První dny nového amerického prezidenta byly ve znamení velkých změn v klimatické politice

Pokud jde o klimatickou krizi, není prý čas ztrácet čas. Zhruba těmito slovy zahájil čerstvý americký prezident, Joe Biden, své tažení proti klimatickým změnám. Jeho administrativa skutečně neotálí a v prvních sedmi dnech své vlády se z Bílého domu doslova valí lavina exekutivních příkazů, rozkazů a pokynů. Píše o nich Independent. Jsou jich desítky. Některé inspirativní, jiné kontroverzní.

Například pokyn státním agenturám znovu přezkoumat více než stovku opatření, které prosadila administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa. Přezkoumání, vylepšení či zavržení se mají dočkat všechny.

Staré a nové dohody v duchu krize

Návrat USA k Pařížské dohodě, tedy k závazku snížení globální teploty o 1,5°C je pochopitelně asi nejvýraznějším mezinárodním krokem. Bidenova administrativa se chystá ještě k přijetí tzv. dodatku Kigali k Montrealskému protokolu, který usiluje o další snižování fluorouhlovodíků (HFC), jež ke globálnímu oteplování také přispívají.

Byl vydán exekutivní příkaz k boji proti klimatické krizi na domácí půdě i v zahraničí, což obnáší zařazení termínu klimatické změny jako ústředního prvku americké zahraniční politiky a národní bezpečnosti.

K tomu přináleží začlenění zvláštního vyslance, Johna Kerryho (řekněme spoluautora textu Pařížské dohody), do Rady národní bezpečnosti. A pověření Avril Hainesové, ředitelky vládní zpravodajské agentury, odhadem bezpečnostních rizik a hrozeb vyplývajících z klimatických změn. Tato agentura přitom obvykle „řeší“ spíše hrozby teroristické.

Exekutivním příkazem se přistoupilo na schválení vývoje klimatického finančního plánu.

Federální agentury a úřady v duchu klimatické spravedlnosti

Všechny státní agentury mají vyvinout a zavést takové strategie práce, které budou na hrozbu klimatické změny reagovat. S tím souvisí i nová povinnost každého z padesátky států americké federace vytýčit „Národně stanovený příspěvek“ (NDC), tedy vyčíslení vlastních emisí, příslibu jejich snížení a garance prostředků k jejich snížení. Do dubna letošního roku.

Poprvé byl v Bílém domě založen Úřad domácí klimatické politiky, vedený národní klimatickou poradkyní, Ginou McCarthyovou. A vznikla i poradně-pracovní skupina National Climate Task Force, reprezentovaná jednadvaceti federálními agenturami a odděleními.

Federální agentury mají zajistit pro svůj provoz uhlíkově neutrální elektřinu a vozidla s nulovými emisemi (jde o 650 000 vozů, pořízeny mají být od amerických firem), jejich sídla a pobočky, stejně jako provoz, musí být „klimatu odolné“. A pokud si tyto federální agentury najmou na práce související se zvyšováním vlastní klimatické odolnosti nevládní firmu (prostředky na to získají z klimatického vládního fondu), musí zajistit, aby zaměstnanci této firmy dostávali přiměřený plat a ideálně byli zastoupeni v odborech. Prohlášení o klimatické spravedlnosti se stává formální součástí poslání každé federální agentury.

Těžit ropu a zemní plyn nebude kde

Všechny probíhající procesy navázané na pronájem veřejné či státní půdy (včetně příbřežních vod) se záměrem těžby zemního plynu nebo ropy jsou nyní „zmraženy“. Nové probíhat nebudou a staré, již existující, se dočkají revize. Znovu prověřen bude systém povolení a licencí vedoucích k rozvoji fosilních paliv. Všude tam, kde se jedná o půdu/vodu státní nebo veřejnou.

Kontrolní orgány se mají postarat o systémové odstranění všech forem státních dotací v sektoru fosilních paliv. Vzniká i expertní skupina, jejímž posláním je zpracovat a připravit přechod zaměstnanců v sektorech fosilních paliv na jiné profesní uplatnění.

Přijato bylo moratorium, zákaz pronájmu půdy za účelem těžby ropy a zemního plynu v aljašské chráněné oblasti Arctic National Wildlife Refuge. Spolu s tím pak prezident Biden navázal na administrativu prezidenta Obamy, která prosazovala zákaz a stažení těžby z arktických vod a Beringova moře. Stávající těžba a průzkum se má zastavit.

Státní agentury a poradní orgány byly pověřeny „prozkoumáním kroků“, jimiž by mělo být dosaženo zdvojnásobení produkce energie z příbřežních větrných elektráren do roku 2030. Také by měly být identifikovány nové příležitosti pro uplatnění čistých zdrojů energie a nových technologií v národní infrastruktuře.

Hned 30 % rozlohy americké půdy, pobřežních vod a oceánů by se do roku 2030 mělo dočkat státní ochrany.

Skupiny, spolky, nástroje a poradní orgány

Exekutivním příkazem byly založeny CCC, tedy civilní klimatické sbory (Civilian Climate Corps). Určené jsou hlavně pro malé Američany a Američanky, kteří se chtějí aktivní prací sami podílet na boji proti klimatickým změnám.

Sekretariát pro zemědělství (tj. vedení amerického Ministerstva zemědělství) byl pověřen pro-konzultováním toho, jak se na americké venkovské půdě hospodaří a jak by tu bylo možné prosadit v praxi snižování emisí.

Vznikly expertní skupiny pro „pokročilý vývoj“ projektů snižování emisí metanu a ropy, a dále skupiny řešící úniky solanky či dalších toxických substancí, které prosakují do vodních zdrojů a studní z míst bývalé nebo probíhající těžby. Spadají sem i projekty inovací, zaměřené na snižování emisí metanu z ropného a plynového průmyslu.

Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) byla pověřena návrhem nové regulace metanu a těkavých organických substancí, jejichž zdrojem je průmyslový sektor zpracování ropy a plynu.

Schválen byl vývoj „Nástrojů na hodnocení klimatické a environmentální spravedlnosti“, jejichž cílem bude identifikovat znevýhodněné komunity, na které bude zacílena pomoc. Vznikla i studijní skupina pro stanovení společenské ceny následků uhlíkového znečištění, a zvláštní „integrační“ skupina, která má zjištěné výsledky navázat na nápravná opatření.

Exekutivním příkazem byla sestavena nová prezidentská rada pro vědu a technologii. Poradní sbor, určený jak jinak, k potírání klimatických změn.

Pravdu má věda, ne politika. Tedy, ne Trumpova politika

Vydáno bylo prezidentské memorandum, Prohlášení o vědecké integritě. Řídící státní orgány podle něj mají při svém rozhodování vycházet z vědecky opodstatněných rozhodnutí, na základě nejlepších dostupných dat, a mají bránit tomu, aby ryze politická rozhodnutí kolidovala s nejnovějšími vědeckými poznatky.

Exekutivní příkaz o ochraně veřejného zdraví a životního prostředí a návratu vědy k řešení klimatické krize. Sem spadá i zrušení povolení pro dostavbu ropovodu Keystone XL a také přesměrování všech výkonných oddělení státních agentur k odstranění „blokací“ environmentální regulace, vzniklých během éry prezidenta Trumpa.

Ředitel vládního úřadu pro správu a rozpočet byl zaúkolován modernizací schvalovacího řízení, s cílem odstranit procesní nedostatky zavedené a schválené během předchozího prezidentství. Cílem je napřímit a usnadnit přístup k finančním zdrojům pro klimatickou adaptaci.

Revize se dočkají i pravidla pro domácí spotřebiče a budovy, s důrazem na vyšší energetickou efektivitu. Zvláštní pozornost má být věnována emisním standardům pro nebezpečné vzduch znečišťující látky, unikající z topenišť (uhelných i ropných), včetně vyhřívání a generátorů. Součástí je i ustanovení o Standardech ekonomiky paliv pro vozidla.

Přesnějšího vymezení a definitivního schválení se dočkaly čtyři národní monumenty (velké přírodní památky), vyhlášené a dosud ve své rozloze neschválené předchozími prezidenty Demokratické strany.

Odvolány byly exekutivní příkazy prezidenta Trumpa, zvláště pak ty, které kladly „vysoce prioritní infrastrukturu“ nad životní prostředí. Odvolán byl i Trumpův příkaz propagující energetickou nezávislost a soběstačnost USA (tedy podporu domácí těžby fosilních paliv nad dovozem). Revize se dočká i zákon o památkách a celá strategie amerických příbřežních větrných elektráren.

---

reklama

---