Problém českých škol? Vydýchaný vzduch, špatné světlo a hluk, upozorňuje Česká rada pro šetrné budovy
„Špatná kvalita vnitřního prostředí je obecně velmi rozšířeným problémem, se kterým se potýká naprostá většina českých škol. V rámci projektu měření ve školách chceme na tuto skutečnost upozornit a zároveň zúčastněným školám prostřednictvím našich odborníků a členských společností nabídnout konkrétní řešení, jak vytvořit lepší podmínky pro výuku," říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Do projektu se v pilotní fázi zapojily dvě školy, ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna a ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole. "V nich jsme po dobu čtyř dnů sledovali množství CO2, kvalitu denního a umělého osvětlení a hladinu hluku," říká Simona Kalvoda. CZGBC plánuje pořádat semináře a poskytovat poradenství všem zájemcům z řad škol a veřejné správy.
Správné osvětlení, vhodné akustické řešení, teplota a potřebná obměna čerstvého vzduchu v místnosti jsou stěžejní pro zdraví dětí a jejich učitelů. "Pokud tyto parametry nejsou dodrženy, mohou uživatelé těchto prostor trpět únavou, neschopností se plně soustředit a v krajních případech i značnými zdravotními obtížemi, souhrnně označovanými jako syndrom nezdravých budov," říká Simona Kalvoda.
Ten se podle statistických údajů Státního fondu životního prostředí týká až 75 % českých staveb. „Čím dál více se potýkáme s tím, že jsou děti během vyučování nesoustředěné, unavené a roztěkané. Kvalitní a zdravé prostředí pro práci si samozřejmě zaslouží i samotní učitelé,“ uvádí ředitel do výzkumu zapojené ZŠ Komenského Vladimír Soukop. „Sám jsem již dříve prováděl jednoduchá měření a už ta ukazovala, že bude nutné s tímto nevyhovujícím stavem něco dělat.“
„Delší dobu se zabýváme otázkou, jak snížit hlučnost nejenom v učebnách, ale i na chodbách. Projekt Rady nám díky konkrétním doporučením a návrhům velice pomohl a už v letošním roce se proto chystáme instalovat akustické panely do nejhlučnějších prostor školy,“ říká ředitelka ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole Alexandra Kejharová.
Vydýchaný vzduch
Zvýšená koncentrace CO2 v místnosti vede k pocitům dusna, únavě a bolestem hlavy. Množství CO2 ve vnitřním vzduchu proto nesmí podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj překročit hodnotu 1 500 ppm a podle doporučení by se mělo spíše pohybovat pod hodnotou 1 000 ppm.
Podle hygienických norem pro školská zařízení pak musí být během výuky ve třídách zajištěn přívod vzduchu v množství 20 – 30 m3/hod. na žáka. „Z našich měření provedených v obou zúčastněných školách vyplývá, že během vyučování se velmi rychle zvyšuje koncentrace CO2 ve vzduchu. Maximální povolené hranice 1500 ppm se dosáhne již po 18 minutách po začátku výuky," komentuje výsledky Petr Kašík ze společnosti AMiT, vyrábějící řídicí systémy pro průmyslovou automatizaci a automatizaci budov. "Ani pravidelným větráním okny se tuto hodnotu nepodařilo trvale snížit pod 900 ppm,“ dodává.
Vysoká koncentrace oxidu uhličitého v učebnách a pomalá výměna vzduchu i při plně otevřených oknech překvapila i ředitele Soukopa ze Slavkova. „Z tohoto důvodu je nutné v takových prostorech instalovat systémy řízeného větrání, které zajišťují dostatečnou obměnu čerstvého vzduchu v místnosti, a to aniž by se větralo a do prostoru proudily nečistoty, prach a hluk zvenčí,“ dodává Kašík.
Ať si děti nekazí oči
Pro kvalitní výuku a zdraví dětí je důležité i vyhovující denní osvětlení, které je podle aktuální potřeby možné doplnit dodatečným umělým osvětlením. Podle normy ČSN EN 12464-1 týkající se umělého osvětlení vnitřních pracovních prostorů musí být učebny pro denní studium osvětleny 300 luxy s rovnoměrností 0,6 a prostor tabule 500 luxy s rovnoměrností 0,7. Z výsledků měření společnosti Zumtobel Group však vyplývá, že ve většině případů je osvětlenost třídních tabulí nedostatečná a normám nevyhovuje. „Během měření ve třídách v ZŠ ve Slavkově jsme navíc zaznamenali nedostatek denního světla, proto je zde vždy nutné použít tzv. sdružené osvětlení, tedy kombinaci denního a umělého osvětlení," říká Vladan Jesenský, ze společnosti Zumtobel Group.
Bez adekvátního dosvětlení může být totiž zrak žáků nadměrně namáhán, což může snižovat jejich soustředěnost a výkon. "Obě školy by také měly před tabulemi umístit dodatečná svítidla s asymetrickým vyzařováním a ta používat i při dostatku denního světla,“ doporučuje dále Vladan Jesenský.
Hluk ve třídách
V neposlední řadě se série měření vztahovala na akustické podmínky a míru hluku ve třídách. Během měření byla jak ve Slavkově, tak v Suchdole zaznamenána vysoká míra odrazivosti, překračující optimální dobu dozvuku stanovenou na 0,7 s. „Právě hluk a špatně řešená akustika představuje jeden z velkých problémů vnitřního prostředí ve školách. Důsledkem je často únava dětí a ztráta koncentrace," říká Jiří Gina z firmy Armstrong, která vyrábí akustické podhledy a která prováděla akustická měření tříd ve Slavkově.
"Hluk neprospívá ani pedagogům, kteří se nejrůznější zvukové šumy snaží překřičet. Vzniká tím začarovaný kruh způsobený vysokou odrazivostí hladkých ploch v místnosti,“ dodává Jiří Gina.
Dotační program OPŽP
Školy mohou využít jak konzultací Rady, tak dotační programy pro zkvalitnění vnitřního prostředí svých budov. Hodí se k tomu Operační program Životní prostředí pro roky 2014-2020 v rámci prioritní osy 5 o energetických úsporách. Zřizovatelé škol mohou žádat o dotaci na instalaci systémů řízeného větrání s rekuperací odpadního tepla, která je podporována 70 % ze způsobilých výdajů. Příspěvky mohou čerpat pro zateplené i nezateplené budovy, ovšem u nich je potřeba zateplení dořešit (žádost o dotace se podává zvlášť na zateplení a zvlášť na vzduchotechniku).
reklama
