Projekt kastrace přemnožených newyorských jelenců vzbuzuje u odborníků pobavení

Odbor Správy městských parků a veřejné zeleně na Staten Island v New Yorku představil svůj radikální plán na kontrolu populace jelenců běloocasých, na který z rozpočtu vyčlenil sumu dvou milionů dolarů. Navrhovaný přístup se však velmi záhy stal terčem kritiky. A to jak pro svou nákladnost a nehumánnost, tak i prakticky nulový přínos k řešení situace. Informuje o tom server Silive.

Obrázek Staten Island, jednoho z pěti obvodů města New York, je povětšinou v našich myslích spjat s jinak rušným městem, ale i zde narazíme na velké zalesněné plochy parků a ruderalizovaných stanovišť. Toto přírodě nepříliš blízké území je mimo jiné domovem početných stád jelenců běloocasých. Předloňský monitoring potvrdil přítomnost přinejmenším 763 kusů, a letos předpokládá počet kolem tisícovky jedinců. Jejich nahuštění na relativně malém areálu působí značné škody, jak na soukromém majetku, stromech a keřích v zahradách či sadech, ale hlavně na dopravních komunikacích. Zvláště během období podzimní říje přispívají časté srážky s auty k neprůjezdnosti páteřních tras.

Plán řešení, který schválil i starosta města Bill de Blasio, je v zásadě prostý. Během tříletého cyklu odchytů bude postupně většina samců zneplodněna, respektive jim bude pod narkózou provedena vasektomie. Natalie Grybauskas, tisková mluvčí starosty, k tomu dodává: „Staten Island se liší od jiných městských, příměstských a venkovských oblastí, a proto město reaguje na přemnožení jelenců tímto unikátním způsobem." Zároveň dodává, že odborníci z radnice vítají rady a postřehy z jiných koutů země, ale že je zapotřebí brát zřetel na odlišnost situace na Staten Island. Metoda vasektomie se prý jeví jako nejvhodnější humánní variantou v reakci na přemnožení pro dopravu potenciálně nebezpečných jelenců.

Při sterilizačních programech se obvykle zabraňuje v rozmnožování samicím, nikoliv samcům. Zneplodnění tak velkého množství jelenců je proto považováno za neobvyklý experiment. Pochvalu za tento přístup ale město nezískalo. Pokud jde o samotný výstup dvoumilionového kastračního programu, na problému se prý nic neřeší. Početní přírůstek populace se sice sníží o 10 až 30 %, ale dospělí jelenci budou dál migrovat za samicemi a vstupovat během říje do vozovek mezi auta. Neubude ani škod na majetku, ani se nesníží frekvence přenosu klíšťat infikovaných Lymskou boreliózou (další z problémů připisovaných na vrub jelencům). A vzhledem k tomu, že i zneplodněný samec se dožije deseti let, je otázkou, zda postup radnice vůbec něco řeší.

„Je pro mě velmi složité přijít s konkrétními důvody, proč je ten plán hloupý," říká ekolog Bernd Blossey z Cornell University, který byl k plánování protijelencové strategie radnicí přizván. „On už je totiž směšný jako celek." Problematické je podle něj hlavně to, že městští plánovači prý ignorují základní biologii jelenců a praxi správy stádových zvířat.

Samců jelenců je sice početně méně (a pravděpodobně proto si je město vybralo za cíl), ale mají mnohem větší areál a dokáží oplodnit více samic. Podobně to vidí i další ekolog Paul Curtis, který z pověření města se svým týmem několik vasektomií v terénu provedl. „Přesněji, provedli jsme jen tři. Nebylo to bezpečné ani pro nás, ani pro zvířata. Myslím si, že ten plán má jen velmi malou šanci na úspěch."

Jinou alternativu k problému s jelenci nabízí například město Ann Arbor ve státě Michigan. Radnice si tu najala několik střelců, kteří ročně (s nákladem 35 000 dolarů, tedy za zlomek částky na Staten Island) odstřelí 63 vybraných kusů samců. I tím se dá regulovat růst populace. A také dodat více než 500 kilogramů masa pro jídelny a vývařovny, které krmí bezdomovce a potřebné.

---

reklama

---