https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rusko-na-urale-proveruje-dalsi-moznou-ekologickou-katastrofu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rusko na Urale prověřuje další možnou ekologickou katastrofu

16.7.2020 06:52 (ČTK)
Podnětem k jednání úřadů se staly fotografie kolující po internetu, jež zobrazují oranžovou krajinu a mléčně zbarvenou vodu.
Podnětem k jednání úřadů se staly fotografie kolující po internetu, jež zobrazují oranžovou krajinu a mléčně zbarvenou vodu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | zamkad_life / Instagram
Ruská prokuratura oznámila, že prověřuje možný únik znečištěné vody z opuštěného dolu v jižní části pohoří Ural. Podnětem k jednání úřadů se staly fotografie kolující po internetu, jež zobrazují oranžovou krajinu a mléčně zbarvenou vodu, informovala agentura AFP.
 

"Úřad okresního státního zastupitelství ve městě Nižnij Tagil začal ověřovat aktivitu čističky vod u dolu poté, co od médií získal znepokojující informace," uvedla ve středu mluvčí úřadu.

Fotografie a videa se zničenými, zažloutlými lesy a krajinou protkanou bílými a azurovými potůčky se v posledních dnech šířily na sociálních sítích. Zpustošená země se nachází na okraji 100 let starého Ljovichinského dolu, který je mimo provoz od roku 2003. Leží zhruba 100 kilometrů od Jekatěrinburgu.

"Naši specialisté na místě odeberou vzorky, aby určili, zda tamní neutralizace znečištěné vody odpovídá daným pravidlům," dodala mluvčí.

Místní média citovala šéfa lokální ekologické organizace Andreje Volegova, podle kterého se znečištěná voda vylila z nádrže do nedaleké řeky Tagil.

Provoz dolu před 17 lety ukončil bankrot majitele. Na povrch se následně dostala kontaminovaná voda, která prochází zařízením na její neutralizaci a ukládá se v nádržích, aby se předešlo znečištění okolního prostředí.

Pozornost celého světa se kvůli ekologické katastrofě nedávno upřela do arktických oblastí severního Ruska, kde při havárii elektrárny a teplárny v Norilsku do podloží a říčního systému uniklo okolo 21.000 tun ropného paliva.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

17.7.2020 08:56
Tohle je děsivé, ale ještě horší je, že takových havárií bude v Rusku asi stále přibývat. Socialistický systém rabování surovinových zdrojů vytváří kostlivce ve skříni a současné Rusko prostě nemá na to aby to zvládalo.
Pokud by to byla normální, spolupracující země, mohlo by možná požádat o mezinárodní pomoc. Jenže Rusko musí prioritně investovat do útočných zbraní.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.7.2020 10:43
V Rusku? Nemožné, zase další lež západních imperialistů. :-)
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

18.7.2020 11:34
Nejvíc ekologických havárií, dáli se tak záměrně špatné hospodaření nazvat, je v Evropě jednoznačně na Ukrajině.
Jenže o tom naše media samozřejmě nepíší. Důležitější je formovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2020 14:57 Reaguje na Kamil Krabice
O tom nic nevím, dejte link.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

19.7.2020 08:08 Reaguje na Pavel Hanzl
weby cestovních kanceláří jako je Adventura. Nebo Respekt a ihned psal o provozovaní tamějších podniků na technololgiích ze 60.-70.let , hutní a chemický průmysl v Kriv. Rogu nebo Doněcku. Havárie je tam prostě běžný stav.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.7.2020 08:34 Reaguje na Kamil Krabice
Tohle je ovšem historická zátěž z doby SSSR, stejně jako u nás. Sanace ekologických zátěží je stále významný dotační titul v naší ekonomice. Ale něco takového, jako v současném Rusku neexistuje snad nikde na světě.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

19.7.2020 16:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebo také kp.ua to je nezávislé zpravodajství.
Odpovědět
sv

19.7.2020 00:18 Reaguje na Kamil Krabice
Tebe už zformoval puťkův svěrač.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

19.7.2020 08:02 Reaguje na
Ale jistě proameričane z gymplu.
Odpovědět
sv

19.7.2020 10:30 Reaguje na Kamil Krabice
Jinými slovy, z učňáku sis to namířil rovnou mezi puťkovy půlky.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

19.7.2020 05:51 Reaguje na Kamil Krabice
Ukrajina je mým druhým domovem, vím kolik je tam těžkých problémů, přesto prosím dejte mi odkaz na on ekologické havárie. Děkuji za odpoveď.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

19.7.2020 08:06 Reaguje na Petr Jílek
Na Ukr neexistuje svoz odpadu, ten se pálí v jamách na břehu řek a zbytek se hodí do vody. Je to jak v Africe. Břehy jsou poseté plastovými odpadky.
O tom jak se od 90. let tam masové kácí lesy na vývoz na Západ, aniž by se znovu vysazoval snad ani psat nemusím.
Odpovědět
sv

19.7.2020 10:34 Reaguje na Kamil Krabice
O tom jak se masově kácejí lesy si můžeš přečíst zde: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cina-rusko-kaceni-lesu-tajga-ekologicka-katastrofa.A181101_111015_zahranicni_baje Jenže, ouha, ono se to děje v rusácku, stejně jakol lití nebezpečných odpadů do řek.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

19.7.2020 08:22 Reaguje na Petr Jílek
Umývání osobního auta přímo v řece jsou viděl jen jedinou v životě a to na Ukrajině.
Co asi udělají saponáty s horskou řekou?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.7.2020 08:36 Reaguje na Kamil Krabice
Umývání auta v řece jsem jako kluk viděl u nás mockrát a to nebyly žádné saponáty. Oleje (i vyjeté) šly přímo do Svratky.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

19.7.2020 08:34 Reaguje na Petr Jílek
Třeba tohle ( jako jeden z problémů ) :

Představit veřejnosti hlavní ukazatele mezinárodní vodní cesty E40 Gdaňsk-Kherson, posoudit její potenciální environmentální rizika a souhlasit s návrhy vlády na její proces přezkumu a veřejné diskuse. Informování široké veřejnosti o potenciálních hrozbách pro projekt vodní cesty E40.

Účastníci kulatého stolu trvají na naléhavém zahájení programů pro udržitelný rozvoj a využívání zdrojů řeky Dněpr a obecně na povodí plání velkých a malých řek, aby zastavili své degradační procesy pod vlivem neomezeného ekonomického využití svých zdrojů. Účastníci kulatého stolu „Potenciální hrozby pro výstavbu a provozování E40 Gdansk - mezinárodní prostředí řeky Cherson a udržitelný rozvoj povodí Dněpru“ vyzývají vládu Ukrajiny, aby s účastí projednala proveditelnost realizace projektu řeky E40 široké veřejnosti založené na národních zájmech, globálně vede ke snižování zásob sladké vody, zachované v přírodním stavu Polesie bude sloužit jako neocenitelný poklad pitné vody pro Kyjev a další. Dniproova města.

original :
http://www.nas.gov.ua/EN/Messages/Pages/View.aspx?MessageID=5314
Je to web Národní akademie věd Ukrajiny.
<rl>
Odpovědět
sv

19.7.2020 10:38 Reaguje na rýpal lesní
Jinými slovy, na Ukrajině jednání v rusácku devastace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.7.2020 19:00 Reaguje na
Rusi mají zcela neevropský přístup k lidem i k přírodě, je to asi dáno jejich krutým Mongolským poddanstvím, které ve středověku trvalo minimálně 300 let, doposud se z toho nevzpamatovali a myslí stále feudálně. Jejich kruté budování komunismu je ještě posunulo zpátky.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist