Rozvinuté země v období 1990-2016 snížily emise o 13 procent
Dokument předpokládá, že v období mezi lety 2016 až 2020 se objem emisí skleníkových plynů, které do ovzduší vypouštějí rozvinuté země, ustálí, což znamená, že budou muset přijmout taková opatření, díky kterým budou dále klesat.
Zpráva také konstatuje, že politika a opatření na ochranu klimatu se v bohatých zemích lepší díky zkušenostem z minulosti. Jako nástroje, které se při ochraně ovzduší osvědčily, uvádí prosazování projektů využívajících energii z obnovitelných zdrojů, obchodování s emisními povolenkami, energetické a uhlíkové daně a použití elektřiny ve vytápění domů a v dopravě. To je podle autorů zprávy základ pro další úsilí po roce 2020.
"Změny, které vedou k nízkoemisním a bezemisním ekonomikám, se dějí, ale jejich tempo je pomalé," píše se v textu. Zpráva připomíná, že některé země si stanovily závazky co do snižování emisí do roku 2020, další do roku 2030, jiné do poloviny tohoto století. Třeba Švédsko chce být do roku 2045 uhlíkově neutrální, Česko si v národní Politice ochrany klimatu dalo za cíl snížit emise skleníkových plynů o 80 až 95 procent oproti roku 1990.
Rozvinuté země v roce 2016 podpořily chudší země v jejich snažení o snížení emisí skleníkových plynů částkou 49,4 miliardy dolarů. Mezi obdobím 2013/14 a 2015/16 se tato částka zvýšila o 13 procent. Třeba Litva poskytla Gruzii finanční podporu, aby šest škol a školek v odlehlých oblastech mohlo využívat energii ze slunce.
reklama
