https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reditel-univerzitniho-lesa-pestujeme-les-ktery-ma-obstat-i-za-50-let
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ředitel univerzitního lesa: Pěstujeme les, který má obstát i za 50 let

9.10.2023 01:10 | BRNO (ČTK)
"Dopady klimatické změny nás trápí u buku a dubu, protože se pěstovaly nahusto a mají malé koruny. Voda byla dřív dostupnější," řekl Vrška. Dnes duby i buky na některých místech prosychají, buky jsou přitom na školních pozemcích hlavní dřevinou.
"Dopady klimatické změny nás trápí u buku a dubu, protože se pěstovaly nahusto a mají malé koruny. Voda byla dřív dostupnější," řekl Vrška. Dnes duby i buky na některých místech prosychají, buky jsou přitom na školních pozemcích hlavní dřevinou.
Lesy, které obstojí v době klimatické změny i za 50 let, se snaží vytvářet Školní lesní podnik Křtiny, který patří Mendelově univerzitě v Brně. Od letoška hospodaří podle nového desetiletého plánu, který určuje rozdílné strategie pro různá místa. Díky tomu, že školní lesy jsou historicky převážně smíšené, je kůrovec nezdecimoval. Ale klimatická změna trápí i je, proto v podniku zkoušejí jiné modely hospodaření než v minulosti, řekl v rozhovoru pro ČTK ředitel Tomáš Vrška.
 

"Dopady klimatické změny nás trápí u buku a dubu, protože se pěstovaly nahusto a mají malé koruny. Voda byla dřív dostupnější," řekl Vrška. Dnes duby i buky na některých místech prosychají, buky jsou přitom na školních pozemcích hlavní dřevinou, která je zastoupená ze 40 procent. "Otočili jsme kormidlo a doufáme, že to, co děláme, je správné. Ale jistotu mít nemůžeme. Máme však nejlepší podporu vědeckých kapacit u nás a k tomu výborné praktické lesníky," řekl Vrška.

Budoucnost lesa není jen ve změnách druhové skladby a podílů zastoupení jednotlivých druhů dřevin, ale i v tom, kolik stromů na jednom hektaru roste či jaké stromy rostou vedle sebe. Zatímco některé dřeviny si konkurují, jiným společné stanoviště vyhovuje a vzájemně si vypomáhají. "Respektujeme vhodnost stanoviště pro určité dřeviny, ale zároveň růst usměrňujeme, aby se jednalo o produkčně zajímavé dřeviny. Cílem je mít směs více dřevin - pro nás je běžných sedm až osm, aby jeden patogen nezničil celý les," řekl Vrška. Zdůraznil, že je potřeba mít nejen stabilní les, ale i takový, který bude produkovat kvalitní poptávané dřevo. Jedná se o nenahraditelný obnovitelný zdroj a pro lesníky jediný zdroj příjmů, podotkl.

Školní podnik hospodaří na 10 200 hektarech v lesích na sever od Brna, z velké části v CHKO Moravský kras. Jelikož je součástí univerzity, jeho úlohou je také výzkum. "Máme přes 100 výzkumných ploch, na nichž kolegové z univerzity dělají různá měření, zkouší různé postupy. Například zkoušejí, jak zareaguje na různé zásahy třicetiletý smrkový porost. Víme, že mýtního věku se tyto stromy nedožijí, ale také nedává smysl nyní vše vykácet, porosty rozvolňujeme a vnášíme do nich dřeviny budoucnosti. Zkoušíme různé formy probírek a měříme, co je účinné. Adaptaci je třeba prolínat s ekonomickým i biologickým užitkem," vysvětlil Vrška.

Zatímco v běžných lesích si majitel či správce zvolí obvykle jeden model hospodaření, ve Křtinách mají modelů 23, aby si je studenti mohli osahat, než se stanou správci lesů jinde a budou některý z nich aplikovat. "Bohužel řada lesníků dnes nepoužívá žádný model systematicky, což se projevuje na stabilitě i produkci lesa. V zákoně jsou základní pravidla, ale dál už je to na odpovědnosti vlastníka," poznamenal Vrška. Jako pozitivní příklad zmínil majetek Kinských u Žďáru nad Sázavou, kteří už 28 let promyšleně pracují na přeměně smrkové monokultury na smíšený a dlouhodobě stabilní les. Do Křtin také jezdí řada majitelů lesů učit se a inspirovat, jak adaptovat lesy na klimatickou změnu. "O důkazy u nás není nouze," řekl Vrška. Nové modely hospodaření by podle něj měly poskytovat ekosystémové služby včetně podpory biodiverzity i přinášet vlastníkům zisk.

Pro laika je nejvíce patrná proměna školního lesa na severu Brna u Soběšic na písčitých půdách, kde se dramaticky mění dřevinná skladba a kvůli suchu mizí borovice. "Hodně zde pracujeme s dubem a vnášíme sem dřeviny, jako je břek či třešeň ptačí. Druhou problémovou lokalitou je na opačném konci podniku bývalý smrkový les u Jedovnic. Teď už z trávy rostou duby, buky a jedle, zůstane tu přimíšený smrk. Za pět let to bude úplně jiný svět," řekl Vrška.

Klimatická změna přinesla mimo jiné méně srážkových dnů, v létě při přívalových deštích více vody odteče a méně se vsákne, přitom stromy potřebují při vyšších teplotách více vody. Proto je potřeba vytvořit takové lesy a pěstovat takové stromy, které jiný teplotní a vodní režim zvládnou.


reklama

 
Zdeněk Meitner
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

9.10.2023 08:37
zdali les přežije ani tak nezáleží na modelu lesa ,ale na tom jak velká klimatická krize bude
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.10.2023 07:41 Reaguje na vaber
ono to strašení klimatickou krizí nebude v reálu všude stejné ani na takovém lívanci jako je ČR. V horských oblastech oteplování vnímáme podstatně méně. Spíš se snižuje, pokud to beru podle nejvyšších teplot jsou horské oblasti spíše chladnější dle počtu teplot 30 a více, byly letos jen asi tři dny, což je výrazné ochlazení. Problém je spíš půdní sucho.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.10.2023 09:56
Zlatá slova. Za totáče jsem tam byl 2x s panem profesorem Hromasem. Vždy se mi tam líbilo. I zvěř tam bylo vidět.
Odpovědět
ji

9.10.2023 21:41
Otázka přežití jakéhokoliv lesa není v klimatických změnách, ale v tom, zda se tam dostanou lesočeši a potˇapaní ekologové. Pokud ano, je s ním ámen.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.10.2023 10:02 Reaguje na
1*.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2023 09:16
Podepisuji se plně pod poslední odstavec a ke zbytku se nemíním vyjadřovat,
protože smrky hynou i ve smíšených lesích a naopak přežívají v lesích
čistě smrkových tam, kde mají k životu vhodné podmínky a kde nikdo nikdy
nezanedbal prevenci při boji s kůrovcem.
Je dobré, že zkoušejí i nepůvodní dřeviny a že experimentují, ale pro
vlastníka ekonomicky závislého pouze na produkci dřeva to není. Pokusy
může dělat někdo, koho to neživí a ten, který může zisk z lesa oželet.
Někomu stačí mít les jako "byt" pro zvěř(obory, lovecké revíry), jiní
v něm vidí nespoutanou divočinu a někteří zdroje příjmů. Obávám se,
že se u posledních mění vztah k lesu pro potomky na les k opakované
těžbě bez nějakých pěstebních nákladů už za jejich života. Teplárny
se dnes třesou na štěpku z náletů a bezzásahových mišmašů a i těm
novodobým zpracovatelům dřeva na dřevotřísky bude ta štěpka k dobru.
Minimálně alespoň sníží cenu kvalitní štěpky z kulatin, která dnes
taky končí v kotlích. Odtud věje vítr všech novodobých postupů pro
hospodaření v lesích jakými jsou samovýsev a bezzásah.
Odpovědět
Pe

Petr

10.10.2023 09:38
"Klimatická změna přinesla mimo jiné méně srážkových dnů, v létě při přívalových deštích více vody odteče a méně se vsákne, přitom stromy potřebují při vyšších teplotách více vody. Proto je potřeba vytvořit takové lesy a pěstovat takové stromy, které jiný teplotní a vodní režim zvládnou."

Já se domnívám, že abychom toto zvládli a dokázali, a zajistili si fungující a živý svět i do budoucna, nestačí jen změna péče o les. Nezbytně nutná je celková změna přístupu ve všech oblastech lidského života a krajina musí fungovat jako celek, protože vše souvisí se vším a kompromisy a částečná řešení prostě nestačí.
Odpovědět
AB

Antonín Bílý

16.10.2023 13:27
Pan Vrška mluví o tom, že "v létě při přívalových deštích více vody odteče a méně se vsákne" a v té souvislosti o potřebě "vytvořit takové lesy a pěstovat takové stromy, které jiný teplotní a vodní režim zvládnou". S tím nezbývá, než souhlasit, ale nemluvil zde o jiném aspektu hospodaření v lesích a to budování infiltračních a vodozádržných opatřeních, která dokážou vodu z přívalových dešťů v lesích celkem účinně zadržet - viz třeba https://www.aqua-inova.com/zadrzovani-vody-v-krajine/ nebo trochu šířeji https://www.zivakrajina.info/model-ziva-krajina. Myslím, že pro hospodaření v lesích by mělo být toto stejně důležité.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist