Šéfové států EU debatují o krocení cen energií, jednotní nejsou
"Chceme řešit sociální dopady cen elektřiny a plynu," řekl při příchodu na jednání šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel. Energie prudce zdražily loni v souvislosti s oživením po koronavirové krizi a s nedostatečnými zásobami plynu. Nyní se Evropa obává nového zdražování kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Lídři jsou však rozděleni v pohledu na to, co všechno by evropský blok mohl proti zdražování udělat společně. Premiéři Španělska či Řecka prosazují reformu energetického trhu či zastropování cen elektřiny. To však odmítají Německo, Nizozemsko a skandinávské státy, podle nichž trh funguje dobře a vyrovná se s tímto dočasným výkyvem cen. Diplomaté proto čekají dlouhou diskusi. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) by v optimálním případě vznikl soubor společných opatření, ze kterých by si jednotlivé státy mohly vybírat to, co je pro ně výhodné. "Já nevěřím v regulaci trhu a v to, že by k tomu byli nuceni všichni, to by nebylo dlouhodobě výhodné," uvedl Fiala.
Summit by podle původního návrhu závěrů měl podpořit plán, s nímž ve středu přišla Evropská komise a který nepočítá se zásahy do fungování trhu. Brusel chce proti vysokým cenám bojovat povinným plněním zásobníků před zimou na čtyři pětiny jejich kapacity či společnými nákupy plynu.
Některé státy však požadovaly silnější společné závazky a nebyly ochotny původní text schválit. Bez společných závěrů skončila v prosinci předchozí vrcholná schůzka věnovaná zdražování energií.
reklama