Rakousko rozebírá ledovec kvůli nové sjezdovce
Nádherné přírodní scenérie, strmé svahy hor šplhajících z výšky od 830 do 3340 metrů, překrásná příroda. Důvodů, proč si zamilovat Pitztal-Ötztal je spousta. Zvláště si tuto 64 hektarovou horskou selanku s ledovcovou čepicí oblíbili vyznavači zimních sportů. A právě kvůli nim teď bude zapotřebí 1,6 hektarů zmrzlého povrchu odstranit.
Ptáte se proč? Je zapotřebí odstranit a vyrovnat část svahu, aby tu mohla vyrůst další sjezdovka s potřebným zázemím.
Co se vlastně na úbočí Pitztal-Ötztal chystá?
Po odbagrování části ledovce o rozloze dvou fotbalových hřišť přijde na řadu zpevnění povrchu, dláždění, budování základů pro provozní budovy lanovky a občerstvení. Je také zapotřebí vyhloubit nádrže pro jímání vody na technické zasněžování. Pro stavbu horské stanice bude později odstraněn a srovnán i blízký vrchol. Všechny tyto kroky přitom vedou k přímému zániku přírodních lokalit, ohrožují vodní režim stanoviště a čistotu životního prostředí. Proti záměru se pochopitelně ohradili ochránci přírody, místní i zahraniční.
Ti ze Světového fondu pro ochranu přírody (WWF) například upozorňují na to, že se stačí podívat na ostatní svahy se sjezdovkami, aby bylo patrné, jak průmyslová zimní turistika ledovcům škodí. Jak říká jejich rakouský mluvčí Josef Schrank: „Potřebujeme aktivní, odvážnou, environmentální politiku, která poskytne ledovcům efektivní ochranu, bez dalších výjimek.“
Stávající přístup, kdy se hovoří o ochraně ledovců, ale současně je možné je bagry rozebírat a ničit kvůli sjezdovkám, označují oponenti záměru za „přinejmenším krátkozraké“. „Instalovat energeticky náročnou infrastrukturu na vrcholu nedotčeného ledovce je učebnicovou ukázkou selhání rakouské environmentální politiky.“
Další sjezdovky jsou na řadě…
„Namísto solidního víceúrovňového přístupu k řešením otázek znečištění, krize biosféry a klimatických změn vidíme jen další selhání,“ doplňuje kritiku Robert Renzler, generální tajemník Rakouského alpského spolku, asi největší horolezecké organizace v Evropě (sdružuje přes 470 000 členů). „Je pro nás naprosto nepochopitelné, proč je takové ničení schvalováno. Ledovce nám tají pod nohama a my se teď jen snažíme využít vodu z potoků pro naplnění nádrží k zasněžování sjezdovek?“
Odpovědi na tyto rozhořčené reakce zatím chybí. Rakouská WWF ještě doplňuje, že v důsledků klimatických změn by v Rakousku roku 2100 také nemusel být žádný ledovec. Což je prý dobrý důvod, proč je dnes chránit, a ne je rozebírat. Proto navrhují, aby se horské ledovce dočkaly přísnější formy ochrany.
Rakousko totiž disponuje malebnou přírodou, ale jen 7 % z ní lze klasifikovat jako opravdu „přírodní a rozvojem nedotčenou“ a současně chráněnou zákonem. Ledovce mezi ně většinou nepatří. Případ bagrů na svahu Pitztal-Ötztal je možná nekřiklavější, ale pro sezónu 2019/2020 počítá Rakousko s realizací dalších 27 podobných projektů.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Čeští vědci pracují na pachových ohradnících, které budou odpuzovat zvěř, ale budou i biodegradabilní
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Všechny komentáře (9)
Lukas B.
20.9.2019 08:481. nejedná se o žádné panenské údolí kde jen svišti piští a kamzík bledý skotačí, ale o zahušťování infrastruktury ve stávajícím lyžařském středisko, to údolí už je zničené, desítky let defakto urbanizované a prakticky tam není co dál ničit (a stejně se tam v létě piští a skotačí).
2. ausgerechnet rakouská ekonomika je jeden velkej zábavní park s horskou kulisou. na turistický průmysl, jehož podstatnou částí je sjezdové lyžování, je napojeno velmi značné procento práceschopného obyvatelstva, a zrovna v Tyrolích pak většina drtivá (průmyslová města okolo Dunaje jsou jiný příběh). romantické statky se šťastnými kravičkami jsou z hlediska ekonomického zhusta jen opičím podnikáním (otrockým překladem anglického idiomu).
3. pro případné mladistvé diskutéry, které se mě sesypou jak vosy, dodávám, že jsem hrdým členem rakouského alpenvereinu a zuřivým zastáncem přístupu "by fair means" při horských sportech. ale ničit jen to už zničené mi připadá jako rozumný kompromis mezi gájou a blahobytem.
Lukáš Kašpárek
20.9.2019 09:41 Reaguje na Lukas B.A že jste členem AV je směšná obhajoba vašeho názoru.... AV nemá s ochranou přírody nic společného..
Lukas B.
20.9.2019 13:39 Reaguje na Lukáš Kašpárekad negativní sociální dopad: i nezaměstnanost má negativní sociální dopad. tyto dva dopady je třeba rozumně vybalancovat.
Lukáš Kašpárek
20.9.2019 09:32Jan Šimůnek
20.9.2019 19:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
