Sněmovna odmítla program schůze ke smlouvě o dolu Turów

Sněmovna podle očekávání odmítla hlasy koalice program schůze, na němž opoziční hnutí ANO chtělo řešit smlouvu o polském dole Turów. Jednání tak skončilo zhruba po třech hodinách, během nichž mohli promluvit jen řečníci s přednostním právem.

Opoziční předáci z ANO a SPD obviňovali vládu z toho, že česko-polská mezivládní smlouva o řešení dopadů těžby uhlí v příhraničním dole Turów je pro ČR nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítli. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji.

Na základě smlouvy Polsko poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ani ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) by Česko nemělo zaručeno lepší podmínky smlouvy ani v případě, že by soud vyhrálo.

Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) kritizoval mimo jiné to, že finální kompenzace je o pět milionů eur nižší, než jaká podle původních dohod mohla být. Hubáčková namítla, že částka je dobrým kompromisem, neboť Polsko v listopadu nabízelo kompenzace 34 milionů eur.

Smlouva podle premiéra Fialy přináší vymahatelné záruky, kompenzace a přístup k datům, které se týkají těžby. Plní podle něj cíle v podobě dostupnosti pitné vody pro české příhraniční obce a ochrany před prachem a hlukem. Expremiér Andrej Babiš (ANO) naopak označil smlouvu o Turówu za "paskvil". Fialův kabinet podle něho "prodal část Česka za pár drobných". Podle Fialy i vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vláda pod vedením Babiše k žádné dohodě nedospěla kvůli své neústupnosti. Podle Hubáčkové text smlouvy připravoval stejný vyjednávací tým, který působil i za jejího předchůdce, a obsah smlouvy se z 95 procent nezměnil.

Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních obcí, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou zřízeny monitorovací vrty.

Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, výpovědní lhůta je půlroční.

Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Lidé z příhraničních oblastí v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk a znečištění prachem.

---

reklama

---