Smíšené lesy orkán tolik nepoškodil

Větrná kalamita, která minulý týden postihla Českou republiku, za sebou zanechala mnoho vyvrácených i polámaných stromů. Situace však není tak katastrofická, jak naznačovaly první zprávy. Na mnoha místech navíc orkán může přírodě pomoci.

Polomy způsobené orkánem Kyrill
Foto: Hanka Hermová/EkoList

Větrná smršť, která přešla přes území ČR 18.-20. ledna, napáchala škody na celém území republiky. Pozornost ale vyvolala otázka, jak se s následky orkánu Kyrill vypořádají národní parky. V Krkonošském národním parku byla zasažena zejména jeho východní část - lesní správy Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou, Horní Maršov a Černý Důl. Podle odhadů orkán v Krkonoších poškodil zhruba 70 000 metrů krychlových dřeva. Celková roční těžba v parku je přitom cca 90 000 kubíků.

Následky větrné kalamity v Krkonoších si byl v pátek prohlédnout ministr životního prostředí Martin Bursík. Na tiskové konferenci, která probíhala přímo v terénu mezi vyvrácenými stromy, řekl, že kvůli klimatickým změnám budou větrné kalamity stále častější a že se s nimi budeme muset naučit počítat podobně jako s povodněmi.

Zaměstnanci Národního parku pak ministrovi a novinářům ukazovali, jak jednotlivé typy lesa na orkán reagovaly. Jednoznačně největší škody utrpěly stejnověké smrkové monokultury. Ty byly často vysázeny na opuštěných loukách po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce. Jen málo byly poničeny lokality, kde již byla provedena opatření směřující k přirozené druhové skladbě, to znamená smrkový les s příměsí buku, jedle, i tzv. pionýrských dřevin - jeřábu a břízy. Tam, kde došlo jen k ojedinělým vývratům, vlastně orkán lesníkům pomohl. Uvolnilo se totiž místo pro listnaté dřeviny.

V první a druhé zóně národního parku budou padlé stromy ponechány na svém místě, případně jen budou zbaveny kůry, aby se nepřemnožil kůrovec. I z hlediska kůrovce však může být kalamita paradoxně přínosem, vysvětlili zaměstnanci parku. Kůrovec se totiž slétne do zasažených lokalit, kde se proti němu dá účinněji zasáhnout, než když je rozptýlen na velké ploše.

Ministr uvedl, že by smíšené lesy měly v budoucnu nahradit jehličnaté monokultury nejen v chráněných územích, ale po celé republice. V hospodářských lesích však obnova smíšených porostů naráží na ekonomickou stránku věci. Postupná proměna monokultury totiž nepřináší takové výnosy ze dřeva, na jaké jsou dnes lesníci zvyklí. Výsledků - tedy stabilnějších lesních porostů - se navíc dočkají až příští a přespříští generace.

---

reklama

---