https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pytlaci-v-cr-ohrozuji-populace-chranenych-druhu-zivocichu-zabiji-hlavne-selmy-a-dravce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pytláci v ČR ohrožují populace chráněných druhů živočichů. Zabíjejí hlavně šelmy a dravce

2.2.2015 01:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vydry se rozmnožují velmi pomalu. Za svůj život přivedou na svět 1 až 3 mláďata, z nichž se dospělosti dožijí jen 1 až 2 jedinci. „Hranice mezi prosperitou a kolapsem je proto velice malá,“ vysvětluje Tereza Mináriková
Vydry se rozmnožují velmi pomalu. Za svůj život přivedou na svět 1 až 3 mláďata, z nichž se dospělosti dožijí jen 1 až 2 jedinci. „Hranice mezi prosperitou a kolapsem je proto velice malá,“ vysvětluje Tereza Mináriková
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv ALKA Wildlife
Ročně zabijí v Česku pytláci desítky vyder. Alespoň to vyplývá z výzkumů a odhadů ochránců přírody. A ještě více dalších šelem nebo ptáků. To se negativně projevuje na obnově nebo návratu populací těchto chráněných zvířat do Česka. Vypátrat viníky je velmi složité, policie proto prosí veřejnost, aby byla k těmto případům vnímavější.
 

„Pytláctví chráněných druhů je velmi závažným a celorepublikovým problémem, který dlouhodobě a závažně ohrožuje řadu chráněných druhů. Týká se zejména šelem, jako jsou vydra, rys, vlk, medvěd, ale i dravců,“ říká náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Ptáci bývají nejčastěji tráveni nelegálním jedem karbofuranem, šelmy zastřeleny nebo chyceny do želez. A i když je pytláctví protizákonné a hrozí za něj přísné tresty, případů podle Dolejského neubývá.

Odhalená upytlačená zvířata jsou navíc jen špičkou ledovce. Společnost ALKA Wildlife, která se zabývá ochranou vyder říčních, uvádí zhruba 5 zdokumentovaných případů ročně. Z jejich výzkumů ale vyplývá, že ročně mohou být upytlačeny až desítky těchto šelem. „My se o tom ale nedozvíme, protože po nich pachatel zahladí stopy. A to je už míra, která závažně ohrožuje přežití české vydří populace do budoucnosti,“ upozorňuje Tereza Mináriková z ALKA Wildlife.

Ochránci přírody odhadují, že v české krajině žije do 80 rysů. A každý rok je asi 10 až 20 z nich upytlačeno
Ochránci přírody odhadují, že v české krajině žije do 80 rysů. A každý rok je asi 10 až 20 z nich upytlačeno
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslav Červený

Populace vydry říční v Česku je sice dnes stabilní až mírně rostoucí, ale zároveň je velmi citlivá na jakýkoli zásah zvnějšku. Vydry se rozmnožují velmi pomalu. Za svůj život přivedou na svět 1 až 3 mláďata, z nichž se dospělosti dožijí jen 1 až 2 jedinci. „Hranice mezi prosperitou a kolapsem je proto velice malá,“ vysvětluje Tereza Mináriková.

Poslední zaznamenaný případ pytláctví vydry se odehrál před měsícem. Těžce postřelené zvíře našli v Mníšku v CHKO Třeboňsko. Ani operace v záchranné stanici ZOO Ohrada vydru už nezachránila.

Nebezpečné historické dědictví - karbofuran

Kromě zastřelení nebo želez bývají i vydry často obětí návnad s karbofuranem. Přestože je tato látka, dříve používaná jako insekticid, v návnadách zakázána více než 50 let a nyní je trestné i pouhé její držení, k usmrcení „škodné“, tedy lišek, kun nebo vyder se používá stále.

Jeho nejčastější obětí však nejsou šelmy, ale dravci. Podle ochránců přírody je jím v Česku ročně otráveno až 10 orlů mořských. A také u dravců svým chováním ohrožují pytláci přežití nebo návrat vzácných druhů ptáků do české krajiny. „Máme zaznamenány případy otravy orla skalního, který se k nám teprve vrací,“ uvádí Jan Šíma z oddělení druhové ochrany MŽP. Dalšími častými oběťmi jsou orli skalní, luňáci, sokoli, jestřábi, káně, straky, vrány, krkavci a další ptáci, ale i domácí psi a kočky.

Jeden z mála přeživších orlů mořských otrávených karbofuranem v typické pozici po otravě tímto jedem (svěšená roztáhnutá křídla a sevřené pařáty)
Jeden z mála přeživších orlů mořských otrávených karbofuranem v typické pozici po otravě tímto jedem (svěšená roztáhnutá křídla a sevřené pařáty)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Křivan / archiv ČSO

Také proto, že často je usmrcené jiné zvíře než pytlák původně zamýšlel, je těžké viníka vypátrat, vysvětluje Michal Plesl z Policejního prezidia ČR. Pachatelé navíc nemají často vůbec v úmyslu se zabitým zvířetem dál nakládat. Apeluje proto na veřejnost, aby byla k těmto věcem vnímavá, o nalezených zraněných zvířatech informovala záchranné stanice pro volně žijící živočichy a o uhynulých s podezřením na nepřirozenou smrt dala vědět policii nebo orgánům ochrany přírody.

„Každé zabití ohroženého živočicha je trestný čin,“ říká Michal Plesl. Viníkovi za něj hrozí až tři, v některých případech až osm let vězení. „Podle trestního zákoníku může být v případě zabíjení chráněných živočichů spácháno více trestných činů. Vedle neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy také týrání zvířat a v případě trávení jde také o přechovávání omamné psychotropní látky a jedu,“ objasňuje Plesl.

Nelegální zabíjení živočichů se týká především zvířat, která jsou nějakým způsobem konfliktní, tzv. „škodná“, ale právě u nich stát poskytuje lidem náhradu škod. „Není důvod, aby docházelo k mnohdy velmi krutému zabíjení těchto zvířat,“ uzavírá Jan Šíma z MŽP.


reklama

 
Další informace |
Zdeňka Vítková
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JH

Jiří Hušek

2.2.2015 19:13
Je potřeba narovinu přiznat, že převážná část pytláků je legálními držiteli střelné zbraně a loveckého lístku.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist