Šest milionů antilop. Experti zdokumentovali největší migraci suchozemských savců na Zemi

Migrace býložravců je jednak za potravou, neb na místě taková masa spase vegetaci během krátké doby - ale současně je to výborná strategie proti predátorům.

Mládě se dokáže postavit na nohy během hodiny, druhý den už může následovat matku a stádo. Zatímco predátoři (šelmy), se musí starat o vrh mláďat několik týdnů až měsíců, než jsou schopné rodiče následovat. V pořadu o sobech na severu Kanady sobi přibývají, neb vlivem oteplování mají více pastvin na severu, zatímco v lesích jsou sobi stálejší, dělají kratší potulky, takže jsou vystaveni tlaku vlka a rysa prakticky neustále. Musí proto poslední zbytky chránit v obůrkách a vlky redukují.

Příčinu tohoto rozdílu plusu a mínusu v pořadu nezmínili, přičítají to jen změně klimatu!-/ Ale podobně jako u migrujících antilop se sobi vyhnou trvalejšímu predačnímu tlaku, i když na cestě se s nějakými vlky určitě potkávají. Predátoři jsou teritoriální, kdyby stádo následovali, při setkání s konkurencí by ocházelo k vzájemným potyčkám. Takto jsou atilopy predovány minimálně v porovnání se situací, kdyby se stádo rozptýlilo na celé území a byly predovány soustavně rychleji se množícími lovci.

Strategie migrací je jedna ze strategií, využívající kolísání počtu potravy k omezení konzumace. Kolísání lumíků, myší, zajíců.... znemožňuje trvalý nárůst počtu lovců. Kolísání plodnosti stromů (semenné roky) umožňuje, aby z množství semen se nějaká uchytila, neb konzumentů je málo (loni se neurodilo).

Ano, v tzv. gradačních letech mají predátoři početné potomstvo (5-10 mláďat : sovy, lišky, lasice), zatímco v letech latence většinou sovy či dravci ani nehnízdí, nebo mají 1-2 mláďata. Ale všechny vyjmenované druhy (až na pustovku a sovici sněžnou) jsou +- stálé, takže v letech chudých na hlodavce loví ptáky, žáby aj. obratlovce, čímž způsobují velké ztráty. Poštolka v latentním roce loví skřivany, chocholouše aj. ptáky, což vede až k lokálnímu vymizení. Zatímco ve vegetaci ukrytý hlodavec (hraboš, lumík) si počká 2-3 roky, až zase se pořádně namnoží, byť i v letech latence má potravy dostatek.

Ale migrace, kromě cesty za pastvou, eliminuje významně pred. tlak. Pokud je tato poslední věta někde uvedena, napište mi, prosím, zdroj. V tomto článku jsem ji nenašel.

Zdroj si nepamatuji. 😢

Filmové dokumenty o Africe, arktické oblasti aj. sleduji od mala. Určitě bych si to pamatoval, kdyby někdy zazněla. A protože se predací zabývám též dlouhodobě, dovodil jsem si tuto souvislost sám. Nicméně není vyloučeno, že ji někdo vygůglí či najde v knihách klasiků. Ale vzhledem k tomu, že ve scénářích dokumentů s ní nepracují (viz. zmíněný o sobech), mám na to svůj názor. Nejsem sice nomenklatura s třemi před a dvěma za jménem, ale něco málo o přírodě vím:-)

Ptačí nomádi jsou známi: křivka se stěhuje za úrodou semen a hnízdí invazivně už v únoru, kalousi pustovky též doletí za gradujícími hraboši, ale další roky jsou už někde jinde. Savčí predující nomády neznám, aspoň ne mezi šelmami. A v popisovaném případě migrujících antilop by mě zajímalo, jak je tento jev pra?/starý, neb je nesmírně zajímavý (2 tis. km), přitom o něm čtu poprvé...

Někde byl článek o kolísáním potravy a predátorů jako sinusovky s fázovým zpožděním, snad Živa nebo Vesmír, ale dost stará informace (5-10let?).

To fázové zpoždění opisují jeden od druhého (citace), ale sami pořádně nevědí, co to má znamenat. Vezmu příklad z pustovek: hnízdí početně v některých gradačních letech, ale další rok - tj. s fázovým zpožděním, jsou už v tramtárii. Oni ke krmení mláďat potřebují živou (aktuální) kořist, nestačí jim tukové zásoby z loňska. No ale působí vědecky, přitom je naprosto nelogické až absurdní.

V poslední větě vypadlo 2x "to".

Samo, že to neplatí zcela matematicky pro vše živé. Pustovky se stěhují za potravou, křivky taky ...

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-3/populacni-cykly-drobnych-hlodavcu.html

Již jsem o tom včera psal na seznamu. Proč to nevystřílejí, vždyť jsou to přežvýkavci. Víte kolik vyprodukují metanu? No a trávu potom se vším živým potřískat a nechat na zemi hnít. Chce to jenom trochu ekologicky přemýšlet.

To nebyl dobrý vtip...

Vždyť to taky není vtip. Kolikrát už jsem četl, jak je dobře vymlátit dobytek, neb produkuje metan.

Divoké antilopy nejsou dobytek, to si překrucujete fakta. Vybíjet divoká zvířata kvůli metanu je tak blbá myšlenka, že je nevkusné o tom i žertovat.

Ale, vždyť u toho dobytka je to zdůvodňováno tím, že jsou přežvýkavci. Proč by to nemělo platit u antilop.

Jestli tohle myslíte opravdu vážně, tak pán Bůh ochraňuj divoká zvířata před lidmi jako jste VY.
Já osobně nesouhlasím s myšlenkou vybíjení dobytka kvůli metanu, ale souhlasím se snížením stavu dobytka kvůli jeho devastujícímu vlivu na životní prostředí, díky nepřirozeně vysokým koncentracím v intenzivních až průmyslových chovech. Ale pokud chcete vědět proč by to nemělo platit u antilop (a dalších divokých savců), tak je to ze tří důvodů:
1. Antilopy byly na Zemi mnohem dřív než lidský dobytek, takže rozhodně za nic nemohou. Až navýšením počtu kopytníkům o domácí dobytek se situace zhoršila.
2. Počet jedinců všech druhů antilop jde sice do milionů, ovšem jen počet jedinců tura domácího dosahuje jedné a půl miliardy. K tomu připočtěte miliardu domácích koz a domácích ovcí. A to nepočítám další druhy domestikantů.
3. Ze všech savců na naší planetě představuje celková biomasa člověka a jeho domácích zvířat 94%!!! Pouhých 6% pak připadá na savce divoké, od myši až po slony, či velryby (https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2204892120).
Jak vidno, vybitím divokých zvířat si nepomůžeme, představují jen 6% problému. A protože vybíjení lidí se tak nějak nenosí, tak pokud by se rozhodovalo, je jediným řešením, které bude mít alespoň nějaký účinek vybíjení domácího dobytka.
Víc k tomu psát nebudu, protože si myslím, že je to jasné.

Vážený. Samozřejmě, veškeré moje vyjádření k tomuto článku byla ironie. Vážně na toto téma jsem se vyjadřoval již několikrát i jinde než na ekolistu. Již jsem hodně starý, celý svůj život jsem strávil na vesnici. Pamatuji mlhavě ještě soukromé hospodaření před kolektivizací. Mám za sebou studium na 2 zemědělských školách, kde se ještě mluvilo o zemědělství a v podstatě o takovém, jaké provozovali naši předci. Ne jako dnes, ty nevidíš že to je ekolofické, tak se podívej z okna, pasou se tam krávy. Dnes to hodnotím tak, že hospodaření předlistopadových JZD a státních statků bylo doslova ekologickým rájem proti hospodaření dnešnímu. A nyní k metanu. Metan produkuje ve velkém množství hniloba. U trávení je to v podstatě jeho porucha a v podstatě asi při trávení nepřirozené procesy. Ten občas vyprodukuji já i Vy. U velkých stádních divokých zvířat probíhá v podstatě to, že někde něco vypasou a táhnou dál. Pak se vracejí na místa, kde je pro ně v danou dobu nejpříhodnější pastva pro dobu porodů. Tomuto je přizpůsoben ke změnám trávicí trakt a jeho schopnost trávit jinou strukturu pastvin při následném tahu se začne měnit. V našich a podobných podmínkách to byli velcí i malý kopytníci, u nichž ovšem nešlo o vypásání a následné tahy, ale došlo k tomu, že porod byl situován do období, pro každý druh specificky při nejlepším růstu jim nejvíce vyhovující potravy. Zde se opět trávicí soustava přizpůsobuje, ale hlavně ročnímu období. Výroba metanu v podstatě nulová u obou skupin. Během domestikace pro nás potřebných druhů docházelo postupně stále k většímu narušování těchto procesů a tím i větším problémům při trávení. Dřívější produkce mléka pro potomka se zvyšovala a celý zaběhnutý systém se rozvrátil. Myslím, že na území států patřících do soc. bloku to ještě šlo. Dojivost byla daleko menší a dobytek byl chován i pro vedlejší produkt, tzv. chlévskou mrvu, která měla nezastupitelnou úlohu při udržování kvality půdy. Po r. 89 došlo doslova k masakru dobytka, ale mléka vyrábíme asi pořád dost. Byl jsem loni na takové exkurzi se podívat v jednom takovém malém, kdysi se tomu říkalo kravíny. Hrůza, místo krav monstra, která nic jiného nedělají, než žerou a dojí. Ale co žerou, asi jsou genetický vyhnány na obrovskou výrobu mléka a tomu je přizpůsobena výživa. Ty krávy nevidí za celý svůj život přirozenou potravu, nevidí kousek zeleného. Nedivím se, že jako další produkt mimo mléka a mrvy, přijmuly výrobu metanu. Možná ho těch pár krav, které nám tady zbyly. produkují víc, jak když jsme jich měli kvanta. Při pohledu na ta monstra, mě napadla ještě jiná věc. Jsem přesvědčen, že kravky, které žili na vesnici za mého mládí a které k tomu, že produkovali mléko, tak ještě tvrdě pracovaly na polích a byly uvázané, tak prožily lepší život, než dnešní. Alespoň to tak vypadá, že se dožívali v pohodě 10 let, bez problémů zabřezávaly, i když tenkrát veterinární péče v podstatě žádná nebyla.

Souhlasím se vším co píšete. K pohledu zemědělce jako jste vy nemám žádných připomínek. Myslím, že my dva bychom se domluvili ))). Ať se daří.

já si dovolím pokračovat. Psaní a přemýšlení mě vzhledem k věku unavuje a tak jsem to přerušil. Téma divoká zvířata tentokrát u nás. V podstatě se jedná o zvěř myslivecky obhospodařovanou. Jeleni, daňci, srnci, prasata, ale i zajíce a další. Už jsem tady psal, že bych to vytřískal, neb nám to o všech stránkách škodí. Zemědělcům, zvláště soukromým, to ujídá na z talíře, lítá nám to před auta, ničí to lesy atd. Jsou neustálé dohady zda jsou přemnožené, nebo ne. Myslivci docela i argumentují, že stavy jsou stejné, jako kdysi. Ono ale když se vezme v úvahu skutečnost, tak myslivecky obhospodařované plochy silně klesly. Při tom nejde pouze neustále vyjímané plochy k betonaci. Když se jede po vlasti, velmi často jsou velké plochy oploceny. Tyto jsou v mysliveckém hospodaření započítány. Přitom pro chov divoké zvěře a i ekologii nemají žádný význam. Když řeknu, že takto zaplotovaná 1 čtvrtina volné nezabetonované plochy, asi se nemýlím. Dalšími fenomény, kterými jsme vpadli do přírody jsou různé rušivé vlivy. Minimálně celo víkendové řvaní motorek kolem měst a vesnic. Odpalování světlic. Zde se stává skutečností, že ve městech a náměstích to mnoha lidem vadí, tak se tyto oslavy přesouvají mimo města do přírody. Tam nám to přeci nevadí a na soukromých pozemcích si můžeme dělat co chceme. Úplně příkladné je v době hnízdění ptáků a vyvádění mláďat týdenní pořádání tohoto magorizmu na brněnské přehradě. A dalo by se dál pokračovat. Nicméně ještě si neodpustím zavedení obrovských monokultur v zemědělství. Divoká zvířata jsou udržována v neustálém stresu, při kterém páchají ještě větší škody. Jejich životní prostor je těžce narušen a potřebný klid k příjmu potravy, odpočinku a k péči o potomky již nemají. Myslím, že můj požadavek na to, aby byli z přírody odstraněny je regulerní. Vždyť jde v podstatě o jejich neustálé trápení. Tady si bohužel pouze hrajeme na milovníky přírody.

Musí to být naprosto neuvěřitelná podívaná. Navíc se jedná o takový malý zázrak a potvrzuje jen to, co si odborníci myslí již roky - J. Súdán je i přes nedávnou válkou “ztracenou perlou” pro ochranu přírody. Navíc AP je velice blízko k tomu, aby spravovala i NP Gambella na etiopské straně! Budoucnost této migrace by tak měla být zajištěna i do budoucna!