Projekt univerzity by měl liberecké zoo snížit spotřebu vody na polovinu
Ředitel zoo David Nejedlo od projektu očekává, že nejen ušetří náklady za vodu, ale zajistí si i její dostatek. "Po většinu roku sice čerpáme vodu pro potřeby zvířat z našich vrtů, Labutího jezera a Jizerského potoka, ale každoročně v průběhu léta klesá hladina těchto vodních zdrojů natolik, že není možné ji pro napouštění bazénů, napájení zvířat i mytí expozic dále využívat. Musíme ji dotovat pitnou vodou z řadu, která následně končí bez dalšího užitku v kanalizaci. To je jak neekologické a dlouhodobě neudržitelné, ale samozřejmě se to i nepříznivě promítá do ekonomiky zoologické zahrady," uvedl Nejedlo.
Autoři projektu počítají s tím, že cirkulární systém bude v zahradě funkční od poloviny příštího roku. "V liberecké zoo pomůže nové řešení uspořit až polovinu původní spotřeby," uvedl hlavní koordinátor projektu z liberecké univerzity Tomáš Lederer. V přepočtu na peníze by tak mohla zoo ročně uspořit za vodu zhruba tři miliony korun.
V areálu zahrady vznikne vodní okruh, v němž bude znečištěná voda z napajedel a bazénků v horní části zahrady svedena do nově vybudované kořenové čističky a přes filtraci s využitím nanotechnologií znovu použita. "Základem nového řešení bude umělý mokřad, který vznikne v podmáčené roklince vedle výběhu levhartů," uvedl mluvčí univerzity Adam Pluhař.
Autoři projektu očekávají, že umělý mokřad bude poskytovat vysokou účinnost při odstraňování organického i dusíkatého znečištění po celý rok s výjimkou zimy. "Systém poběží devět měsíců v roce a denně se vyčistí 100 metrů krychlových," uvedl Lederer.
Pokud se systém osvědčí, chtěla by liberecká zoo do vodního okruhu připojit další výběhy. "Aktuálně máme hotovou studii a pracujeme na projektové dokumentaci na rekonstrukci pavilonu i výběhu žiraf, který téměř zdvojnásobí svou současnou velikost. Vznikne v něm další poměrně velká plocha na napájení zvířat a i tu bychom rádi do tohoto unikátního vodohospodářského systému zapojili. Zároveň bychom do budoucna chtěli začít více využívat i dešťovou vodu, například na pravidelnou zálivku rostlin v areálu zahrady," dodal Nejedlo.
Cirkulační systém bude ve spolupráci s univerzitami v Gironě a Barceloně testovat u dvou výběhů také zoo v Barceloně. Tam systém denně pročistí zhruba čtyři metry krychlové vody, čímž by tato zoo měla v první fázi ušetřit asi pět procent své roční spotřeby. "Vodu by tamní chovatelé použili jako užitkovou pro závlahy nebo čištění výběhů," dodal Pluhař.
reklama



Zoo Dvůr Králové oslavila 80 let od založení. Chystá nové safari s nosorožci
Pamětník: Vágner by měl v zoo radost z chovů okapi a nosorožců
V pražské zoologické zahradě se narodilo rekordních sedm mláďat kapybar