Senátoři dnes schválili novelu, která dává zelenou agrovoltaice
Kombinace pěstování plodin a výroby elektrické energie prostřednictvím fotovoltaických panelů je pro zemědělce doslova revoluční. Solární panely umístěné například v sadech nebo na vinicích totiž chrání plodiny před příliš silným letním sluncem, krupobitím i před neočekávanými mrazíky, které mohou úrodu ohrozit.
„Dnešní rozhodnutí senátorů znamená skvělou zprávu pro české zemědělce. Jen v letošním roce už museli čelit celé řadě extrémních projevů počasí, zesílených klimatickou změnou, které způsobily obrovské škody na úrodě. Díky agrovoltaice nyní mají zemědělci nástroj, jak se proti nevyzpytatelnému počasí alespoň částečně chránit a zároveň pokrýt vlastními silami nemalou část vlastní spotřeby energie,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„Agrovoltaika je moderní nástroj českého zemědělství i energetiky. Rychlé přijetí této novely Senátem znamená možnost stále myslet na slíbené datum platnosti 1. července tohoto roku. Za měsíc bychom tedy měli mít v České republice jednu z nejkvalitnějších legislativ pro agrovoltaiku v EU. Pokud chceme zachovat konkurenceschopnost českého zemědělského, energetického ale i průmyslového sektoru, je třeba počítat a využít i tohoto nástroje,“ říká Jiří Bím, vedoucí sekce a garant tématu v Solární asociaci.
Přečtěte si také |
Odborník z FEL ČVUT k výhodám agrovoltaikyDvojí využití půdy pro zemědělství a fotovoltaiku je využíváno v řadě zemí EU, v USA i v Číně. Agrovoltaika navíc pomáhá i bojovat se samotnou změnou klimatu, jejíž projevy budou stále častěji ohrožovat úrodu českých farmářů, sadařů, zelinářů nebo vinařů. Instalace fotovoltaických panelů v jinak nevyužitelném prostoru kolem zemědělských plodin má totiž velký potenciál v produkci bezemisní energie.
Pro představu, využití pouhého 0,5 % zemědělské půdy v Česku k souběžné produkci solární energie a zemědělských plodin by podle odhadů Svazu moderní energetiky vedlo k výrobě zhruba 15 terawatthodin čisté energie ročně. Celoevropský potenciál pro výrobu elektřiny v zemědělství je navíc obrovský. Podle propočtů vědců z univerzity v dánském Aarhusu by evropské agrivoltaické instalace mohly mít výkon až 51 terawatt a vyrobit 71 500 terawatthodin energie ročně.
Přečtěte si také |
Co je to agrovoltaika?reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Jaroslav Řezáč
29.5.2024 19:55Jaroslav Řezáč
30.5.2024 05:00v každém případě to bude med, který svět neviděl.
Břetislav Machaček
30.5.2024 09:21Tam, kde by neprošel solární park, tak tam projde agrovoltaika, kde hlavním
předmětem podnikání bude výroba elektřiny a vedlejším (pokud vůbec nějakým)
produkce potravin. No co o ty nejde, ty dovezeme odjinud, kde by naopak
ta fotovoltaika dávala smysl. Takže další tunel na obzoru, ale tentokrát
na dotace při výstavbě. Bude stát takovému zemědělci platit za hospodaření na půdě, když bude půda díky panelům nadprůměrně zisková? Pokud i to, tak
to bude rovnou tunel dvojnásobný!
Jaroslav Pokorný
30.5.2024 14:07Nestáváme se národem blbců?
pepa knotek
30.5.2024 15:37 Reaguje na Jaroslav PokornýBřetislav Machaček
31.5.2024 09:57 Reaguje na pepa knotekbude pozemek nadále ornou půdou a nikoliv pouze solární
elektrárnou. Samozřejmě je rozdíl v ceně konstrukce u
panelů metr nad zemí a těch metrů třeba šest. Není to
pouze o materiálu konstrukce, ale o způsobu ukotvení,
aby odolala konstrukce s panely větru a sněhu. S výškou
plošně zatížené konstrukce narůstá náročnost ukotvení
a tím i cena. Taková konstrukce a ukotvení například
pro chmelnici bude za cenu násobně převyšující dosavadní konstrukce pro vedení chmele. To bude teprve škoda, až
takovou chmelnici navštíví vichřice i s těmi soláry.