https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sisky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sezona šišek je v plném proudu

26.1.2018 19:16 | PRAHA (Ekolist.cz)
Chce to odvahu!
Chce to odvahu!
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Trhači šišek tento týden působí na Svitavsku. V korunách padesáti smrků, které byly vybrány pro svůj výjimečný genofond, nasbírají trhači až 150 kilogramů šišek.
 

Šišky zpracují v Semenářském závodu Lesů ČR v Týništi nad Orlicí, jejich semena budou poté uložena v bance osiva a později z nich v lesních školkách vypěstují sazenice stromků.

„První měsíce roku jsou pro sběr šišek smrku, modřínu a borovice ideální. Pokud je to možné, sbíráme z pokácených stromů. U zvláště kvalitních porostů ale musí sběrači vystoupat do korun,“ říká Zuzana Neznajová, ředitelka Semenářského závodu Lesů ČR a pokračuje: „vyhledáváme cenné stromy, ze kterých šetrně sbíráme šišky. Nyní například v lesích poblíž Janova a Mendryky na Svitavsku v Pardubickém kraji“.

Ze stojících stromů se semena lesních dřevin sbírají desítky let. Změnil se však přístup. „Ocelové stupačky s ostrými hroty, které poškozovaly kůru, nahradily lanové smyčky a další šetrné pomůcky. Skládáme zkoušky a máme oprávnění k provádění výškových prací. Naše činnost podléhá přísným bezpečnostním předpisům,“ popsal trhač Martin Foltánek, který v mírném dešti vystoupal po kmeni do 45 až 50 metrů vzdálené koruny.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (20)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

mr

26.1.2018 15:38
Tak smysl celé této riskantní akce mi zatím nikdo nikdy smysluplně neobjasnil. Platit totiž výškové práce se stínem neustálého rizika prac. úrazu - smrťáku, proti jednoduchému získání šišek z těžby nebo ještě lépe hotových náletů leda v jednicové dělnické mzdě mi totiž přijde stejně ekonomické a produktivní ....... (ani to raději nechtějte slyšet). A to v některých porostech je mladých stromků, co nikdy nedorostou v kulatinu, pro zalesnění celého státu.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.1.2018 22:45 Reaguje na
Není to tak jednoduché, jak si myslíte.
Pokud by se měly stromky k zalesnění vyzvedávaly z náletů, tak by to ve finále vyšlo ještě dráž. Také je potřeba vzít v potaz semenné roky (ne každý rok stromy plodí), vliv zvěře a počasí.
Sběr šišek z pokácených stromů je přijatelný v případě, že se provádí mýtní úmyslná těžba (podle plánu). Jinak kácet cenné stromy speciálně kvůli sběru semen mi připadne jako zabít slepici co snáší zlatá vejce.
Co se týká stromolezení, tak se také používá při údržbě nebo kácení stromů ve městech. Úraz sice hrozí, ale ten se může stát i při kácení motorovou pilou nebo řízení auta.
Odpovědět
mr

27.1.2018 11:54 Reaguje na Jan Škrdla
Cit.:"Pokud by se měly stromky k zalesnění vyzvedávaly z náletů, tak by to ve finále vyšlo ještě dráž." - to snad nemyslíte ani po deseti pivech vážně. Nebo mě máte fakt za v.la, jež si myslí, že lesníci kupují sazenice v obchodě se zeleninou a peníze rostou na stromech? Ještě by mě ještě zajímal ten termín "cenné stromy". Co to jako je? Ty ostatní jsou geneticky necenné?
Odpovědět

Jan Škrdla

27.1.2018 18:22 Reaguje na
Je vidět, že nedostatek znalostí nahrazujete agresivitou - plivete a kopete kolem sebe.
Dle mého názoru by vám prospělo nastudovat si základy lesnictví, popř. i genetiky lesních dřevin, než se pustíte do diskuze tohoto typu.
Kde jsem podle vás psal, že se sazenice kupují v obchodech se zeleninou nebo že peníze rostou na stromech?

Abych se vrátil k těm náletům - nelepší co se dá udělat, tak je nechat být, popř. ochránit proti zvěři. A až přijde správný část, tak provést výchovný zásah a vypěstovat z nich základ nového porostu. Přirozená obnova je v 99% případů to nejlepší co může být, bohužel ne vždy je možná. To jen na okraj abyste si nemyslel, že jsem velkoškolkař.
Odpovědět
mr

27.1.2018 22:47 Reaguje na Jan Škrdla
cit.:"Dle mého názoru by vám prospělo nastudovat ..." Tento argument se mi velmi líbí. Obhájci podobného názoru mi ale nikdy nevysvětlili, kolik desítek nebo i stovek generací ty lesní stromy už člověk uvědoměle pěstuje, když se tu oháníte genetikou lesních stromů (o jakémsi primitivním stupni uvědomělého lesnictví můžete totiž mluvit teprve až v konci 18. stol. nebo ještě později, takže těch mýtních výsledků (generací lesů) s porosty a jejich genetikou moc není). Jestli totiž někdo v minulosti nadělal zmatky a zaneřádil lesy nepůvodními a nevhodnými odrůdami, tak to byli právě lesníci. Trochu si odporujete i s PJ, jež zase tvrdí, cit.:"Semenáčky pod stromy jsou výsledkem různých křížení. Stane se u některých druhů, i to,že dojde k opylení pylem z okrasné zahrady, na náletové sazeničce se to hned nepozná ..." Jenom bych se ještě teda zeptal, když se nevhodná hybridizace na náletu hned nepozná, podle čeho ji chce poznat na sazenici ve školce. Nejsem si vůbec jistý, zda školkařství bylo už před válkou, jelikož předkové byli tehdy ještě rozumní a o genetice neměli ani potuchy. A výsledky jejich pěstební činnosti se nyní právě sklízejí. Netvrdím, že mám moc znalostí. Ale kvalitní porost celkem poznám a jestli se nemýlím, tak hrůzy, jež jsem v minulosti viděl, byly vždy výsledkem špatné lesnické práce (jestli tam vůbec nějaká za celá desetiletí byla).
Odpovědět

Jan Škrdla

28.1.2018 19:33 Reaguje na
S tím koncem 18. století máte pravdu - bylo to za vlády Marie Terezie. Souviselo to s rozvojem průmyslu a zvýšenou poptávkou po dřevu.
Do té doby si člověk z lesa bral a les se obnovoval sám. Jenže v 2. polovině 18. století byly lesy vydrancované, jejich výměra byla nižší než dnes a nedokázaly splňovat požadavky, které se na ně v té době kladly (produkce dřeva).
To byl impulz pro přechod k intenzivnímu lesnictví. S tím také souvisí rozvoj školkařství - jen nevím kterou válku jste měl na mysli.
O genetice se moc nevědělo, tak se pro zalesňování používaly sazenice z různých koutů monarchie (zvláště při větrných a kůrovcových kalamitách).
Díky intenzivnímu lesnictví máme také porosty s převahou smrku a borovice - z toho důvodu, že tyto dřeviny dobře snáší výsadbu na holiny, poměrně rychle rostou a dají se dobře zpracovat (mají rovný kmen). Jinak negativa těchto porostů asi nemusím uvádět, zvláště když přihlédneme ke klimatické změně.

K tomu dotazu ohledně křížení semenáčků - je zde trochu vidět naivita z Vaší strany. Jsou školky, které produkují milióny sazenic ročně (a to nepřeháním), pokud by tam měl někdo podrobně kontrolovat každou sazeničku zvlášť, tak by snad musel zaměstnávat proškolené vězně a ještě s přispěním nějakých těch dotací.
Jinak v náletu dojde k přirozené selekci, která vybere jedince nejlépe přizpůsobené danému prostředí.

Takže když uvádíte negativa lesnické práce - nestabilní monokultur smrku a borovice, tak by jste mohl uvést i pozitiva - že ještě nějaké lesy máme (a že jich není málo).
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

27.1.2018 13:20
Stromy, třebas smrky jsou skutečně geneticky různé. Pro zjednodušení to popíšu takto: Je typ, který má větve svislé, více "přitisknuté" ke kmeni. Takový strom spíše odolává vichřicím i sněhové zátěži, čímž je cennější pro horské oblasti.
Semenáčky pod stromy jsou výsledkem různých křížení. Stane se u některých druhů, i to,že dojde k opylení pylem z okrasné zahrady, na náletové sazeničce se to hned nepozná a pak by jste se divil, co to máte v kultuře za paskřivec.
Odpovědět
mr

27.1.2018 22:01 Reaguje na Petr Jílek
A z čeho ty semenáče vyrostou? Nejsou náhodou z těch šišek, co lezci nesklidí?
JŠ vám jasně píše, cit.:"Přirozená obnova je v 99% případů to nejlepší co může být, bohužel ne vždy je možná." Já s tím souhlasím, leda na rozdíl od něj dodávám, že je možnou a nejlevnější variantou vždycky. Ty lesy se tak totiž množí a obnovují už po miliony let.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.1.2018 23:07 Reaguje na
V našich končinách by se dalo mluvit o 10 tis. let, před tím tady byla spíš tundra. Jinak od té doby se les na většině území (kromě nejteplejších oblastí) vyvíjel a obnovoval bez pomoci člověka, až do období středověké zemědělské kolonizace, která začala ve 12. století.....
Od té doby proběhlo mnoho změn, a v současnosti platí zákon o lesích 289/95, podle kterého se nově vzniklá holina musí zalesnit do 2 let - je jedno jakým způsobem (přirozená obnova ze semen nebo výmladků, síje, sadba). Problém nastane, když zrovna není semenný rok, nebo je sucho, nebo stromky sežere zvěř, nebo se neujmou kvůli buřeni (podrostu). Pak se musí vzniklá holina po 2 letech zalesnit, jinak hrozí vlastníku lesa pokuta.

Jistou výhodu má v tomto směru podrostní nebo výběrné hospodaření - v prvním případě vznikne mladý porost ještě před smýcením toho starého a v tom druhém holina nevzniká a porost se obnovuje kontinuálně - těžbou jednotlivých stromů nebo skupin.
Odpovědět
mr

29.1.2018 17:06
Ad:Jan Škrdla28.1.2018 19:33 - silně pochybuji, že se někdo až do 2. sv. v. zdržoval se sběrem semen, když měl v lesích statisíce náletů hotových k okamžitému zalesňování. A v 18. stol. ani náhodou. Sazenice (semeno) se sice vozily z různých koutů monarchie nebo i z A. nebo Skandinávie, ale většinou si je majitelé lesů brali u sebe z náletů. Stačilo vyhnat chudinu s pastvou dobytka z lesů. O křížení a nekvalitě náletů nepíši já, jelikož vím, že je to nesmysl. Samozžejmě znám zákon, ale tvrdím, že je to pozůstatek nesmyslů z dob socialismu - nemožnost použití náletů z vlastních porostů, jelikož by ve školkách neměli práci. A TOTO KRITIZUJI. Nic více.
A nakonec - že tu máme více lesů, než na západ od nás není zásluhou lesníků, ale jednoduše nižší hustoty populace obyv. Když občas někdy procházím určitými porosty, tak mnohdy vidím děs a běs. Lesníci mají produkovat kvalitní hmotu a na co nestačí, mají nechat svému př. vývoji. Jenže oni se namontovali do všech lesních parcel, z nichž prostě některé nevypovídají moc o kvalitní zodpovědné les. práci. Ale to už jsem nechtěl nakusovat.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.1.2018 19:18 Reaguje na
K tomu školkařství a semenářství - obojí tady už bylo ve století páry:
http://svaz-skolkaru.cz/historie/
https://semenarskyzavod.cz/historie/

Tou hustotou obyvatelstva to taky úplně nebude:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_hustoty_zalidn%C4%9Bn%C3%AD

Převážná většina lesů sice podléhá hospodaření - ale ne všechny (jsou tady i bezzásahové zóny).
Jinak k té ne moc zodpovědné lesnické práci - mohl byste prosím uvést příklad - byl bych moc rád.



Odpovědět
mr

29.1.2018 21:57 Reaguje na Jan Škrdla
Tak určitě pro Anglii, Belgii, Itálii a Německo to jistě platí. Obecně s menší zalidněností je větší lesnatost - Polsko, Ukr, Rus. Musíte totiž brát v potaz leda plochy území, kde by les přirozeně rostl (byl historicky vykácen pro zemědělství).
Bezzásahových území tu moc není. A nevidím nejmenší důvod pro odmítání jejich většího zastoupení prakticky do všech regionů.
Kvalitní práci poznáte dle kvality lesa - od země nezačištěná SM zhruba 60-letá monokultura asi nebude zdrojem kvalitního nábytkářského nebo dýhárenského sortimentu.
Odpovědět

Jan Škrdla

30.1.2018 18:27 Reaguje na
V případě té Ukrajiny jste se nestrefil, její lesnatost je 15,6%, oproti 34% u nás.
ttp://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-84-2005/lesnicka-prace-c-1-05/ukrajina-meni-se-i-lesnicky-sektor
Pravda je, že hustota populace je jedním z faktorů (platí to např. v případě Finska nebo Švédska)- ale není to vše. Kromě toho je tady reliéf terénu a klimatické podmínky. Obecně platí, že země s členitější krajinou mají více lesů než je tomu v případě státu s rovinatou krajinou. K tomu klimatu - na poušti nebo ve velehorách také moc stromů neporoste.

K tomu porostu - většinou se počítá s tím, že se v takovém porostu bude těžit pilařská kulatina - proto se také málokdo zabývá vyvětvování.
Jinak porost co jste popsal je už ve své podstatě problematický - pěstování SM monokultur mělo své opodstatnění v 19. stolení, možná ještě začátkem 20. století. Proč máme takové porosty ještě ve 21. je nastíněno v tomto článku:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/janan-stachova-sociologicka-analyza-proc-se-odbornici-neshodnou-na-tom-co-s-ceskymi-lesy#diskuse

dále doporučuji:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/smrky-maji-vystridat-stromy-odolnejsi-zmenam-klimatu-rika-vedec


Odpovědět
mr

30.1.2018 20:43 Reaguje na Jan Škrdla
Tak Ukr je velká země, ale s polovičním zalidněním, takže asi i z historie tam byl tlak lidí na les menší, jak u nás. A jelikož tam mají i docela rozlehlé přirozené stepi, tak přirozeně toto území nemůžete počítat k těm odlesněným, čímž je pak tzv. oficielní lesnatost zkreslená = nesmyslná. Něco podobného je asi i u Běloruska, kde je prý moc bažin = les tam přirozeně nikdy nebyl. Na ploše ČR se o lesnatosti bavit můžem na celém území, jelikož zde přirozeného bezlesí je naopak minimum.
Je zajímavé, že někde to jde začistit a jinde ne. A je velký rozdíl, jestli si koupíte řezivo bez suků nebo s jejich extrémním výskytem (snížené mech. vlastnosti a estet. vada). Jestli 100 let pěstuji hmotu, tak ji přece chci mít co nejlepší kvůli max. zhodnocení a ne na buničinu nebo palivo. To samé je příliš řídký list. porost (možná tak 80 let), kde jsou tlusté větve skoro od země, paty stromů odřené od techniky, přiroz. obnova skoro žádná (asi ožraná). Co tam ten les. personál dělal celá desetiletí je fakt záhadou. Sm monokultura neudrží skoro vodu. Jde ale přece velmi snadno proměnit ve smíšený porost a odborným přístupem získáte čisté rovné kmeny nejvyšší kvality. A o stabilitě a protierozních schopnostech takového zapojeného lesa ani nepíšu. Víte, já na ty vědátory moc už nedám, takže jsem to ještě ani nečetl. Řídím se už hlavně vlastní zkušeností.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.1.2018 19:25 Reaguje na
Jestli si vzpomínáte, tak tu Ukrajinu jste uvedl jako příklad ve vašem komentáři z 29.1 (v tom druhém). Tady je vidět, že hustota zalidnění není jediným faktorem rozhodujícím o zastoupení lesů.

Píšete, že se SM monokultura dá snadno přeměnit na smíšený porost. Přestavba porostu je možná, ale ne vždy snadná. Také záleží na přístupu - právě proto jsem uváděl ten předposlední odkaz.
Dejme tomu, že máme vámi uváděnou 60-letou monokulturu SM.

1. při konzervativním přístupu budete čekat, až porost doroste do mýtního věku (minimálně 80 let, spíš ale více) a pak provedete pruhovou holoseč nebo pruhový násek a holinu zalesníte směsí (např. buku, jedle, popř. i smrku).

2. s moderním přístupem se budete snažit o prosvětlení porostu (v mezích zákona) a vnášení stinných dřevin (např. buku nebo jedle) - zde je potřeba myslet na ochranu sazenic proti zvěři, zejména u té jedle.

3. může se stát, že za vás rozhodne příroda (sucho, kůrovec, vítr) - proto ten poslední odkaz v mém předchozím komentáři.


Odpovědět
mr

31.1.2018 22:44 Reaguje na Jan Škrdla
U 60-letého porostu nebudu asi dělat žádná kouzla, jednoduše počkám na mýtní dobu, sejmu to celé a zalesním listnáčem. Sm nemá pod 900m skoro co dělat. Když budu mít porost mladší, třeba do 20 let, vyřežu max. vánočních stromků s mezerami kolem 10m a okamžitě zalesním listnáčem s velkým podílem čistících stromů okolo ponechaných SM. U staršího porostu budu vnášet do plochy maximum stínomilných listnáčů, třeba po probírkách. Na kalamitu se nespoléhám (ta by vše zjednodušila), zvěř neřeším, jelikož je jasné, že tam musí být pletivo a maximum Pb. Každopádně se musí porost poctivě vychovávat = větve leda v nejvyšších patrech korun, s maximálním zakmeněním, s maximálním využitím čisticích dřevin a na co není zdroj prostředků, se má nechat trvale na přírodě. Proto jsem reagoval s těmi nálety, jako nejlehčím a nejlevnějším zdroji k zalesnění prakticky ve všech polesích. Na to nepotřebujete žádnou školku - stačí oplotit kousek lesa proti přemnožené zvěři a máte tam stromků, že je ani všechny nevyužijete. Dříve se těm lidem říkalo "myslivec", jelikož MYSLELI.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.2.2018 16:40 Reaguje na
V nižších polohách to můžete zalesnit např. dubem nebo javorem mléčem, ve vyšších pak bukem, javorem klenem nebo jedlí. Problém nastává u jedle, která vám na holině nebude prosperovat i u buku. Tyto dřeviny je lepší vysazovat pod proředěný porost nebo do kotlíku (malá holina). Nebo použít přípravné dřeviny, např. břízu - ale s tou může být problém skrz lesní zákon.
S těmi 900 m pro smrk nesouhlasím - na severních svazích nebo ve studených údolích může růst i níže - ale pokud možno vždy ve směsi s jinými dřevinami.

V tom 20-letém porostu byste se opět dostal do problémů se zákonem - vámi uvedeným zásahem byste zcela jistě snížil zakmenění porostu pod 70%.

Vnášení stínomilných listnáčů - s tím souhlasím.

Píšete, že zvěř neřešíte a že tam musí být pletivo a maximum Pb - to si trochu protiřečí (právě to pletivo je ochranou proti zvěři a Pb regulací stavu).

Větve v nejvyšší patrech - to platí např. u modřínu nebo třešně - stromy prosperující v nadúrovni.
Smrk nebo buk má korunu přirozeně nasazenou níže. Jinak vámi popisovaný stav může nastat v bohatě strukturovaném lese, ve kterém je více etáží.

S těmi nálety jste nakousl výhody přirozené obnovy - např. že je levnější oplotit stromky z náletu, než oplocovat zalesněnou kulturu.
Ale i tam, kde se maximálně podporuje přirozená obnova, je občas potřeba sáhnout po výsadbě.

Odpovědět
mr

1.2.2018 18:34
Ad: Jan Škrdla1.2.2018 16:40
Vy řádně nečtete, co píšu:
1) Sm nemá pod 900 m SKORO co dělat. Nejsem žádný fanatik, abych zničil i nepovedené (nevhodné) dílo předchůdců.
Ty zákony většinou tvořili pi.omci, proto to v celé rep. tak vypadá. Bříza je nedoceněný čistič. Že dává vynikající průmyslovou (technickou) dýhu ani nevzpomínám.
2) JD a BK by šly jako podsazení těch starších SM porostů. Výsledkem pak bude smíšený por.
3) Nemusíte tu mladou monokulturu sesmýčit v jednom roce - vyřežu vánoce (20 -30%) a ihned ještě v zimě dosadím (když to povětrnost dovolí). Za rok znovu a máte smíšený porost, jež už leda vychováváte.
3) V čem si protiřečím? Bez pletiva je nesmysl něco sadit. Spárkatou bych tam prostě netrpěl ... Ta patří do obory a ne do hospodářského lesa. Pusťte si tam krávy. Z těch je více užitku a les zničí stejně. Víc to nemíním rozebírat.
4) Jenže ten SM a BK musíte vychovávat s maximálním vztahem s čisticími dřevinami, abyste získal krásnou dřevní hmotu = větve leda v nejvyšších patrech. Košťata v lese svědčí o neodborné práci personálu.
5) S těmi nálety to nechcete chápat - těch je vždycky dost pro výsadbu (samosebou za pletivem). Když necháte nálety, a pak les vytěžíte, co vám z ní asi tak většinou po technice zůstane? Asi nic moc, že? Stejně to pak musíte většinou celé dosadit.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.2.2018 19:52 Reaguje na
1) já bych ten smrk tak nezatracoval, v případě přirozeného zmlazení. Co mi vadí, tak jsou SM monokultury, zvláště ty uměle založené. Na čem se s Vámi shodnu, že na převážné většině našeho území je nesmyls SM vysazovat.
Tu břízu bych spíš než jako čistící dřevinu použil jako krycí dřevinu - má ráda světlo, rychle roste (i přes 1 m za rok), proto se jí daří v horním patru.

3)Když napíšete, že zvěř neřešíte, a pak v další větě, že zmlazení oplotíte, tak to si fakt protiřečí. Alespoň z mého pohledu - právě tím oplocením. Kdybyste ji neřešil, tak se na to vykašlete a necháte ty semenáčky klidně sežrat.

5) Většinou toho zůstane dost - bývá to např. při podrostním hospodaření, kdy se v závěrečné fázi domýtí mateřský porost. Nevím o někom, kdo by přesazoval stromky z náletu.


Odpovědět
mr

1.2.2018 23:13 Reaguje na Jan Škrdla
Myslím, že jsem se vyjádřil V MINULOSTI naprosto JASNĚ: zvěř v naší debatě neřeším, jelikož jsem ji pořešil už několikrát naprosto vyčerpávájícím způsobem. Pro vás znovu - PRAKTICKY ŽÁDNÁ BY TAM NEZŮSTALA, jelikož v hospodářském lese nemá co pohledávat.
Sm absolutně nezatracuji, bavím se o smíšených porostech na skoro celém území.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist