Sinice v Brněnské přehradě rostou navzdory opatřením kvůli velkému suchu a horku
Letošní podmínky jsou v porovnání s loňským a předloňským létem, kdy opatření plně postačovala, odlišné. Průtoky v řekách jsou silně podnormální, protože po suché zimě přišlo suché jaro a červen byl nadprůměrně teplý. V přehradě se tak jen minimálně mění voda a čím je tepleji, tím lépe sinice rostou. "Srážení fosforu dle výsledků monitoringu funguje velmi dobře a z podrobných dat je zřejmé, že většina rozpuštěného fosforu je zachycena koagulantem (síran železitý) a do nádrže se nedostává jako hlavní živina pro rozvoj sinic. V letošní sezoně představuje velký problém nízký průtok, který od začátku dávkování dosahuje pouze 3,55 metru krychlových za vteřinu, což je hluboko pod dlouhodobým průměrem," uvedl ředitel pro správu povodí Antonín Tůma z Povodí Moravy.
Přehradu nechalo město vyčistit na konci prvního desetiletí tohoto století, protože situace byla neúnosná. Koupat se ve vodě nedalo ještě před začátkem prázdnin, protože byla zcela zelená. Důvodem byla nejen absence čistíren odpadních vod v obcích nad přehradou, ale také vypouštění odpadních vod z chat okolo přehrady. Dnes už čistírny nad přehradou jsou, ale chataři problémem zůstávají, i když nevypouštějí odpadní vody přímo do přehrady.
Problém je to, že průměrné i maximální teploty rostou, přičemž množství srážek zůstává zhruba stejné. Vypaří se tak více vody než v minulosti, proto jsou epizody sucha častější a intenzivnější. V poslední třetině června a na začátku července letos stoupaly teploty nad tropickou třicítku a celkový počet tropických dnů v porovnání s minulostí roste. Tůma však upozornil na to, že současné množství sinic není díky opatřením nikterak extrémní a dosahuje pouze malých hodnot ve srovnání s tím, kolik jich v přehradě bylo před rokem 2009.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Michal Ukropec
11.7.2022 11:05Michal Ukropec
11.7.2022 11:05Michal Ukropec
11.7.2022 11:05Zbyněk Šeděnka
11.7.2022 12:40Jindřich Duras
12.7.2022 08:45 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVe článku samosebou řada zásadních informací chybí. Podstatné je, jestli ta míchací a vzduchovací zařízení "přeprala" sluníčko a opravdu dokázala promíchat vodní sloupec. Slunce je velmi mocné, a když se do toho dá, těžko se mu technologiemi vzpírat. Data má Povodí z monitoringu. Bylo by zde tedy zajímavé vyjádření odborníka na tyto záležitosti.
Jindřich Duras
12.7.2022 08:31Jindřich Duras
12.7.2022 08:38čistírny odpadních vod sice jsou, ale neodstraňují sloučeniny fosforu tak účinně, jak by bylo třeba. Aktuální legislativa je velmi benevolentní, neboť na ni měla hlavní vliv právě lobby provozovatelů čistíren. Vůle k tomu, aby obce a města čistila své odpadní vody lépe, než musí, protože by třeba cítila zodpovědnost za vodní prostředí, je také jen místy. No a tak jsme tam, kde jsme. Změna klimatu nám jen vlastní neschopnost dává takzvaně sežrat. To je celé :-)
Břetislav Machaček
12.7.2022 16:58 Reaguje na Jindřich DurasProč prý nevyčlenit nějakou část pozemků mimo pramenné oblasti
na velkopěstírnu např. japonských topolů. Ty topoly soustavně zavlažovat hrubě filtrovanými splaškovými vodami a tak se
elegantně zbavit fosforu, dusíku atd. ze splašek. Ve dřevu
uložené zbytky léků a antikoncepce by prošly ohněm teplárny
a hlavně by nekončily přímo ve vodních tocích. Vím, že by ta
půda byla trvale kontaminována, ale nebylo by to lepší než
kontaminované řeky, rybníky a ryby? Při představě, že pomalu
v každém městě existuje nějak kontaminovaná půda a nebo třeba
bývalé skládky, tak by se tam asi vypouštěním předčištěných
splašek toho už moc asi nezkazilo. Jednoduché, efektivní a taky
účinné opatření, jak dál neznečišťovat naše povrchové vody.
Ono kdysi na poli ty splašky končily zcela běžně, ale chápu,
že pole není smetiště. Plantáž biomasy by to ale asi unesla.
Ony ty kořenové čističky taky vodu nejen filtrují, ale využívají
pro růst rostlin i ty živiny, kterými klasické čističky krmí
sinice a vodní rostliny. Co vy na to?