Problém pro klima – po deseti tisíci letech hořela arktická tundra
Práce, prezentovaná i v prestižním žurnálu Nature, poukazuje, že následky severských lokálních požárů mohou mít globální souvislosti. Michelle Macková se svým týmem zkoušela pomocí radiokarbonové metody kvantifikovat množství uhlíku uvolněného z půdy při požáru v roce 2007. Tehdy byla ohněm zasažena prakticky celá plocha povodí říčky Anaktuvuk o ploše 400 mil čtverečních. Několikadenní požár uvolnil do atmosféry přibližně 2,1 milionů tun uhlíku, tedy množství srovnatelné s dvojnásobkem roční „produkce“ skleníkových plynů města Miami.
„Byl to takový pokus, něco jako kanárek spouštěný do dolu,“ popisuje situaci z roku 2007 Macková. „Stovky kilometrů od velkých měst nebo jiných zdrojů znečištění atmosféry jsme mohli pozorovat následky oteplování atmosféry.“
Kouř z ohňů napumpoval do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů a žár napomohl tání přibližně třetiny permafrostu, trvale zamrzlé půdy. Tím se zpřístupnil další uhlík. „Když se permafrost začne zahřívat, mikroby obsažené v půdě začnou rozkládat organický materiál a uvolní tím do atmosféry uhlík nashromážděný a vázaný v půdě po stovky a tisíce let,“ popisuje Macková.
„Tenhle požár pro všechny klimatology představuje zvonění budíku. Nastal čas se probrat,“ míní Michelle Macková. K požárům podle ní bude docházet dál, a to nejen na Aljašce, ale i v severských partiích Kanady nebo Ruska. „Je potřeba začít se vážně bavit o tom, zda není zapotřebí začít hasit i vzdálené požáry v divočině. Protože kdo ví, co by se asi stalo, kdyby začal permafrost tát ve velkém.“
Článek byl uveřejněn 27. 7. 2011 na serveru ScienceDaily pod názvem „Tundra Fires Could Accelerate Climate Warming“.
reklama
Obama otevírá Aljašku další těžbě ropy 
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen