Regenerativní hospodářství zlepšuje kvalitu půdy bez hnojiv, píše The Guardian
Regenerativní zemědělství je pojem označující přístup k hospodaření, při němž se omezuje využití orby a zvyšuje se kvalita půdy a vody. Oboje díky pěstování rozmanitých druhů rostlin a plodin a díky zadržování organické hmoty v zemi.
Moderní zemědělci naproti tomu běžně využívají umělá hnojiva, aby do půdy dostali živiny a pesticidy, kterými se snaží chránit plodiny před škůdci a nemocemi.
"K obhospodařování se tu používaly chemikálie a ta půda byla v podstatě mrtvá. Trvalo nám dva roky, než jsme napravili její mikroflóru," říká Marina o farmě Huxhams Cross, jež byla před rokem 2015 z jedné poloviny využívána k pěstování ječmene. Druhá polovina ležela ladem.
Pro ilustraci ukazuje Marina dvě plastové nádoby s hlínou. V první je bledá, vysušená hromádka zeminy sebraná při prvním příjezdu na farmu. Ve druhé je kyprá, tmavá půda skládající se z různě velkých částeček.
Po převzetí farmy musela O'Connellová se svým týmem vymyslet pracovní režim na vznikajícím hospodářství. Bylo třeba rozplánovat rozložení plodin, zasadit stromy na svažující se části pozemku a nainstalovat systém, který bude sbírat dešťovou vodu.
Dalším krokem bylo vysázení luštěnin a jetele, které vyrovnávají obsah dusíku v půdě. Tato "zelená hnojiva" společně s pasoucími se zvířaty, která přidávají své vlastní hnojivo, obnovila zeminu tak, že do ní mohly být zasety plodiny.
Jedná se o časově náročný proces, který může odradit zemědělce hledající rychlé řešení pro narůstající ceny hnojiv. "Z mojí zkušenosti jde o dvouleté přechodné období," vysvětluje O'Connellová. "Musí to být naplánované. Pokud má někdo větší hospodářství, musí takovýto přechod provést po částech spíš než najednou, jinak by mohl mít problémy s příjmy," dodává.
Kritika regenerativního zemědělství má jeden aspekt, který O'Connellová uznává: pole, která jsou například každý třetí rok ponechána prázdná, mají nižší výnos než ta, která jsou obhospodařována průmyslověji s využitím umělých hnojiv. Pokud by veškerá produkce pocházela z regenerativního zemědělství, mohl by podle kritiků přijít hlad.
"Když přejdete z jednoho systému na jiný z ničeho nic, vždycky to způsobí problémy," říká Jules Pretty, který se na Essexské univerzitě zabývá životním prostředím. Odkazuje se na příklad Srí Lanky, jejíž vláda plošně zakázala chemická hnojiva, což vedlo k rozsáhlé neúrodě.
Pretty je nicméně přesvědčený, že s regenerativním zemědělstvím by se mělo vážně počítat. Cestou je podle něj využít "osvědčených principů" v kombinaci s moderním designem.
Ovoce, zelenina, vejce a obilniny vypěstované na farmě Huxham Cross dnes plní talíře 300 rodinám týdně. Většina jejich produktů má lokální odbyt na místním farmářském trhu. Hospodářství si na sebe vydělá; produkce jídla je výdělečná a zaměstná šest lidí společně se třemi "učedníky".
Zastánci regenerativního zemědělství věří, že podobné systémy by dokázaly bez problémů nakrmit Británii, pokud by lidé přešli na jídelníček, který by obsahoval více ovoce a zeleniny a méně masa.
Ačkoliv hospodářství, jako má Marina O'Connellová, stále není mnoho, více a více zemědělců zvažuje přechod na "regenerativnější" formy zemědělství, jelikož mnoho z nich postihují zvyšující se náklady na paliva, hnojiva, krmivo pro zvířata, anebo přicházejí o dotace.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
pavel peregrin
10.6.2022 06:47Jaroslav Řezáč
10.6.2022 07:47pavel peregrin
10.6.2022 09:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
10.6.2022 10:16 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
10.6.2022 13:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
10.6.2022 16:32 Reaguje na pavel peregrinSvatá Prostoto
10.6.2022 12:00A tou je "plní" a "naplní" ... a jak moc a jak dostatečně. Jako, pokud je ta produkce slušné kvality a za rozumnou cenu, tak mi přijde tak nějak přirozené, že si kupce najde. Pokud ostatně ne, tak taková halt není. Ale důležité je, kolik lidí by ta produkce té farmy dokázala plně UŽIVIT! To samozřejmě ale já netuším a z článku se nedozvím.
Břetislav Machaček
12.6.2022 18:10 Reaguje na Svatá Prostotoodbyt v krajském městě(dodávky až do domu v bedýnkách), tak ve svém
okolí s předraženou produkcí neuspěje. Jinak je to správné, když si
hledá své odběratele, ale co je EKO na rozvozu až do domu a až do
krajského města? Kdysi měl odbyt každý ve svém okolí a za obvyklé
ceny okolních producentů. Pro mléko a máslo zašly děti s plecháčkem
a nikdo nepálil benzín při rozvážkách. Budiž i to je asi EKO, když
jde o "BIO" produkci. Dal jsem BIO do uvozovek, protože ho znám a
vím, jak to vše pěstuje, což ti odběratelé nevědí. Už ale letos
ubrekává, že ztrácí zákazníky kvůli ceně a ti přecházejí na klasiku. On ale níže jít už nemůže, protože podíl byť v jeho
případě levné ruční práci a nákladům na vytápění skleníku je obrovský.