https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/se-zalesnovanim-afriky-musime-opatrne-varuji-badatele
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Se zalesňováním Afriky musíme opatrně, varují badatelé

5.11.2020 20:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Savany potřebují pravidelné požáry ke své regeneraci. Výsadba stromů zde, stejně jako snaha pak tento nový les chránit před ohněm, by mohla mít výrazné nežádoucí dopady.
Savany potřebují pravidelné požáry ke své regeneraci. Výsadba stromů zde, stejně jako snaha pak tento nový les chránit před ohněm, by mohla mít výrazné nežádoucí dopady.
Licence | Volné dílo (public domain)
Afrika dostala od zbytku světa jednoduchou radu, jak bojovat proti klimatickým změnám. Výsadbou stromů. A podle všeho se ji snaží naplnit. Nicméně stávající způsob provedení naznačuje další problémy. Píše o tom Phys.org.
 

Plán spolupráce jednadvaceti zemí, jehož výsledkem má být 15 kilometrů široký a 7500 kilometrů dlouhý pás stromů vedoucí z Dakaru do Džibuti a který má zamezit šíření pouště. 6000 hektarů lesa vysazeného v Ugandě. V jednorázové výsadbě milionové rekordy trhající Ghana a Rwanda, zeleň v Tanzanii, Kongu, Středoafrické republice. 158 000 nových stromů v Etiopii a plán na vysazení 4 miliard dalších. Jen namátkovou obhlídkou zpravodajství o vysazování stromů se dá říct, že v Africe to s vysazováním stromů berou vážně. Ne vždy je to ale to nejlepší možné řešení.

Jak upozorňuje Julie Alemanová z univerzity v Montrealu: „Předtím, než se pustíte do masivního vysazování stromů, je třeba vzít potaz stav původního ekosystému.“ Zvlášť důrazně to doporučuje u všech států „na jih od Sahary“, které spolu s kolegy v posledních letech zkoumala. „Biomy regionu se v zásadě rozpadají do dvou množin. Přes 70 % plochy tu tvoří savany, zbytek připadá na tropické lesy. A v tomto uspořádání tu existují více než 2000 let,“ říká Alemanová.

Snaha šířit pralesní druhy dřevin do savany by byla podle ní velkou ekologickou chybou. Ke které ale, aniž by prý konkrétně ukazovala prstem, už ve velké míře dochází. A pokud nedojde k revizi stávajících plánů na výsadby miliard stromů, skončí to nejspíš katastrofou. Alemanová dále upozorňuje, že ona pralesní i savanová množina se uvnitř zásadně liší svými společenstvy a šíří druhů, jejich četností, geografickým výskytem.

Akácie nebo celtisy nejsou rozhodně univerzálními druhy a široce propagovaná výsadba rychle rostoucích eukalyptů je už úplně špatně. Mohlo by také dojít k přečerpání zdrojů podzemní vody a touha po svěží zeleni by mohla vyvolat kontinentální sucho.

Její kritika zalesňování Afriky, které se spolu s třiceti dalšími akademiky dopouští, přitom vychází z detailních paleoekologických, ekologických a dendrologicko-botanických dat 753 lokalit.

„Jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů, který ovšem při výsadbách stromů v Africe zatím není brán v potaz, je frekvence a intenzita požárů. Některé lokality pravidelně hoří i třikrát do roka,“ vysvětluje Adeline Fayolleová, spoluautorka studie. Typické je to zvláště pro savany, které pravidelné požáry potřebují ke své regeneraci. Výsadba stromů zde, stejně jako snaha pak tento nový les chránit před ohněm, by mohla mít výrazné nežádoucí dopady.

Situace v subsaharských regionech není prý zoufalá a schopnost místních obyvatel mobilizovat se k výsadbě je prý inspirující. „Přesto by měly africké státy začít věnovat větší pozornost tomu, co a jak chtějí zalesnit. Protože jinak by jejich ušlechtilé záměry mohly učinit situaci v Africe horší,“ říká Alemanová.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JJ

Josef Jakubů

5.11.2020 11:36
Takže když se v EU propaguje agrolesnictví, tak to je dobře a když se v Sahelu konečně rozhodli s tou rozpálenou hrůzou něco udělat, tak paní vědkyně z Montrealu vztyčila ukazovák a vydala varování. Doufám, že nedojde sluchu.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

5.11.2020 18:39 Reaguje na Josef Jakubů
Vážený pane, nezdá se Vám, že v onom místě je zatraceně odlišný biotop od našeho v EU? Proto tam nemohou fungovat naše způsoby. A opět kladu svou obvyklou otázku - co jako tam ty stromy budou pít? I ty místní budou mít problém, když by tam byly v nadměrném množství.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.11.2020 08:41 Reaguje na Martina Vránová
Pokud v nějaké lokalitě stromy rostou, asi není problém jejich počet zvětšit. Taky by bylo záhodno kouknout do starých map a přednostně obnovit vykácené nebo jinak zničené porosty.
Je třeba si uvědomit, že stromy chrání půdu před záhřevem a odpar z nich je součástí malého vodního cyklu. Jistě se může stát, zejména při vysazování nepůvodních dřevin, že v dopadu na prostředí převáží negativa. Ale obecně to bude mít spíš pozitivní efekt.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

9.11.2020 15:21 Reaguje na Martina Vránová
Však naše spôsoby tam ani nefungujú. Čo tam funguje je obnova rastlinného pokryvu a stromov pomocou zachytávania vody. tam kde prší len 2-3 mesiace v roku a zbytok je suchý to inak ani nejde.
Dve ukážky:
1. Yacouba Sawadogo vymyslel techniku Zai na zachytenie vody a zlepšenie rastu. Okrem toho sa v saheli používajú polmesiacovité jamy a tiež kamenné múry. Video je z filmu Man who stopped the desert. https://www.youtube.com/watch?v=QUAXBgYm1Ko
2. Organizácia Justdigit presadzuje manažment rovnaký aridnej krajiny - kopú jamy, plus vysvetľujú mieistnym farmárom a pastierom, aby nechali okrajinu odpočinúť, doteraz často bola krajina príliš spásaná dobytkom.
https://www.youtube.com/watch?v=vlgeKRoQsXI&t=1286s

Takže takto sa v saheli obnovujú lesy a savany so stromami. Techniky sú vhodné pre rôzne aridné oblasti nielen sahel - južná časť afriky, India, Asstrália.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

9.11.2020 15:27 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Má tá vedkyňa pravdu, že spôsob zalesnenia aridných oblastí zo skúseností z mierneho pásma je k ničomu. Tie eukalypty by sa naozaj nemali vo veľkom sadiť, horia ako fakľa.
Odpovědět
SP

Slavomír Prášil

5.11.2020 21:16
Vážená paní Vránová, co víte o lesnictví? Tak už jednou nechme občany jiných státu ať si doma dělají co chtějí a nekecejme jim do toho. My jsme v ČR zničili co jsme mohli a chceme radit druhým. Jedině stín stromů dokáže zabránit vysoušení půdy a kořenový systém zadrží vláhu. Podobná metoda se úspěšně používá po celém světě. Kanadská vědkyně zřejmě ví jak osídlení a zalesnění vypadalo před 2000 let.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

5.11.2020 21:34 Reaguje na Slavomír Prášil
Nějak není poznat, co víte o lesnictví Vy. Krom toho v tomto článku nechceme druhým radit my, alébrž se vyjadřuje kanadská vědkyně. A ta upozorňuje na logický fakt, že pralesní dřeviny se v savaně nemůžou uchytit, tím méně prosperovat. Na tak logickou souvislost přijde člověk bez znalosti lesnictví.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

6.11.2020 12:48
Předně by se v celé Africe a zvláště v konžském pásmu měly přestat kácet poslední zbytky původních lesů neb to změní celé srážkové klima v Africe. Výsadba stromů je sice dobrá věc, ale v Africe to probíhá stylem, vykácej původní prales a zasaď tam plantáž eukalyptu nebo borovice. Tak snad to tentokrát vezmou za dobrý konec.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.11.2020 10:50
Podle mne je 15 kilometrů široký a tisíce kilometrů dlouhý pás chybou. Pokud by se už měly sázet lesy, měla by to být v první řadě více méně čtvercová nebo kruhová oblast, třeba nějaký geografický celek, údolí o ploše 50 x 50 kilometrů nebo tak podobně. Jedině odhadem taková plocha lesa totiž zaručí, že ochladí mraky v ovzduší dostatečně tak, aby vznikaly pravidelné srážky. A voda, investované do růstu tohoto lesa v prvních desetiletích se začala navracet.
Pás, i když 15 kilometrový, vypadá sice politicky dobře, ale vytváření místních srážek nezaručí. Půda zůstane stále suchá, voda spotřebovaná na zavlažení stromů se nevrátí a konečný výsledek bude pouze velmi draze, protože stromy musí být trvale zavlažovány, vypěstované dřevo.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

11.11.2020 15:34
Hlavním problémem Afriky je populační exploze, kterou způsobuje totalitní ideologie, podporující ženskou negramotnost a tedy nepomohou ani zelené pásy ani čtverce, ani klimatologové.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

11.11.2020 20:34 Reaguje na Pavel Dudr
Tím chci říci, že pokud je toto téma pro klimatology tabu, tak se jen zesměšní, protože žádné jejich opatření nebude fungovat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist