Sedmá generace: Sedmá generace 5/2008: Ekopsychologie: o lidech a jiných zvířatech

Leitmotivem pátého čísla Sedmé generace je téma nepříliš známé, ale podstatné: jakým způsobem ve svém nitru prožíváme ne/přítomnost přírody a jak se chováme vůči životnímu prostředí. Právě těmito okruhy se zabývá ekopsychologie, obor v posledních letech zakořeňující i v českém prostředí. Z jeho „portfolia“ se SG pokusila přiblížit několik otázek, kupříkladu: Zaručuje pravidelný kontakt s přírodou ekologicky šetrnější postoje a chování? Co je to ekologické nevědomí? Jakým způsobem účinně informovat a motivovat veřejnost?

„Ekopsychologie si klade otázku, zda lidské štěstí nevyhnutelně znamená konflikt s potřebami planety,“ napsal Allan T. Durning a toto klíčové dilema SG připomene i při procházení environmentálním atlasem Afriky s Petrem Švecem; člen nigerijské státní ochrany přírody Ogar Assama Effa v článku poznamenává: „Bylo by jednoduché lidi přesvědčit, aby přestali s kácením lesa, kdyby měli jinou možnost.“ Protiklad přírody s lidskou kulturou též zdůrazňuje v rozhovoru filosof Josef Šmajs, podle něhož „chceme-li tu jako druh žít dlouho a dobře, musíme přírodě ustoupit. Nemůžeme geneticky upravit člověka tak, jako geneticky upravíme kukuřici.“

Jedním z východisek je podle Josefa Šmajse ekologická výchova – její nové pojetí v tuzemských školách přibližuje Zuzana Geryková. V rubrice Drobnohled SG dále nabízí sondu do českého novošamanismu i východomoravské eko-vesnice Hostětín. S autorem knihy Barva znamená krev Zenonem Kruczyńskim hovořil Vlastimil Karlík o silné myslivecké lobby a životní vášni k zabíjení: „V poslední době mě občas napadá přirovnání k lotosu, který vyrůstá z bahnitého dna a míří ke slunci, k hladině, často přes čtyřmetrový sloupec vody! Snad každý má ve svém životě bahnité oblasti, z kterých jeho život vyrůstá,“ připomíná Kruczyński svou mysliveckou minulost.

V ekonomickém seriálu Naďa Johanisová zprostředkuje hlavní myšlenky antipedagoga a kritika tzv. radikálních monopolů Ivana Illiche, v Kurzu mediální sebeobrany Zbyněk Hanák shrnuje výzkum na téma televizní hrdinové předškoláků a ve sloupku Klimax se Vojtěch Kotecký zamýšlí nad ansámblem klimatických modelů. V kulturní zahradě pak SG nabízí rozhovor s moravským kytarářem Františkem Furchem, recenzi filmu Co s ulicí? a ukázku z kratochvilné Knihy o ptácích kanadského spisovatele a ochranáře Graeme Gibsona.

A jelikož podzim přivolává deprese, ocitujme na závěr amerického psychologa Bruce E. Levina: „Z dlouhodobého hlediska se jedním z nejlepších léků proti depresi jeví nějaká forma sociálního aktivismu.“

Seznam všech textů čísla s anotacemi najdete zde. Těšíme se na vaše komentáře, které nově můžete vkládat na web SG pod jednotlivé články.