https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/proc-nikdo-nechce-zarizeni-ktere-pozna-jedy-v-rece-protoze-je-lepsi-nechat-to-plavat-mysli-si-vyzkumnik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč nikdo nechce zařízení, které pozná jedy v řece? Protože je lepší nechat to plavat, myslí si výzkumník

26.11.2019 04:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Klidně a tiše plyne řeka Odra. Nikdo neví, co v ní teče...
Klidně a tiše plyne řeka Odra. Nikdo neví, co v ní teče...
Hladina řeky Odry tiše a klidně teče ranním rozbřeskem. Je srpen roku 2012 a v Bohumíně nikdo netuší, že městem právě protéká otrávená řeka. Tedy skoro nikdo. Hned ráno se pracovníci Výzkumného ústavu vodohospodářského pustí do pátrání, proč v průtočné skleněné komůrce přístroje na sledování havarijního znečištění uhynula většina perlooček. Detektivka začíná.
 

Přijít na to, kdo je odpovědný za otravu nějaké řeky, je mimořádně náročné. Ne vždy se viníci sami přiznají, někdy ani nevědí, že jsou viníci. A někdy vědí, že jsou viníci, ale nic neřeknou a dělají jakoby nic.

Na některá znečištění řeky se nikdy nepřijde, některá unikají pozornosti i několik dní. Příčiny znečištění jsou různé. Záměr, nedbalost i obyčejná technická závada.

Příčinou jedné z největších ekologických katastrof v Česku byl vadný signalizační plovák v detoxikační jámě odpadních vod. Banální technická závada způsobila, že několik dní do Labe vytékal kyanid. Po příčině úniku se začalo pátrat po té, co jedovatá látka vyhubila ryby na 80 kilometrech toku. Deset tun mrtvých ryb je nepřehlédnutelný signál, že je něco špatně.

Jenže ne každý únik jedovatých látek je takto extrémní, ne každé znečištění je hned signalizováno bílými bříšky ryb. A může se pak stát, že kvalitu vody v řece považujeme za dobrou, přestože tomu tak ve skutečnosti není.

Vlevo toximetr s daphniemi, vpravo automatický vzorkovač. Na stráži mohou být 24 hodin.
Vlevo toximetr s daphniemi, vpravo automatický vzorkovač. Na stráži mohou být 24 hodin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Přemysla Soldána

Hlídat kvalitu vody za rozumné peníze a v rozumném čase je totiž problém. Před pár lety se ho pokusili rozlousknout pracovníci Výzkumného ústavu vodohospodářského. A úspěšně. A zbytečně.

„Chtěli jsme zavést do rutinního provozu zařízení, které by umělo monitorovat kvalitu říční vody v reálném čase a nepřetržitě,“ popisuje výchozí myšlenku Přemysl Soldán z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Pro takové účely se nejlépe hodí hlídat kvalitu vody na živých organismech. Je to levné a odezva rychlá. Výzkumníci proto zakoupili toximetry, zařízení, které k hlídání kvality vody využívají sledování reakcí perlooček, což jsou malé vodní organismy.

Tyto organismy jsou umístěny v malých skleněných komůrkách, kterými protéká voda nasávaná čerpadlem přímo z řeky. Zařízení pomocí kamery snímá a vyhodnocuje pohyb a „živost“ perlooček.

Výzkumníci tak mohli sledovat kvalitu vody v reálném čase a to odkudkoliv, kde se bylo možno připojit na internet. A byli překvapeni, jak často zařízení hlásí poplach, způsobený sníženou biologickou jakostí sledované vody.

Jenže takto se Soldán s kolegy dozvěděl jen to, že je voda něčím znečištěná. Perloočky samy o sobě neumí odhalit, co je otrávilo. Výzkumníci proto přidali ještě jeden přístroj, automatický vzorkovač, který v okamžiku, kdy perloočky spustí poplach, odebere vzorky vody.

Přesně tak to proběhlo i v srpnu 2012 v Bohumíně. Analýza vzorků vzápětí odhalila, že v řece je nadlimitní množství chloridů, síranů a pro výzkumníky překvapivě i mědi.

„Sedli jsme k počítačům a začali pátrat, který z podniků proti proudu řeky by mohl mít něco s mědí, protože to není obvyklá znečišťující látka,“ říká Soldán.

Pátrání nakonec ukázalo na chemičku 12 km od místa měření, která kromě jiného vyrábí anilín. „Díky dostupným dokumentům jsme zjistili, že chemička při hydrogenaci nitrobenzenu používá tablety měděného katalyzátoru,“ popisuje pátrání Sodlán.

Problém byl v tom, že nekvalitní měděný katalyzátor se rozpadal. Kvůli tomu se do řeky dostala měď. A nitrobenzen obsahuje i malé množství síry a chloridových iontů. „Naše zařízení dokázalo odhalit znečištění řeky v podstatě hned a díky včas odebraným vzorkům se podařilo dohledat i původce znečištění,“ poukazuje na účinnost zařízení Přemysl Soldán.

V 5.20 to přiteklo.
V 5.20 to přiteklo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Přemysla Soldána

Podle Soldána je přístroj vhodný pro hlídání stavu našich řek. Umožňuje včas zjistit znečištění řek a má tak své místo v systému včasného varování. Ostatně to byl také důvod, proč si stát prostřednictvím Technologické agentury ČR u výzkumného ústavu vývoj a testování zařízení v projektu NAVARO zaplatil.

„Jenomže v praxi je lepší nic nevědět,“ domnívá se Přemysl Soldán. Jak se ukázalo, o podobné zařízení nemá nikdo zájem. Zřejmě i proto, že by se díky němu mohlo ukázat, že naše řeky jsou znečišťovány docela často. Čili co oči nevidí, to srdce nebolí.

„Ukázalo se to v plné kráse poslední den našeho projektu. Když jsme šli do zapůjčeného vodohospodářského domku naposledy, bylo naše zařízení odpojeno a složeno uprostřed místnosti, abychom si ho odvezli a nechali to plavat,“ říká Soldán.

Text vznikl na základě příspěvku Přemysla Soldána na konferenci Klimatická změna a její bezpečnostní dopady, kterou pořádala Policejní akademie ČR a Národní univerzita veřejné služby.
reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miroslav Vinkler

26.11.2019 08:49
Bohužel je tomu tak jak uvádí autor. Ve verbální rovině mají všichni plno řečí o tom,jak se musí chránit složky ŽP. Avšak když se objeví relativně levná a účinná metoda, která by umožnila doslova on-line zjistit překročení limitů ,najednou nadšení opadne a není zájem.
Přitom právě jednotlivá povodí (gesce MZe ČR) by tato zařízení měla plošně nasadit v rámci celé ČR na vodních tocích.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist