Pestrá krajina 2024: Šest farem získalo ocenění za šetrné hospodaření a přínos pro českou krajinu
„Vzhledem k postupující klimatické změně a z mnoha stran zaznívajícímu jejímu zpochybňování je adaptace krajiny na rychlé změny v prostředí našich životů nesmírně důležitá a ti, kdo ji dobrovolně a bez jakéhokoliv nátlaku provádějí díky svým zkušenostem z hospodaření, si zaslouží pozornost a podporu společnosti,“ řekl předseda hodnotitelské komise tohoto programu Daniel Pitek. „Potřebovali bychom v naší republice mnohem více takových hospodářů a farem, aby většina půdy v naší zemi byla obhospodařována s kvalitním výsledkem, trvale udržitelnou tradicí a ohledem na životní prostředí jako výrobní nástroj,“ dodal.
Přihlášené farmy ocenil i předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek. „Zkušenosti a znalosti místních sedláků, kteří s respektem a dlouhodobou vizí hospodaří na půdě, jíž ve svém okolí a ve všech TZ ASZ ČR – Pestrá krajina 2024 – důkaz, že sedláci příkladně spojují zemědělství s péčí o krajinu souvislostech znají, mohou být tím nejefektivnějším nástrojem pro udržitelné řešení problémů krajiny,“ vyzdvihl roli takových hospodářství. „Věříme, že také tímto způsobem můžeme zcela konkrétně přispívat k obnově naší krajiny, která je naší společnou hospodářskou základnou a naším domovem,“ dodal. Polovina z šesti oceněných si ze slavnostního vyhlášení odnesla zlatou medaili, polovina pak obdržela medaili stříbrnou.
Farma Jana a Vladislavy Velíkových
V době, kdy venkov mladí lidé často opouštějí, je obdivuhodné, že se objeví čerstvá krev tekoucí proti proudu. To je případ Jana a Vladislavy Velíkových (ASZ Plzeňsko). Hospodaří na 60 hektarech luk v obci Čížkov mezi městy Spálené Poříčí a Nepomuk. Chovají především ovce v základním stádu se 150 bahnicemi, 50 koz, několik kusů mléčného skotu, tři prasata, koně a drobné domácí zvířectvo. Jan Velík k tomu ještě včelaří a Vladislava Velíková provozuje sýrárnu, kde zpracovává mléko od 20 ovcí, kříženek plemene lacaune, a čtyř krav plemene brown swiss.
Díky šetrnému hospodaření v krajině – vysazování alejí, ale i solitérů ovocných a lesních dřevin a zakládání tůní na podmáčených loukách - jsou pozemky farmy domovem velkého množství drobné zvěře, ptáků, hmyzu a obojživelníků. Hospodaření Velíkových není zaměřeno pouze na ekonomický efekt, ale jeho hlavním cílem je šetrná forma zemědělství beroucí ohled na krajinu a životní prostředí obecně. Proto jim hodnotitelská komise s potěšením udělila zlatou medaili.
Ondřej Zatloukal, Grunt Velký Újezd
Východně od Olomouce, ve Velkém Újezdě sídlí farma Grunt Velký Újezd patřící rodině Zatloukalů. Současný hospodář Ondřej Zatloukal (ASZ Olomouc) vykoupil rodinný statek, kde hospodařilo pět generací jeho předků, a s velkým citem ho zrekonstruoval. Z počátečních skromných poměrů se mu podařilo postupně vybudovat prosperující statek, který je zaměřen na živočišnou i rostlinnou výrobu, chov koní a péči o krajinu. Maso i rostlinnou produkci prodává ze dvora přímo zákazníkům, kterými jsou jak jednotlivci, tak například restaurace v Olomouci.
Věnuje velkou pozornost péči o pozemky, zlepšování zdraví a kvality půdy a celkovou krajinnou pestrost. Na orné půdě má vysoce odborně zpracovány osevní postupy, které zaručují potřebné střídání plodin. Kromě zemědělských aktivit se na farmě věnují také výsadbě lesních a ovocných stromů a keřů ve formě alejí, remízků, ale i solitér. Zakládají květnaté biopásy, hloubí nové tůně a vybudovali několik biocenter. Vše je řešeno dle studie a po konzultacích s fundovaným krajinným architektem při respektování historických souvislostí a krajinného rázu. Ondřejovi Zatloukalovi a jeho Gruntu Velký Újezd nemohla hodnotitelská komise udělit jinou než zlatou medaili.
Biofarma Belina
Jaroslav a Kamila Prchalovi (Svaz venkovské turistiky a agroturistiky) žili řadu let v Karlových Varech a v Praze, ale pak se rozhodli přestěhovat na venkov do chalupy v Nežichově, části města Toužim. Dnes tu společně se synem Jaroslavem a jeho partnerkou Lenkou hospodaří na 40 hektarech vlastních a 20 hektarech pronajatých luk a pastvin, včetně menší výměry orné půdy, to celé v ekologickém režimu. V souvislosti s chovem několika kusů mléčného skotu se podařilo na farmě otevřít v roce 2009 minimlékárnu, ve které se vyrábí vynikající sýry, jogurty, tvaroh, tvarohové krémy a pomazánky, provozují rovněž agroturistiku. Všechny objekty dvora jsou citlivě zrekonstruované a opravené v duchu odpovídajícímu místnímu charakteru venkovské architektury.
Hospodář říká: „Máme to tu rádi, a tak se to snažíme zvelebovat a chránit.“ Spolupracují s místními spolky a podílejí se na celé řadě aktivit údržby a obnovy krajiny, včetně pořádání různých společenských událostí a budování infrastruktury pro turisty. Hodnotitelská komise pro všechny její činnosti velmi ráda udělila Biofarmě Belina zlatou medaili.
Ječmínkovy sady
Společnost Ječmínkovy sady (ASZ Kolín, Kutná Hora, Nymburk), která má sídlo v obci Vinaře ležící v nejvýchodnější části Středolabské tabule, vede mladá, energická právnička Jana Sehnalová s podporou svého otce Jiřího Sehnala a s pomocí sezónních pracovníků. Tento ekologický zemědělský mikropodnik není úplně typickou farmou, neboť se nejedná o hospodářství s klasickou rostlinnou a živočišnou výrobou. Jde spíše o podnik orientovaný na TZ ASZ ČR – Pestrá krajina 2024 – důkaz, že sedláci příkladně spojují zemědělství s péčí o krajinu krajinotvorbu, se zřetelem na myslivost a sadaření. Hlavní produkcí podniku je seno, ovoce a ovocné výrobky z něj, vše v biokvalitě.
Rodina Sehnalových a zejména dcera Jana se rozhodla ve zdejší krajině působit a hospodařit tak, aby zlepšovala krajinnou strukturu a krajinný ráz a zároveň vytvářela místa pro lepší biodiverzitu. To vše s důrazem na tvorbu příznivého prostoru pro volně žijící živočichy s preferencí potřeb drobné zvěře. Sehnalovi vytvářejí systematicky na odborné úrovni strukturovanou krajinu s veškerými prvky, které v ní mají nezastupitelné místo. Přínos Sehnalových pro krajinu v okolí obce je značný a v budoucnu jistě ještě vzroste, proto jim komise v letošním sedmém roce programu Pestrá krajina udělila stříbrnou medaili.
Farma Michal Sedláček
Po přerušení násilnou kolektivizací v 50. letech minulého století se rodiče Michala Sedláčka (ASZ Přerov) vrátili k zemědělskému podnikání. Jejich farma v Leskovci nad Moravicí dnes celkově obhospodařuje 76 hektarů orné půdy, pastvin a luk. Při pěstování obilí, píce i brambor, na něž rodina získala certifikaci „Jeseníky originální produkt“, využívají tradiční technologie. Věnují se rovněž chovu ovcí plemene texel, normanského skotu a masného simentálu.
Současný hospodář Michal Sedláček přidal k přírodě šetrnému hospodaření ještě obnovu krajiny. Na pastvinách vysadil lesnickým způsobem ze semenáčů řadu remízů a biokoridorů. U Sedláčků proto také probíhá dobrovolná občanská iniciativa na úkor jejich produkčních ploch. Vědí, že tyto aktivity dělají pro budoucí generace i své následovatele. Z těchto důvodů plánuje Michal s rodinou pokračovat v dalších výsadbách remízů a stromořadí. Do budoucna ještě připravuje založení mokřadů a tůní. Sám hospodář říká: „Svou činností se snažím být nejen dobrým hospodářem, ale zároveň chci zachovat a utvářet ráz krajiny, která tu byla za našich předků a měla by zůstat i příštím generacím. Držím se hesla: Sázím stromky pro potomky.“ Porota mu udělila stříbrnou medaili.
ZAzemí
Zapsaný spolek ZAzemí z Turnovska (ASZ Jablonec, Liberec, Semily) vzniklý v roce 2014 je tak trochu atypickým účastníkem v programu Pestrá krajina. Jde o skupinu lidí a rodin, která se rozhodla hospodařit společně, takzvaně komunitně. Aktivity má rozesety v blízkých obcích v krajině Českého ráje. Cílem spolku ZAzemí není prioritně ekonomický efekt, ale hlavní je pestrá krajina, její obnova a péče o ni. Jak říká jeho předsedkyně Anna Hudská: „Zemědělská produkce je až na druhém místě, i když snaha zajistit spolku soběstačnost z pohledu financování je pro nás také důležitá.“
Nákupem prvního pozemku v obci Klokočí hned v roce 2014 vznikl první sdílený sad se 40 vysokokmeny původních odrůd, o rok později následován dalším sadem v sousedních Loučkách. Dnes spolek pečuje celkem o 26 hektarů pozemků. Každý rok vysadí členové spolku spolu s místními dobrovolníky a jejich dětmi 100 až 300 ovocných stromů a plodonosných keřů. Známou aktivitou je i jejich model komunitního chovu slepic, který se stal inspirací pro mnoho lidí z celé České republiky. Spolek si odnesl rovněž stříbrnou medaili.
Oceněné farmy dokazují, že inovativních a následováníhodných příkladů dobré praxe, které propojují ekonomický úspěch s posilováním odolné a zdravé krajiny, stále přibývá. Asociace soukromého zemědělství ČR by tímto chtěla poděkovat všem, kteří měli odvahu a rozhodli se svou farmu představit komisi, a posléze i širší veřejnosti.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Slavomil Vinkler
16.2.2025 07:20No ale. 60 ha, 60 ha, energická právnička, 76 ha, 26 ha,.... to je velice záslužné, ale je to taková větší skalka, či zámecký park. Myslím, že takové plochy neuživí rodinu majitele, ani kdyby hospodařili intenzivně, natož ekologicky.
Zdeněk Duffek
16.2.2025 10:08Jindřich Duras
17.2.2025 07:51 Reaguje na Zdeněk DuffekPřece potřebujeme potraviny produkovat tak, abychom si při tom neničili dál už tak zničenou krajinu, ne? Tady nejde o protiklad "buď - anebo", ale o soulad. Navíc, aktuálně spíš čelíme nadprodukci...
Břetislav Machaček
17.2.2025 10:49ani neuživí vlastní rodinu a nedej bože zásobovat trh, aby zemědělství
uživilo i nezemědělskou část obyvatel. Neustále upozorňuji na to, že
tam kde z hospodaření s půdou uberu, tak jinde musím o to více hospodařit intenzivněji, aby v globále bylo všeho dostatek. A není to pouze tímto,
ale i jiným záborem půdy na jinou, než zemědělskou činnost. To znamená
i na průmyslové pěstování biomasy pro energetiku, zastavění fotovoltaikou
a jiné prasárny. Nerad bych se ale zároveň dožil, že budeme mít pouze
dotované EKO a BIO farmy, ale budeme ještě víc závislí na dovozu potravin
z míst po vykácených pralesích. To je pouze ekologie naruby, když se
někde něco ničí, abychom si u nás hráli na EKO a BIO s produkty pro VIP.
Obyčejného dělníka z montovny neosloví kilo BIO masa za 1000 Kč a půjde
do supermarketu pro maso za 100 Kč z velkochovu a totéž u jiných produktů.
Je nutné se zamyslet nad souvislostmi a nevyzobávat pouze hrozinky z
jinak nepoživatelného produktu. V malém celý život produkuji pouze EKO
a BIO produkty, ale ekonomicky to není nijak zisková záležitost. Je to pouze koníček a využití stejné půdy, jako mají jiní už pouze k rekreaci
s bazénem a golfovým trávníkem. U mne to jsou záhony s bramborami,
zeleninou a ovocné stromy a keře. Při BIO pěstování se taky občas něco
nepodaří vypěstovat a může si to dovolit ten, koho by to živilo bez
dotací a různých podpor? No nevím, ale jak říkám, mělo by to být bez
dotací a pro dražší produkci si musím najít movitější zákazníky a těm
méně movitým umožnit nákup levných potravin z NEBIO a NEEKO produkce.
Jindřich Duras
17.2.2025 12:16Petr Dubský
19.2.2025 20:07Břetislav Machaček
20.2.2025 10:00 Reaguje na Petr Dubskýkvěták se neobejde bez molybdenu a hledat ho v naší půdě je marné.
Totéž u přemnožení škůdců je úroda bez chemie ztracená. Na dvou
arech mandelinku zlikviduji bez chemie, ale když jsme jich měli
dva hektary, tak přišla ke slovu chemie, aby bylo co sklízet. U
těch BIO brambor pouze dodám to , že hodně záleží na hnojení a já
pěstuji kvůli menšímu výskytu hmyzích a houbových škůdců pouze
ve staré síle(druhá trať) a odolné odrůdy( červené Rozáry). Mám
tak brambory v supr kvalitě a díky dobrému skladování od sklizně
do sklizně.
Břetislav Machaček
21.2.2025 15:42 Reaguje na Petr Dubský1 % !!! potravin z celkové produkce! Pokud zvedneme to množství
BIO a EKO produkce na pouhých 5% celkové produkce potravin, tak
na to už bude potřeba 85 % celkové výměry a na těch 15% se bude
muset vyprodukovat těch chybějících 95 % potravin. Navyšování
dotované BIO a EKO produkce tak zintenzivňuje produkci na zbytku
výměry a nebo nám nezbude nic jiného, než se spoléhat na dovoz.
Ekologisté by se měli zamyslet nad tím, že půda ladem nic nerodí
a prázdný chlév mléko nenadojí a maso nevyprodukuje, ale je to
dotované EKO a BIO nicnedělání vychvalované až do nebes.