadům. Jejich produkční potenciál je minimální, obdělávat se je nevyplatí. Ale jejich význam pro biodiverzitu zásadní. Takže sami zemědělci by mohli mít zájem na tom podporovat jejich údržbu, zachování.

S konvenčními prostředky: vypásáním ovcemi, kosením, vypalováním toho tady ale moc nesvedou. Hospodářská zvířata totiž nerady vřes, kapradiny nebo sítiny. Poníkům z Dartmooru a z Carneddau ale nevadí. Pro převedení nové zemědělské a ochranářské politiky do praxe by se tak mohli stát nenahraditelným pomocníkem. Ze zvířete, které administrativně nikam nezapadá, by brzy mohl být velký zájem. Snaha ušetřit v ochraně přírody a změnit model zemědělského hospodaření tak dává slušné šance na návrat a rozšíření poníků.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist