Sasko hlásí úspěch v boji s africkým morem prasat, poprvé zmenší uzavřené zóny
"To, že se nám po třech letech podařilo výrazně zmenšit zóny, je výsledkem intenzivního a společného boje proti zvířecímu moru," řekla Köppingová. "Dosáhli jsme prvního milníku v boji proti moru. Věřím, že tato úspěšná cesta bude pokračovat. Doufám, že je to začátek konce AMP v Sasku," uvedla.
Značná část uzavřené zóny v zemském okrese Míšeň se nově stane nárazníkovým pásmem. Díky tomu se stávající uzavřená zóna rozdělí na dvě části, z nichž jedna bude zahrnovat část okresů Míšeň a Saské Švýcarsko/Východní Krušnohoří, druhá pak bude pokrývat okresy Zhořelec a Budyšín na východě Saska.
Pro oblasti, které již nebudou v uzavřené zóně, budou platit mírnější požadavky. Saská vláda nicméně poznamenala, že zatím nelze hovořit o celkovém uvolnění pravidel, neboť v okresech Budyšín a Zhořelec pokračuje boj proti AMP. Na svých místech také zůstávají všechny ploty, které brání pohybu zvěře. Pokud se ale nynější situace bude nadále pozitivně vyvíjet, mohlo by Sasko u Evropské komise v červnu požádat o další zrušení uzavřených zón.
Cílem Saska zůstává plošné snížení stavu divočáků, aby se virus nemohl šířit. Německá spolková země už loni v létě oznámila, že chce v ochranných koridorech kolem zamořených oblastí snížit populaci divokých prasat na nejvýše dva kusy na 1000 hektarů.
Nynější infekce se do Německa dostala v září 2020, kdy se první případ potvrdil v Braniborsku. Mor se následně rozšířil také do sousedních spolkových zemí Meklenburska-Předního Pomořanska a Saska. V Sasku bylo prozatím potvrzeno 2353 případů AMP, v Braniborsku 3287 případů a několik desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Všechny tři tyto spolkové země sousedí s Polskem, odkud se nákaza do Německa dostala.
S africkým morem prasat se od roku 2017 potýkalo i Česko. Díky intenzivnímu odlovu a dalším opatřením se tehdy chorobu podařilo udržet pouze na Zlínsku a nakonec vymýtit. Od března 2019 pak byla Česká republika oficiálně považována za stát bez nákazy africkým morem prasat, což se ale změnilo předloni v prosinci, kdy byl ve Frýdlantském výběžku u Jindřichovic pod Smrkem na Liberecku nedaleko hranic s Polskem nalezen infikovaný uhynulý divočák. Od té doby veterináři na Liberecku potvrdili přes šest desítek případů nákazy.
reklama