Ptáčkaři jako příklad levného nástroje pro vědecký monitoring přírody

Pokud společnost investuje finance či jiné zdroje do ochrany přírody, potřebuje vědět, jak se záměr daří naplňovat. Potřebuje monitorovat výsledky. Jedním z levných nástrojů, který by mohl sloužit i pro potřeby nedávno představeného návrhu nařízení o obnově přírody, by mohla být občanská věda. O občanské vědě a zejména „ptáčkařích“ na nedávné konferenci hovořila Alena Klvaňová, která má v České společnosti ornitologické na starosti projekt Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků. Dříve nebo později vstoupí v platnost evropské nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), které bude členským státům ukládat splnění konkrétních cílů v ochraně a obnově přírody. Aby cíle měly smysl, je potřeba jejich plnění měřit. Mezi osvědčené, robustní a zároveň levné nástroje monitoringu řadí Alena Klvaňová tzv. občanskou vědu. Tedy zapojení široké veřejnosti do sledování stavu přírody. Jedním z konkrétních příkladů občanské vědy jsou „ptáčkaři“.

Proč je ptáčkaření, tedy pozorování ptáků ve volné přírodě, užitečné? „Protože nám přináší informace o okolním prostředí. Ptáci totiž zrcadlí stav prostředí, jsou skvělý indikátor jeho stavu,“ vysvětluje Alena Klvaňová s tím, že ptáky najdeme ve všech ekosystémech.

A zároveň tu velkou roli hraje okolnost, že lidé ptáky prostě rádi pozorují, protože ptáci jsou krásná zvířata a pro lidi je to zábava i cíl výletů do přírody. „Což sice nezní moc vědecky, ale funguje to,“ poznamenává Klvaňová.

Klvaňová dodává, že lidé pozorování ptáků sice dělají pro potěchu, ale stále je to věda. Samotní pozorovatelé jsou často laici a dobrovolníci, ale postupují podle metodiky, kterou připravili vědci, ornitologové. Získaná data jsou pak vědci kontrolována.

O tom, že tato metoda funguje a její data jsou uznávaná jako hodnotný výstup, svědčí podle Klvaňové to, že data jako hodnověrná uznávají v celé řadě mezinárodních institucí. Pracuje s nimi například Eurostat, Spojené národy a další.

Klvaňová dále zmiňuje, že občanská věda není nějakou novinkou. „Vlastně je to hodně stará věc,“ říká Klvaňová. „A velkou výhodou občanské vědy je, že je velmi levná, má široké pokrytí a dlouhodobé datasety.“

Právě ona dlouhodobost je podle Klvaňové velkou hodnotou. „Pokud byste stejná data chtěli po jednotlivých vědcích, nikdy nedostanete tak kvalitní a mohutná data,“ myslí si Alena Klvaňová.

Aktuálně je v Evropské unii víc než 15 tisíc dobrovolníků, kteří v 30 zemích dlouhodobě pomáhají s monitoringem asi 170 druhů ptáků. „Jsou to největší a nejdelší datasety, které pro monitorování přírody máme,“ opakuje Klvaňová.

Jenže monitoring ptáků nestačí. „Je potřeba sledovat i další druhy. A tyto druhy nejsou občanskou vědou moc dobře pokryty, chybí jí totiž podpora,“ konstatuje Klvaňová.

Na ptáčkaření je to pozoruhodné, jak jsou ptáci mezi lidmi populární. A plní tak ve společnosti další důležitou funkci. Pomáhají mezi lidmi šířit sdělení, že je potřeba se o naše prostředí starat.

Alena Klvaňová o občanské vědě hovořila na konferenci Nature Restoration Law, která se věnovala návrhu nařízení o obnově přírody. Konferenci je možné shlédnout ze záznamu na YouTube.

---

reklama

---