https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/problem-se-suchem-je-v-cr-mensi-nez-driv-pudu-dosytily-deste
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Problém se suchem je v ČR menší než dřív, půdu dosytily deště

23.2.2021 18:30 | BRNO (ČTK)
V současnosti je obecně situace se zásobou vody v půdě lepší na Moravě než v Čechách.
V současnosti je obecně situace se zásobou vody v půdě lepší na Moravě než v Čechách.
Problém se suchem je v České republice menší než v posledních pěti letech. Půdu dosytily deště a tající sníh a dostane se do ní ještě voda ze sněhu, který v půli února ležel i v nižších polohách. Únorové sněžení by mělo citelně zlepšit i situaci v některých místech západních a severozápadních Čech, kde pětiletá suchá epizoda přetrvávala i v lednu, uvedl mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.
 

Ačkoli je situace lepší než v minulém roce, nelze říct, že sucho znovu nezasáhne. Množství sněhu v polovině února prakticky nikde nebylo nadprůměrné a například v Brně nenasněžila letos ani polovina průměru. Podprůměrné množství sněhu napadlo například i na Šumavě.

"Situace je taková, že pokud přijde zemědělské sucho, začne se projevovat proti jiným rokům později. V severozápadních Čechách se budeme se suchem potkávat podle dlouhodobých prognóz možná už v květnu," uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka z vědeckého týmu projektu InterSucho, na němž se podílí Mendelova univerzita a Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe.

Dodal, že v severozápadních Čechách se na rozdíl od Moravy i větší části Čech nepodařilo dosytit podzemní zdroje. Zlepšit situaci by mohlo tání současných zásob sněhu, které jsou v postižené oblasti poměrně vydatné.

V současnosti je obecně situace se zásobou vody v půdě lepší na Moravě než v Čechách. "Pro nás je to nové, a tedy zajímavé. V posledních 200 letech bývalo obvyklé, že když bylo sucho v Čechách, bylo i na Moravě. A dále řada suchých epizod postihla jen Moravu, a ne Čechy. Posledních devět měsíců je to naopak, protože Morava byla relativně dobře nasycená na rozdíl od Čech," poznamenal Trnka.

V souvislosti se zkušenostmi z minulého roku, kdy se střídaly suché a srážkově nadprůměrné měsíce, je podle Trnky třeba připravit krajinu na to, aby si dokázala poradit s oběma extrémy. "Potřebujeme rozmanitější krajinu, která se dokáže po extrémním suchu i srážkách rychleji vrátit do provozuschopného stavu. Ale neexistuje žádné zázračné tlačítko k rychlé přeměně," uvedl.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.2.2021 18:39
Rozmanitost. To někomu může znít jako anarchie.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.2.2021 21:39
Zatím jenom kapka v moři.
Odpovědět
va

vaber

24.2.2021 09:12
kdysi byly jarní vody ,letos máme zimní vody,
podívajte se na film Král Šumavy, tam je vidět počasí před 70roky
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.2.2021 09:58 Reaguje na vaber
Nesmysl, ty mlhy a deště tam jsou z důvodu dramatičnosti filmu a často to stříkali jen hadicí.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

24.2.2021 17:47
Tento příspěvek jako mnoho jiných míchá jablka s hruškami. Je podstatný rozdíl mezi srážkami v nížinách a na horách. Zatím co na horách v zimním období opravdu dochází k akumulaci vody ve sněhu, protože jsou tam nižší teploty, tak v nížinách v naprosté většině let vzniká zimní zásoba vody vsakováním do půdy. A ta voda tam vydrží do jara, protože je velmi krátký den a slabý sluneční svit, čímž nedochází prakticky k žádnému odparu. To že je málo sněhu a tudíž málo vody platí pouze pro vyšší polohy a je to spíše informace pro obsluhu přehrad jak mají nebo nemají odpouštět vodu. Ale pro zemědělství tato informace nemá de facto žádnou cenu.
V nížinách dochází k největším úhrnům srážek spíše v letních měsících, kdy dochází k bouřkám. Tehdy se ukazuje jak zemědělci půdu obdělávají a jak jejich pole je schopno vodu přijímat a jak jsou schopni třeba pomocí podmítky si tu vodu udržet. Samozřejmě, ale platí, že když přijdou extrémní srážky během pár minut tak tu vodu nezadrží nic, jedině nějaké suché poldry.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist