Sasko hlásí úspěch v boji s africkým morem prasat, poprvé zmenší uzavřené zóny
"To, že se nám po třech letech podařilo výrazně zmenšit zóny, je výsledkem intenzivního a společného boje proti zvířecímu moru," řekla Köppingová. "Dosáhli jsme prvního milníku v boji proti moru. Věřím, že tato úspěšná cesta bude pokračovat. Doufám, že je to začátek konce AMP v Sasku," uvedla.
Značná část uzavřené zóny v zemském okrese Míšeň se nově stane nárazníkovým pásmem. Díky tomu se stávající uzavřená zóna rozdělí na dvě části, z nichž jedna bude zahrnovat část okresů Míšeň a Saské Švýcarsko/Východní Krušnohoří, druhá pak bude pokrývat okresy Zhořelec a Budyšín na východě Saska.
Pro oblasti, které již nebudou v uzavřené zóně, budou platit mírnější požadavky. Saská vláda nicméně poznamenala, že zatím nelze hovořit o celkovém uvolnění pravidel, neboť v okresech Budyšín a Zhořelec pokračuje boj proti AMP. Na svých místech také zůstávají všechny ploty, které brání pohybu zvěře. Pokud se ale nynější situace bude nadále pozitivně vyvíjet, mohlo by Sasko u Evropské komise v červnu požádat o další zrušení uzavřených zón.
Cílem Saska zůstává plošné snížení stavu divočáků, aby se virus nemohl šířit. Německá spolková země už loni v létě oznámila, že chce v ochranných koridorech kolem zamořených oblastí snížit populaci divokých prasat na nejvýše dva kusy na 1000 hektarů.
Nynější infekce se do Německa dostala v září 2020, kdy se první případ potvrdil v Braniborsku. Mor se následně rozšířil také do sousedních spolkových zemí Meklenburska-Předního Pomořanska a Saska. V Sasku bylo prozatím potvrzeno 2353 případů AMP, v Braniborsku 3287 případů a několik desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Všechny tři tyto spolkové země sousedí s Polskem, odkud se nákaza do Německa dostala.
S africkým morem prasat se od roku 2017 potýkalo i Česko. Díky intenzivnímu odlovu a dalším opatřením se tehdy chorobu podařilo udržet pouze na Zlínsku a nakonec vymýtit. Od března 2019 pak byla Česká republika oficiálně považována za stát bez nákazy africkým morem prasat, což se ale změnilo předloni v prosinci, kdy byl ve Frýdlantském výběžku u Jindřichovic pod Smrkem na Liberecku nedaleko hranic s Polskem nalezen infikovaný uhynulý divočák. Od té doby veterináři na Liberecku potvrdili přes šest desítek případů nákazy.
reklama





Do okrajových částí Brna pronikají divočáci, pomáhají odchytové klece nebo dron
Malí farmáři a ochránci přírody: Příčinou poklesu biodiverzity je i dlouhodobě nesprávný výkon práva myslivosti
Svazy chtějí s ministerstvy řešit ochranu zvířat, které ohrožují chov či prostředí