Půta: Minulá vláda měla na podzim možnost sjednat lepší dohodu o Turówu Aktualizováno
Babiš označil Půtovo vyjádření za lež. ČTK řekl, že Polsko čekalo na "novou slabou vládu". Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec ČTK napsal, že žádná přijatelná kompromisní dohoda na stole nebyla. Premiér Petr Fiala (ODS) po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu řekl, že Babišova vláda nedokázala jednat v zájmu občanů a smlouvu dohodnout. Jedině smlouva podle Fialy udělala něco pro české občany.
Vyjednávání o Turówu bylo loni 30. září podle tehdejších informací české strany přerušeno kvůli rozdílnému pohledu obou zemí na délku soudního dohledu - Polsko požadovalo dvouletý, Česko patnáctiletý.
Půta dnes sdělil, že při vyjednávání, jehož se zúčastnil tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a bývalý polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka, Polsko sice trvalo na dvouletém soudním dohledu, ale český požadavek byl na délku 15 let. Podmínky dohody mohly být podle hejtmana ale lepší, neboť Polsko bylo tehdy ochotno zaplatit 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč) a blízko byl i kompromis ohledně délky trvání soudního dohledu, který mohl být sedmiletý. Podle hejtmana nebyla smlouva s Polskem ale uzavřená, protože Babišova vláda se obávala možného negativního dopadu dohody na výsledek říjnových voleb.
Půta také uvedl, že když loni 5. listopadu přijela do Prahy současná polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová, byla atmosféra už horší a polská strana méně ochotná k dohodě na vyšších kompenzacích. Důvodem byla podle Půty narůstající pokuta, kterou Polsku uložil Soudní dvůr Evropské unie kvůli pokračování provozu dolu Turów. Evropská komise minulý týden Polsku oznámila, že mu z fondů EU strhne za neuposlechnutí příkazu unijního soudu přibližně 15 milionů eur (asi 365 milionů korun).
Půta rovněž podotkl, že mu přijde neuvěřitelné, že se představitelé Babišovy vlády, která smlouvu připravila a vyjednávala, tváří, že s ní nemají nic společného.
"Pan Půta lže. Já jsem o tom nikdy nevyjednával. Pan Půta byl u toho, vyjednávali Brabec, (náměstek ministra zahraničí Martin) Smolek a Půta," řekl ČTK Babiš. "Dobře ví, že oni drželi pozici, že minimální výpovědní lhůta byla 12 let," dodal. Smlouvu s pětiletou výpovědní lhůtou, kterou nakonec premiér Petr Fiala (ODS) na začátku února podepsal s polským protějškem Mateuszem Morawieckým, označil za nevýhodnou a za totální vítězství Poláků. Čekali podle Babiše na "novou slabou vládu", která ustoupí.
"Žádná kompromisní dohoda, kterou bychom byli ochotni podepsat, na stole prostě nebyla. Volby nevolby," napsal později ČTK bývalý ministr Brabec (ANO). Exministr sdělil, že pro českou stranu bylo tehdy naprosto zásadní, aby smlouvu nešlo vypovědět dříve než za 15 let. "A to Poláci jednoznačně odmítli. Peníze za kompenzace byly v tomto smyslu až druhořadé. Pětiletou výpovědní smlouvu bychom nikdy nepodepsali a ani sedm let nebyl kompromis, na který bychom byli ochotni jít," uvedl Brabec. "Ostatně pětiletá výpovědní lhůta byla, pokud vím, po celou dobu nepřijatelně krátká i pro hejtmana Půtu a další zástupce Libereckého kraje a nerozumím tomu, co se teď změnilo," doplnil exministr.
Fiala dnes novinářům řekl, že Babiš ke škodě lidí v Česku nedokázal dohodu vyjednat. "Jen smlouva chrání obyvatele zasažené těžbou, přináší kompenzace, garantuje příznivé životní prostředí a přináší peníze ČR," uvedl. Premiér doplnil, že jako opoziční politik vybízel vládu k tomu, aby dohodu uzavřela. "A garantoval jsem, že ji budeme podporovat, protože je to v zájmu lidí," dodal. Kdyby podle něj platila Babišova slova o konstruktivní opozici, smlouvu by dnes nekritizoval.
Na základě smlouvy Polsko poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora EU. K podmínkám smlouvy dnes Půta uvedl, že konečně přinesla možnost vybudovat v příhraničí profesionální monitoring dopadů dolu, neboť dosud byl prováděn spíše provizorně.
Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních měst, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty. V původním návrhu dohody podle Babiše bylo, že se bude moci jáma prohloubit maximálně 12 metrů pod hladinu moře před splněním podmínek.
Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení.
Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Příhraniční oblasti v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk či znečištění prachem.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Daniela V.
14.2.2022 22:01Proč se bavíme o minulé vládě, proč tedy nesjednala lepší dohodu tato současná ? Proč to neudělali ? Přijde mi to jako vymlouvání .....Tak oslovili jste voliče, že budete změna ....pardon, a v čem tedy ?
sv
18.2.2022 18:43 Reaguje na Daniela V.Richard Vacek
15.2.2022 08:06sv
18.2.2022 18:41 Reaguje na Richard VacekBřetislav Machaček
15.2.2022 08:30za její uzavření. Jinak dobrá výmluva jakou smlouvu nová vláda uzavřela,
ale pokud vím, tak slibovala před volbami více, než splnila. Realita je
vždy jiná než sliby a hlavně, zda to odškodné použijí smysluplně.
Zbyněk Šeděnka
15.2.2022 09:51 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
15.2.2022 10:15rýpal lesní
15.2.2022 16:36Náhlé řeči o tom, že je pro současné protagonisty ODS, KDU-ČSL, a dalších stran, věc nová, neobstojí. Ve struktuře Občanské demokratické strany i lidovců (i v libereckém kraji) je nespočet protagonistů bývalého režimu (jak bývalých členů KSČ, tak ČSL, tak i jiných úředníků organizovaných v Národní frontě). Takže o tom, že to bylo někde ukryto a jsou nyní činovníci "překvapeni" věc zcela jistě není.
Po roce 1989 se mnozí prominenti dostali do vyšších funkcí, spousta z nich byla odejíta. Mnozí i takovým způsobem, který nepá oporu ani v právu, ani v legislativě, ani morálce. To za prvé.
Z druhé - nově tvořený stát měl v té době udělat komplexní seznam všech problémů na svém území, a to nejen ekologických zátěží, ale i záležitostí spjatých s ekonomikou země, tak i s životním prostředím. Jedním z těchto položek měl být i důl Turów, jako mezinárodní problém, v těsném sousedství hranic a každý běžně vzdělaný úředník v oboru si musel zákonitě položit otázku, zda je z provozu nějaké nebezpečí k našim spodním vodám či jiným složkám životního prostředí. I běžný občan, laik, ovšem bez utopení svého svědomí v alkoholovém či jiném opojení, by musel pojmout podezření, že tomu tak je, že nebezpečí hrozí, a že je nutné věc řešit.
Proč se tak - domnívám se - nestalo ? Důvodem byly dva hlavní problémy. Jeden politický a jeden (řekněme) technický.
Politickým problémem můžeme nazvat tu okolnost, že celý posun společenského vývoje byl v závislosti na politickém výsledku polské Solidarnośti, s Lechem Wallesou v čele, a hornický fenomén zde hrál zásadní úlohu, a nejinak tomu bylo i na ostravsku i kladensku. A odtud pramení nechuť novodobývh vládců do uvedené věci šťourat, stejně jako existence faktu, že novodobí protagonisté změn byli zaujati úplně jiným problémem, který je zajímal, a tím byla privatizace zdrojů, ekonomiky, hmotných statků i možných podnikatelských příležitostí. A tomu dávali přednost, tam byly zisky, i pro jejich kapsy. Stejným nezájmem dlouhodobě trpělo i neřešení ekologických zátěží, průmyslových ploch, skládek legálních i nelegálních, výskytu škodlivin nejen z pobytu armád, a to bez rozdílu. Občané, kteří upozorňovali na chyby, nesoulady i nutnost věci řešit, nebyli ani bráni vážně, dokonce jim byly i ztěžovány jejich životní podmínky.
Po přerodu rokem 1993 byly promarněny možnosti o těchto tématech vážně mluvit, a není známo, jak se v záležitosti uplatňovali čeští zástupci při zahraničních jednáních. I když již v té době byla možnost tyto věci řešit. Vliv však měly osoby, které si přály participovat na těžbách, měly věci nastudovány, měly věci "pod palcem" a měly dostatečný kapitál k tomu, aby mohly o věci usilovat. Měly současně (ne zřídka) přístup právě k těm úředníkům, kteří o těžbě rozhodovali.
Vzájemné převádění kompetencí okresních úřadů na kraje a zpět, jejich rušení a znovuzřizování, a kličkování v tématu, věci vůbec nepomohlo.
V této věci se tedy pan hejtman Půta svým tvrzením o ročním prošustrování potřebné doby k řešení mýlí, zejména ve svém vyjádření, že údajně je smlouva pozdní, ovšem je nutné vědět, že zanedbáno bylo celých 30 let vlády pravice, a to stran ODS, KDU-ČSL, ČSSD, TOP09, STAN, Piráti, VV, i další sateliti (vzpomeňme ČSNS, DSSS, Moravané, US, US-DEA, ESD, s laskavým svolením nevšímajících si dalších subjektů, proti byli především SZ, KSČM, ekologické iniciativy a občanská hnutí, sdružení a aktivity.
Existují pamětníci, kteří si pamatují, jak se demontrovalo kvůli limitům těžby v pánevních oblastech, a kvůli omezení rozvoje dolů, ukusujících jak krajinu, tak zástavbu, a pamatují si časy prvního ministra životního prostředí. A také si pamatují výrok jednoho bývalého premiéra za ODS a druhého prezidenta tohoto státu, o ekoteroristech a nepřátelích zřízení. Vše v zájmu kapitálu.
Nyní jsou vidět dopady trestuhodného zanedbání správy státu a území v oblasti liberecka, podobné problémy má stát i v jiných oborech, i v jiných oblastech. Media kauzy ani nestíhají zpracovávat, ovšem vládnoucím to nevadí - je o čem hovořit, donekonečna, mlít pantem, kušnit, a výsledek je vždy posunut za hranici volebního období.
Červenou nití je trestuhodná nevšímavost k tomu, jak státní i oststní aparát neumí ohlídat zájmy na svém území, ve prospěch občanů, ne ve prospěch šíbrů a podnikatelů. (Obdobně to bylo zřejmé i za 1. republiky, v aférách, kauzách, a kam to nakonec vedlo.)
Proto, aniž bych vinil pana hejtmana (který jen účelově přehazuje vinu), se ptám : proč nebyly data a informace trvale, kontinuálně předávány, zjišťovány, kdo může za výpadek nesledování stavu, proč se do mezivládních jedfnání nevstoupilo dříve, kteří politici za uvedené věci lobovali a komu ku prospěchu ?
Kdo má zájem těžit v lokalitě libereckého kraje hnědé uhlí a kdo nezřídil dostatečná ochranná opatření, nejméně po roce 1993, které měly negativnímu stavu území zabránit ?
A závěrem - sdělte národu, občanům, voličům, jak je to s koncepcí území, ve vztahu k připuštění (existenci) těžby na dané lokalitě a to i v dalekém výhledu. V této věci jste neposkytnuli žádné relevatní závazky ani údaje k záměrům státu, ani jiných společností.
<rýpal lesní>