Pytláci v ČR ohrožují populace chráněných druhů živočichů. Zabíjejí hlavně šelmy a dravce
„Pytláctví chráněných druhů je velmi závažným a celorepublikovým problémem, který dlouhodobě a závažně ohrožuje řadu chráněných druhů. Týká se zejména šelem, jako jsou vydra, rys, vlk, medvěd, ale i dravců,“ říká náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Ptáci bývají nejčastěji tráveni nelegálním jedem karbofuranem, šelmy zastřeleny nebo chyceny do želez. A i když je pytláctví protizákonné a hrozí za něj přísné tresty, případů podle Dolejského neubývá.
Odhalená upytlačená zvířata jsou navíc jen špičkou ledovce. Společnost ALKA Wildlife, která se zabývá ochranou vyder říčních, uvádí zhruba 5 zdokumentovaných případů ročně. Z jejich výzkumů ale vyplývá, že ročně mohou být upytlačeny až desítky těchto šelem. „My se o tom ale nedozvíme, protože po nich pachatel zahladí stopy. A to je už míra, která závažně ohrožuje přežití české vydří populace do budoucnosti,“ upozorňuje Tereza Mináriková z ALKA Wildlife.
Populace vydry říční v Česku je sice dnes stabilní až mírně rostoucí, ale zároveň je velmi citlivá na jakýkoli zásah zvnějšku. Vydry se rozmnožují velmi pomalu. Za svůj život přivedou na svět 1 až 3 mláďata, z nichž se dospělosti dožijí jen 1 až 2 jedinci. „Hranice mezi prosperitou a kolapsem je proto velice malá,“ vysvětluje Tereza Mináriková.
Poslední zaznamenaný případ pytláctví vydry se odehrál před měsícem. Těžce postřelené zvíře našli v Mníšku v CHKO Třeboňsko. Ani operace v záchranné stanici ZOO Ohrada vydru už nezachránila.
Nebezpečné historické dědictví - karbofuran
Kromě zastřelení nebo želez bývají i vydry často obětí návnad s karbofuranem. Přestože je tato látka, dříve používaná jako insekticid, v návnadách zakázána více než 50 let a nyní je trestné i pouhé její držení, k usmrcení „škodné“, tedy lišek, kun nebo vyder se používá stále.
Jeho nejčastější obětí však nejsou šelmy, ale dravci. Podle ochránců přírody je jím v Česku ročně otráveno až 10 orlů mořských. A také u dravců svým chováním ohrožují pytláci přežití nebo návrat vzácných druhů ptáků do české krajiny. „Máme zaznamenány případy otravy orla skalního, který se k nám teprve vrací,“ uvádí Jan Šíma z oddělení druhové ochrany MŽP. Dalšími častými oběťmi jsou orli skalní, luňáci, sokoli, jestřábi, káně, straky, vrány, krkavci a další ptáci, ale i domácí psi a kočky.
Také proto, že často je usmrcené jiné zvíře než pytlák původně zamýšlel, je těžké viníka vypátrat, vysvětluje Michal Plesl z Policejního prezidia ČR. Pachatelé navíc nemají často vůbec v úmyslu se zabitým zvířetem dál nakládat. Apeluje proto na veřejnost, aby byla k těmto věcem vnímavá, o nalezených zraněných zvířatech informovala záchranné stanice pro volně žijící živočichy a o uhynulých s podezřením na nepřirozenou smrt dala vědět policii nebo orgánům ochrany přírody.
„Každé zabití ohroženého živočicha je trestný čin,“ říká Michal Plesl. Viníkovi za něj hrozí až tři, v některých případech až osm let vězení. „Podle trestního zákoníku může být v případě zabíjení chráněných živočichů spácháno více trestných činů. Vedle neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy také týrání zvířat a v případě trávení jde také o přechovávání omamné psychotropní látky a jedu,“ objasňuje Plesl.
Nelegální zabíjení živočichů se týká především zvířat, která jsou nějakým způsobem konfliktní, tzv. „škodná“, ale právě u nich stát poskytuje lidem náhradu škod. „Není důvod, aby docházelo k mnohdy velmi krutému zabíjení těchto zvířat,“ uzavírá Jan Šíma z MŽP.
reklama
V Pyrenejích loni žilo 83 medvědů hnědých, jejich populace se rozrůstá
V Orlických horách žije ve dvou přeshraničních smečkách 15 až 20 vlků
I v Jeseníkách žijí vlci a rysové