https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/smes-rostlin-vysazena-mezi-radky-vinohradu-pomaha-chranit-revu-pred-suchem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Směs rostlin vysazená mezi řádky vinohradu pomáhá chránit révu před suchem

10.9.2023 00:29 | BZENEC (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ochranu vinohradů před suchem i půdní erozí může pomoci zajistit speciální zelená směs rostlin zasetá mezi řádky vinohradu. Tento postup vyvinula skupina Bohemia Sekt ve spolupráci s odborníky z Mendelovy univerzity a využívá jej na svých vinohradech.
 

"Prokypřovací směs slouží jednak jako zelené hnojení do vinohradu, ale hlavně je složená z druhů rostlin, které mají mohutný kořenový systém. Když ji vysejeme do meziřadí vinice, rostliny svými kořeny půdu přirozeně prokypřují, což odstraňuje škodlivé utužení půdy," řekl Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity.

Směs zahrnuje jetel, ředkev nebo pohanku. Větší množství rostlin v půdě vinici ochlazuje, prokypření pomáhá lepšímu vsakování vody a brání také erozi při silných deštích. Na jaře nebo na podzim se pak rostliny zapraví do půdy a slouží jako zelené hnojivo.

Projekt ozelenění meziřadí je dlouhodobý. "Celkové množství dešťových srážek na Moravě je každý rok podobné, přesto voda v hlubších sférách půdy ubývá. Místo mírného deště často přicházejí prudké lijáky a voda se nestačí vstřebat. Odteče pryč a rostlina trpí suchem dál. Budeme pozorně sledovat stav rostlin a půdy a průběžně vyhodnocovat výnos a kvalitu vždy v porovnání s vinici v konvenčním způsobu hospodaření," uvedl ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt Libor Výleta.

Skupina Bohemia Sekt je největším zpracovatelem moravských hroznů a ve svých vinohradech testuje různé udržitelné vinohradnické postupy. Využívá například kompost z odpadu, který vzniká při lisování hroznů nebo namísto insekticidů využívá dravé roztoče, kteří likvidují škodlivé roztoče na révě. Testuje také vliv ultrafialového záření na ochranu vinic.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

10.9.2023 10:19
No žeby porost odpařil méně než Mulč?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.9.2023 12:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kde si zamokříte víc boty při ranní procházce - po suché zemi/podmítce, nebo v porostu vyšší trávy? Význam rosy na udržovní půdní vlhkosti není stále doceněn a jen se poukazuje na spotřebu vody vegetací. Ale ona si valnou část umí sama zabezpečit/zachytit a část pustí ke kořenům, zbytek se odpaří, tj ochlazuje vzduch. Prostě trávníky bez trávy a předzahrádky s kůrou jsou možná "hezké", ale teplotu okolí zvyšují, narozdíl od vzrostlých stromů a vyšší trávy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.9.2023 13:36 Reaguje na Karel Zvářal
Odpar je i přímo úměrný teplotě. Paprsky, které odfiltrují koruny stromů a stébla travin, nedopadnou na zem a neohřejí ji. Pokud je na zemi jenom mulč, ohřeje se a ta taplota zahřívá i zeminu, která je pod ním.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.9.2023 20:54 Reaguje na Karel Zvářal
To je sice pravda, ale ono existuje i gutace, tj. vylučování vody z listů. Já na pohled nepoznám, co je jaká voda.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.9.2023 06:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když ráno najdete pod autem obdélníkovou loužičku, tak to určitě není gutace. A z vodní páry/rosy teď nejvíce těží ozimy, neb neprší, ale na lístcích se sráží rosa, která steče ke kořínkům.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.9.2023 07:14 Reaguje na Karel Zvářal
Rosu i na kolejích nepopírám. Ovšem já, když ráno přijdu do skleníku, tak z rajčat intenzivně kape voda. Já bych jen chtěl vidět odměřená data- například: průběh vlhkosti pod rostlinami a pod mulčí.... kolik je rosa a kolik gutace....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.9.2023 07:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ani pod stromy v lese se rosa netvoří, jen pod otevřenou oblohou. Ta gutace je spíše přebytečná voda, urychlený odpar. Na domácích kytkách jsem nic takového nepozoroval, dostávají přiměřenou závlahu.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

11.9.2023 08:59
Dříve (30 a více let let zpět), když nebyl problém s vysokými teplotami a rozložením srážek, udržoval se v meziřadí běžně černý úhor, tj. bez vegetace. Tráva se považovala za konkurenta révy. Dnes víme, jak stouply teploty ve vrcholném létě a srážky přívalové. Vinohrad ve svahu s černým úhorem je dnes odsouzen k výrazné erozi a suchu. Vegetace v meziřadí chrání půdu před přehříváním povrchu půdy (holá zem běžně až 80 °C), zvýšeným odparem, pomáhá zasakování vody při bouřkách, zabraňuje erozi, utužování půdy pojezdy techniky a po zaorání dodává do půdy živiny (zelené hnojení). Dalším podstatným pozitivním efektem je, že ihned po dešti může do vinohradu vjet technika, což je velmi důležité k ochraně révy proti plísňovým patogenům. Pokud máte úhor, musíte čekat několik dní, než vjedete traktorem do vinohradu a těch několik dní může být likvidačních. To, že si za tuto službu vegetace vezme nějakou tu vodu, je nepodstatné..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.9.2023 10:04 Reaguje na Jan Hrbek
Souhlas. Tráva má mělké kořeny, zatímco réva si vytahne vodu i z velké hloubky. Je scestné považovat travní drn za konkurenci, je to především ochrana proti erozi a přehřívání povrchu. Stejně tak to funguje v sadech, kde rozrušováním povrchu si jen zvyšují náklady a vysušují zem.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

11.9.2023 12:49 Reaguje na Karel Zvářal
Tráva všeobecně není nejlepší trvalý porost ve vinohradu, ale lepší než nic. Lepší jsou nějaké fixátory dusíku s hlubokými kořeny..
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2023 11:51
"Na jaře nebo na podzim se pak rostliny zapraví do půdy a slouží jako zelené hnojivo."

A to se jako provede jak? Zaoře a pak znovu vyseje?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist