https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sinice-v-brnenske-prehrade-rostou-navzdory-opatrenim-kvuli-velkemu-suchu-a-horku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sinice v Brněnské přehradě rostou navzdory opatřením kvůli velkému suchu a horku

11.7.2022 00:27 | BRNO (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | stc4blues / Flickr
Kvalita vody v Brněnské přehradě má podle hygieniků sníženou jakost i přes to, že již v půlce dubna Povodí Moravy začalo do vody přidávat síran železitý pro srážení fosforu a spustilo provoz vzduchovacích a míchacích věží, které vodu provzdušňují a vertikálně promíchávají. Kvůli vysokým teplotám a minimálnímu průtoku ve Svratce to ovšem nestačí k tomu, aby sinice nezačaly růst a nezhoršovaly kvalitu vody. Proto chce Povodí Moravy v dalších pěti letech opatření ještě zintenzivnit, uvedl mluvčí Petr Chmelař.
 

Letošní podmínky jsou v porovnání s loňským a předloňským létem, kdy opatření plně postačovala, odlišné. Průtoky v řekách jsou silně podnormální, protože po suché zimě přišlo suché jaro a červen byl nadprůměrně teplý. V přehradě se tak jen minimálně mění voda a čím je tepleji, tím lépe sinice rostou. "Srážení fosforu dle výsledků monitoringu funguje velmi dobře a z podrobných dat je zřejmé, že většina rozpuštěného fosforu je zachycena koagulantem (síran železitý) a do nádrže se nedostává jako hlavní živina pro rozvoj sinic. V letošní sezoně představuje velký problém nízký průtok, který od začátku dávkování dosahuje pouze 3,55 metru krychlových za vteřinu, což je hluboko pod dlouhodobým průměrem," uvedl ředitel pro správu povodí Antonín Tůma z Povodí Moravy.

Přehradu nechalo město vyčistit na konci prvního desetiletí tohoto století, protože situace byla neúnosná. Koupat se ve vodě nedalo ještě před začátkem prázdnin, protože byla zcela zelená. Důvodem byla nejen absence čistíren odpadních vod v obcích nad přehradou, ale také vypouštění odpadních vod z chat okolo přehrady. Dnes už čistírny nad přehradou jsou, ale chataři problémem zůstávají, i když nevypouštějí odpadní vody přímo do přehrady.

Problém je to, že průměrné i maximální teploty rostou, přičemž množství srážek zůstává zhruba stejné. Vypaří se tak více vody než v minulosti, proto jsou epizody sucha častější a intenzivnější. V poslední třetině června a na začátku července letos stoupaly teploty nad tropickou třicítku a celkový počet tropických dnů v porovnání s minulostí roste. Tůma však upozornil na to, že současné množství sinic není díky opatřením nikterak extrémní a dosahuje pouze malých hodnot ve srovnání s tím, kolik jich v přehradě bylo před rokem 2009.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

11.7.2022 11:05
V Táboře se také chystá na Jordánu dávkování síranu. Akorát nevím, jestli železitého nebo hlinitého.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.7.2022 08:30 Reaguje na Michal Ukropec
Železitého :-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.7.2022 11:05
V Táboře se také chystá na Jordánu dávkování síranu. Akorát nevím, jestli železitého nebo hlinitého.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.7.2022 11:05
V Táboře se také chystá na Jordánu dávkování síranu. Akorát nevím, jestli železitého nebo hlinitého.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.7.2022 12:40
Myslím si že v sedimentech se ten fosfor ukládal desítky let, takže aby se jeho účinek vykompenzoval, musely by být ty dávky síranu železitého mnohem větší.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.7.2022 08:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano, máte pravdu, fosforu v sedimentech je tam opravdu hodně. Jenže jeho využitelnost pro sinice záleží na podmínkách u dna - a ty se opatřeními zlepšily (více kyslíku). Zároveň míchání vodního sloupce zanáší vodní organismy i ke dnu, tedy daleko od slunečního záření, což je docela účinné.. Takže působení všech opatření (včetně železa do přítoku) dohromady může mít teprve potřebný efekt.
Ve článku samosebou řada zásadních informací chybí. Podstatné je, jestli ta míchací a vzduchovací zařízení "přeprala" sluníčko a opravdu dokázala promíchat vodní sloupec. Slunce je velmi mocné, a když se do toho dá, těžko se mu technologiemi vzpírat. Data má Povodí z monitoringu. Bylo by zde tedy zajímavé vyjádření odborníka na tyto záležitosti.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.7.2022 08:31
Na ilustrační fotce není sinicový vodní květ, ale plovoucí porost okřehku. Ten sice také nevypovídá o čisté vodě, ale ke článku moc nepatří...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.7.2022 08:38
A ještě drobnost:
čistírny odpadních vod sice jsou, ale neodstraňují sloučeniny fosforu tak účinně, jak by bylo třeba. Aktuální legislativa je velmi benevolentní, neboť na ni měla hlavní vliv právě lobby provozovatelů čistíren. Vůle k tomu, aby obce a města čistila své odpadní vody lépe, než musí, protože by třeba cítila zodpovědnost za vodní prostředí, je také jen místy. No a tak jsme tam, kde jsme. Změna klimatu nám jen vlastní neschopnost dává takzvaně sežrat. To je celé :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.7.2022 16:58 Reaguje na Jindřich Duras
Jeden hospodský mudrlant na toto téma vyslovil zajímavý názor:
Proč prý nevyčlenit nějakou část pozemků mimo pramenné oblasti
na velkopěstírnu např. japonských topolů. Ty topoly soustavně zavlažovat hrubě filtrovanými splaškovými vodami a tak se
elegantně zbavit fosforu, dusíku atd. ze splašek. Ve dřevu
uložené zbytky léků a antikoncepce by prošly ohněm teplárny
a hlavně by nekončily přímo ve vodních tocích. Vím, že by ta
půda byla trvale kontaminována, ale nebylo by to lepší než
kontaminované řeky, rybníky a ryby? Při představě, že pomalu
v každém městě existuje nějak kontaminovaná půda a nebo třeba
bývalé skládky, tak by se tam asi vypouštěním předčištěných
splašek toho už moc asi nezkazilo. Jednoduché, efektivní a taky
účinné opatření, jak dál neznečišťovat naše povrchové vody.
Ono kdysi na poli ty splašky končily zcela běžně, ale chápu,
že pole není smetiště. Plantáž biomasy by to ale asi unesla.
Ony ty kořenové čističky taky vodu nejen filtrují, ale využívají
pro růst rostlin i ty živiny, kterými klasické čističky krmí
sinice a vodní rostliny. Co vy na to?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist