https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/proc-je-v-usa-kazdou-sezonu-postizeno-pozary-vice-domacnosti-klimaticke-zmeny-za-tim-nestoji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč je v USA každou sezónu postiženo požáry více domácností? Klimatické změny za tím nestojí

11.10.2021 05:41 | PRAHA (Ekolist.cz)
V současnosti se 12 % domácností v Kalifornii nachází v oblastech z hlediska požárů vysoce rizikových. V Idaho je takových 38 % a v Utahu 19 %.
V současnosti se 12 % domácností v Kalifornii nachází v oblastech z hlediska požárů vysoce rizikových. V Idaho je takových 38 % a v Utahu 19 %.
Foto | Scott L / Flickr
Klimatická změna je na západním pobřeží USA hlavní příčinou sucha, to vede k požárům a výsledkem jsou nezměrné škody na majetku a bohužel občas i na lidských životech. S takto podaným řetězcem vysvětlujících příčinných souvislostí se ve státech Kalifornii, Idaho nebo Utahu setkáte často. Situace je ovšem komplikovanější. Škody a ztráty na životech tu vychází především z toho, že se stále více lidí stěhuje do oblastí s vysokým rizikem požárů.
 

Důsledný rozbor aktuálního vývoje amerického trhu s realitami, které uveřejnila zelená edice magazínu Bloomberg, nerozporuje vliv klimatických změn na zvýšenou frekvenci požárů, ani nediskutuje vliv dlouhodobého narušení jinak přirozené dynamiky k požárům náchylné suchomilné křovinné vegetace. Řeší jen opačnou stranu rovnice téhož problému. To, že s každou sezónou narůstá na západním pobřeží USA počet domů strávených plameny nebo ohněm ohrožených, i domácností kvůli nebezpečí požáru evakuovaných. A překvapivě vidí příčinu nikoliv v klimatické změně nebo požárech, ale v tom, kde ony domy stojí.

Bydlet tam, kde nehoří

V krátkosti: předpokládanou reakcí potenciálního majitele nemovitosti by asi bylo nepořizovat si bydlení tam, kde hořelo, hoří nebo nejspíš brzy bude hořet. Jenže takhle Američané nesmýšlí. A rostoucí škody na majetku a lidských životech způsobené divokými požáry na západním pobřeží nejsou ani tak důsledkem toho, že hoří víc a/nebo že je kvůli klimatické změně větší sucho. Ale protože stále více lidí expanduje zástavbou do vysoce rizikových a potenciálně hořlavých zón. Tento ne úplně intuitivní přístup je pak poplatný celým Spojeným státům americkým. A do značné míry souvisí i s pandemií covid-19, která tento trend akcelerovala.

„Covid u našich klientů vymazal strach z ohně,“ vypovídá Dave McLaughlin, kalifornský realitní makléř. „Lidé se nezajímají o to, jestli tu může hořet. Jen o to, kolik tu budou mít garáží a jak velká bude zahrada.“ Přitom po požárech v roce 2018 to vypadalo, že si bude muset hledat novou práci. O nemovitosti v regionech spálených do podoby měsíční krajiny tradičně zájem nebyl. Ne tak ale v roce 2020, kdy prodeje nečekaně vystřelily vzhůru. Lidé se do potenciálně rizikových i vypálených lokalit stěhovali houfně. Zatímco v roce 2010 tvořily nemovitosti v ohněm postižených oblastech jen 4,6 % všech prodejů, loni to bylo 21 %. Proč?

Bádají nad tím nejen analytici realitního trhu, ale také sociologové a demografové z univerzit. Obecně jde o několik důvodů. Tím prvním je, že levné hypotéky umožňují Američanům plnit si sny. A oním snem je teď bydlení „na dosah přírody“, prostorný dům s rozlehlou zahradou, z níž je vidět na kopce a lesy. Klasická předměstí velkých metropolí se už dávno zprofanovala, nejsou žádaným zbožím. Bydlení v centru si pak ne každý může dovolit. Ale popisovaný venkov? To je něco naprosto jiného. „Mezi lety 1990–2010 byla třetina veškeré nové rezidenční zástavby realizována na rozhraní měst a divočiny,“ doplňuje Volker C. Radeloff, z univerzity ve Wisconsinu.

Nová adresa? Požárov, ulice Spálená

Pandemie a její karantény touhu po bydlení na čerstvém vzduchu, v sousedství divočiny, jen umocnila. A pozemky i nemovitosti ve vypálených či vysoce rizikových oblastech byly loni cenově velmi vstřícné. Aby ne, bydlení na venkově znamená, že za ty samé dolary dostanete více čtverečních metrů k obývání. Studentskými půjčkami zadlužené mladé páry moc peněz nemají, takže venkov je pro ně preferenční volbou i z hlediska dostupnosti. To platí i pro důchodce a rentiéry. Výsledkem je, že momentálně při jakémkoliv stěhování v USA je v 15 % případech cílovou adresou destinace vysoce náchylná k ohni.

V současnosti se 12 % domácností v Kalifornii nachází v oblastech z hlediska požárů vysoce rizikových. V Idaho (druhý nejrychleji populačně rostoucí stát americké federace) je takových 38 % a v Utahu 19 %. Osm z deseti nejhorších požárů americké historie se odehrálo v Kalifornii, a to v posledních 4 letech.

Přesto se sem pořád stěhují další a další lidé, vypálené parcely jsou rozprodány v řádu měsíců poté, co odjedou poslední hasiči. A s tím se dál vytrvale posouvá a rozšiřuje ono rozhraní WUI, wildlife-urban interface, pásmo domů vznikajících v hořlavé krajině.

Nové obyvatele neodrazuje ztížená dostupnost pojistek, ani stavební vyhlášky upravující podobu jejich domů k nižší hořlavosti. Oheň pro ně představuje ten menší problém, protože jsou přesvědčení, že jediným rizikem, kterému čelí (a jedinou příčinou možných problémů), jsou teď klimatické změny. Ne to, že si postaví dům na okraji nebo uprostřed suchomilné křovité vegetace, která má správně shořet v průměru jednou za 10 let. Klimatické změny přináší do Kalifornie, Utahu a Idaho větší sucho, i větší pravděpodobnost vzniku požárů. Ale to, že škody na majetku a lidských životech v důsledku ohně rostou a do budoucna porostou, na klimatické změny přehrát nelze.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

11.10.2021 09:10
U nás je tomu podobně. I tady se staví v povodňových územích, protože
je tam cena pozemků zlomkem ceny pozemků mimo tyto lokality. Lidé hřeší
na to, že město a stát buduje protipovodňová opatření pro stávající
nemovitosti a zahušťují osídlení míst, kde by měla mít řeka prostor
k rozlivu. Po povodních v roce 1997 se lidé zapřísahali, že dům opustí
a postaví si ho někde na kopci, ale pár dnů po povodni a ujištění, že
se budou stavět ochranné valy se pustili do oprav a jiní dokonce do
výstavby bungalovů, které by měly v roce 1997 vodu až u komína. Takže
se lidem v USA nedivím, lidská paměť je krátká, lidé rádi riskují
a navíc ty ceny pozemků kopírují i to riziko. Je to tak se vším, co člověk
činí, pokud tak nekoná rovnou zištně a záměrně. Jeden majitel si tady po
povodni postavil dům na kopci, stávající dům a pozemky rozprodal hlupákům,
kteří skočili na nižší cenu a nyní narazili na pojišťovny, které jim to
odmítají pojistit. Upínali se k protipovodňové ochraně, která i po takřka čtvrtstoletí stojí a leží na výkupu pozemků pro ten val. Jejich situace je dílem jejich důvěry v protipovodňová opatření a dílem toho, že vlastníci pozemků pod plánovaným valem bydlí jinde a chtějí na tom vydělat. Tak nějak
funguje obchod s pozemky a je otázkou, zda je to veřejný zájem a nebo zájem majitelů nemovitostí ohrožených povodní. Život naplněný sledováním počasí
a sledováním hladiny řeky, těm lidem není co závidět i přes krásné pozemky
v blízkosti řeky a štěrkoven využívaných nyní k rekreaci.
Odpovědět
dm

david matoušek

11.10.2021 09:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte beze sporu pravdu, stejně jako článek. Ale je to trochu jako ten spor, co bylo dřív, vejce nebo slepice. Nikdo samozřejmě nenutí ty lidi na takových místech stavět, ale na druhou stranu, proč a kdo vůbec na takových pozemcích stavební parcely vytváří, povoluje, umožnuje?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.10.2021 09:49 Reaguje na david matoušek
Ono to schválení staveb předběhlo stavbu hráze, která se
zadrhla na sobectví majitelů pozemků. Nikdo jaksi nevěřil,
že kšeftaření s pozemky po ničivé povodni bude některým
přednější, než blaho jejich sousedů( byť bývalých) a že
se nebudou ohlížet na ty, kterým okolní pozemky prodali
na stavební parcely se slibem, že budou chráněni valem.
Odpovědět
va

vaber

11.10.2021 09:32
z článku by byl hezký závěr ,
kde nejsou lidé může být vše živé prospěšným požárem zničeno, hlavně aby se něco nestalo přemnoženému člověku ,
Odpovědět
ss

smějící se bestie

11.10.2021 12:03
Není to také tím, že co mnozí Američané nemají napsané v návodu, nejsou schopni sami zjistit ?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2021 14:51
To tvrdili v diskuzích pod články, které byly napsány v době těch požárů, i lidi, kteří například v Kalifornii žijí.
Problém ještě mají zhoršovat například kalifornské zákony o ochraně přírody. Které v těchto hořlavých oblastech zakazují kvůli ponechání přírody v původním stavu čistit lesní porosty v blízkosti domů od nahromaděné biomasy, dokonce snad zakazují takové odstraňování biomasy i na vlastních pozemcích - zahradách přináležejících ke koupeným či postaveným domkům.
Základní problém ovšem bude v tom, že tito lidé už dávno ztratili kontakt s přírodou, tudíž si asi ani nedovedou představit, že by tam mohlo hořet a co by to pro jejich dům i pro ně samé, pokud by před ohněm neutekli, znamenalo.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist