https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rozsudek-potvrdil-nezakonne-rozpusteni-blokady-na-sumave-policie-podava-stiznost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rozsudek potvrdil nezákonné rozpuštění blokády na Šumavě, policie podává stížnost

2.11.2011 05:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podle police nešlo o shromáždění, ale jednotlivce
Podle police nešlo o shromáždění, ale jednotlivce
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz
Rozsudek krajského soudu v Plzni potvrdil, že rozpuštění blokády v šumavském národním parku ze strany Policie ČR bylo nezákonné. Policie ČR kvůli tomu podává stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Naopak aktivisté chtějí od policie slyšet omluvu.
 

V polovině října soud vyhověl žalobě Mojmíra Vlašína, jednoho z aktivistů, kteří se v srpnu snažili zabránit kácení v druhých zónách Národního parku Šumava. Jádrem soudního sporu bylo posouzení, zda policie postupovala v souladu se zákonem, když rozehnala shromáždění v lesích národního parku. Podle policie ano, protože aktivisté se dopustili přestupku proti lesnímu zákonu. Soud ale věc rozhodl jinak. Podle něj šlo o shromáždění lidí, kteří chtějí vyjádřit svůj názor.

Pokojný shluk

Podle rozsudku aktivisté po celou dobu blokády vyjadřovali svůj nesouhlas s těžbou dřeva v oblasti Ptačího potoka. Vycházeli při tom z názoru, že těžba je v daném prostoru nezákonná. „Vyjádření nesouhlasu s těžbou dřeva je vyjádřením svého názoru,“ říká rozsudek, jehož kopii má redakce Ekolistu.cz k dispozici. Vyjádření názoru je podle něj realizací práva na svobodu projevu, na kterou má právo každý podle Listiny základních práv a svobod. Stejná listina zaručuje i právo na příznivé životní prostředí, a proto soud posoudil shromáždění jako projev „politického názoru v nejširším jeho slova smyslu, neboť došlo k projevu názorů na řešení věci veřejné.“ A v národním parku, které jsou kvůli své přírodní výjimečnosti chráněny zákonem, je veřejný zájem intenzivnější než kdekoli jinde.

Naopak zamítl námitku, že shromáždění mělo být oznámeno. Zákon o právu shromažďovacím totiž počítá se shromážděním, které bylo svoláno, avšak nebylo oznámeno. A rozpustit takové shromáždění je možné, jen pokud by jeho členové popírali nebo omezovali osobní, politická nebo jiná práva občanů nebo se dopouštěli násilí nebo hrubé neslušnosti. To se ale nestalo. „Akce byla nenásilná,“ konstatuje rozsudek. Teoreticky by policie mohla legálně ukončit protest, pokud by účastníci porušili ústavu nebo zákon. Jenže podle rozsudku nemůže jít o jakékoli porušení ústavy či zákona, ale pouze o jejich velmi silné porušení. Tedy na úrovni trestných činů, a nikoli přestupků. Čili ani policejní argument o porušení lesního zákona není podle soudu dostatečný, protože se jedná o pouhý přestupek.

Podle krajského soudu se tak v oblasti Ptačího potoka na Šumavě od 25. července nejpozději do 12. srpna 2011 konalo shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím. „Chtěl-li odpůrce shromáždění rozpustit, k čemuž fakticky směřovaly jeho kroky, když z místa konání shromáždění vykazoval či vyváděl všechny jeho účastníky, bylo jeho povinností postupovat podle zákona o právu shromažďovacím,“ říká rozsudek. Protože tak neučinil, soud rozhodl, že „shromáždění nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem“.

Rušivá činnost

Rozsudek dodává, že jádrem celého sporu je legálnost či nelegálnost těžby kůrovcem napadených stromů v národním parku. To je totiž zásadní i pro rozehnání blokády. Police by skutečně mohla ukončit shromáždění, pokud by jeho členové byli ohroženi na zdraví (tzv. rušivou činností). Což aktivisté pobíhající mezi kácenými kmeny vpravdě byli. „Je nezbytné pečlivě vážit, zda je nutné zajistit nerušený průběh shromáždění a za tím účelem zastavit rušivou činnost, nebo naopak rozpustit shromáždění a zajistit tím nerušený průběh rušivé činnosti,“ říká rozsudek.

Kdo je tu legálně a kdo nelegálně?
Kdo je tu legálně a kdo nelegálně?
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz

Podle soudu je nutné vyřešit, zda je tato činnost legální. „Není totiž možné připustit, aby do ústavního práva pokojně se shromažďovat mohlo být zasahováno nezákonnou rušivou činností, za situace, kdy je možné této rušivé činnosti zabránit“. Čili pokud je kácení nelegální, není možné kvůli němu zastavit legální protest. Aby byla zcela naplněna litera zákona, měl by o tom rozhodnout velitel zásahu. „Policie byla bez svého zavinění postavena do velice nelehké situace, kdy jako poslední měla na místě ve vyhrocené situaci rozhodnout otázku rozdílných názorů na kácení lesa,“ říká Martina Kohoutová z informačního oddělení Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje.

Zda došlo nebo nedošlo k porušení zákona si netroufá říct ani ministr životního prostředí a podle rozsudku ani sama správa parku. „Nalézt zákonům odpovídající a věcně správné řešení současného stavu je tedy velmi obtížné a neexistuje jednotný odborně zdůvodnitelný návod, jak postupovat, aby byly zároveň postiženy všechny aspekty ochrany jednotlivých zvláště chráněných druhů i předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Šumava (tedy jak jednotlivých druhů, tak i stanovišť), neboť příznivý důsledek vůči jednomu může být nepříznivý vůči jinému,“ cituje rozsudek zprávu Václava Brauna, vedoucího odboru Správy NP Šumava a Správy CHKO Šumava ze dne 27. července 2011.

Podle policie by se měla vyjádřit vláda, aby jednoznačně rozhodla, „zda se jedná o případ, kdy veřejný zájem na ochraně lesů výrazně převažuje nad zájmy ochrany přírody“. Nicméně policie na základě shromážděných materiálů nedospěla k závěru, že by byl spáchán trestný čin.

„Nebyla to tudíž policie, kdo by musel otázku naplnění či nenaplnění důvodu pro rozpuštění neohlášeného shromáždění, eventuálně otázku zákonnosti či nezákonnosti těžby dřeva, v první linii řešit,“ dodává Kohoutová. Soud v závěru rozsudku říká, že se policie na místě nenacházela zbytečně. „Její povinnost zasáhnout na místě byla z důvodu ochrany života a zdraví občanů nezbytná,“ konstatuje.

Chyba byla od počátku v tom, že policie nedefinovala shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím. Kvůli tomu neposuzovala, zda zde existuje některý z důvodů pro rozpuštění shromáždění, ani otázku oprávněnosti či neoprávněnosti těžby dřeva v oblasti Ptačího potoka.

Jaké shromáždění?

Policie ale nadále trvá na tom, že o žádné shromáždění nešlo. A podává kvůli tomu kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně. Police vychází z toho, že šlo o protestující jednotlivce, a vůči nim zasahovala. „Soud nepřezkoumával ani nerozhodoval o zákonnosti jednotlivých zákroků policistů proti osobám dopouštějícím se v dané lokalitě protiprávního jednání, ani nepřezkoumával a nerozhodoval o legálnosti těžby dřeva, pouze konstatoval, že se dle jeho názoru jednalo o nesprávný postup při rozpuštění neohlášeného shromáždění,“ komentuje Kohoutová.

Holiny a těžbou poškozené části lesa se budou desítky let vzpamatovávat
Holiny a těžbou poškozené části lesa se budou desítky let vzpamatovávat
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Kutal

Policie se při řízení hájila tím, že se žádný z kompetentních orgánů nikdy nevyslovil v tom smyslu, že by tato těžba byla nelegální. Navíc se odvolala na prohlášení České inspekce životního prostředí, která v červenci odmítla zákaz činnosti v oblasti Ptačího potoka. Toto rozhodnutí se ale týkalo pouze výskytu tetřeva hlušce.

Stejně tak soud odmítl jakkoli zdůvodňovat zákrok předběžným opatřením soudu v Klatovech, který zakázal Hnutí Duha organizovat shromáždění v národním parku. „Policie není oprávněna zajišťovat výkon soudních rozhodnutí. Výkon soudních rozhodnutí provádí toliko soud,“ připomíná rozsudek.

Aktivisté chtějí omluvu

Účastníci rozpuštěné blokády ve středu oznámili, že budou požadovat od Policie ČR hromadnou omluvu. Jednak za to, že zasáhla do jejich práva pokojně se shromažďovat, jednak kvůli „nedůstojnému použití donucovacích prostředků“. Aktivisté chtějí od police slyšet větu: „Za nezákonné zásahy Policie ČR se Vám hluboce omlouváme“.

Aktivistům se nelíbí ani to, že soud neřešil riziko opakování podobného zákazu. Podle rozhodnutí nemá krajský soud důvod pochybovat o tom, že by se policie propříště „neřídila právním názorem vysloveným v rozsudku“. Ta se ale proti rozsudku odvolala k Nejvyššímu správnímu soudu, což považuje Liga lidských práv, Ekologický právní servis i Hnutí DUHA za nepřijatelné.

„Pokud chce policie před veřejností vypadat jako nestranná instituce, která ctí zákon a ne politická zadání, pak musí rozhodnutí soudu respektovat a vyvodit z něj i personální důsledky,“ říká Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. Podle ní je navíc velmi nepravděpodobné, že by Nejvyšší správní soud rozsudek zrušil.

Podle Vratislava Vozníka, jednoho z mluvčích blokády, musí nést odpovědnost především velitel zásahu a krajský policejní ředitel, kteří o zásahu rozhodli a kteří jej vedli. „V tuto chvíli vím i o čtyřech účastnících blokády, kteří se budou soudně domáhat finanční satisfakce za újmu, která jim byla zásahem způsobena,“ říká Vozník.

Kvůli zásahu policie, který soud označil za nezákonný, byla podle aktivistů ale především nevratně poškozena příroda v národním parku. „Pokácené stromy v oblasti Ptačího potoka už nikdo zpátky nepostaví, holiny a těžbou poškozené části lesa se budou desítky let vzpamatovávat,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.


reklama

 
Hugo Charvát
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist