Sociální distanc činí hromadnou dopravu méně ekologickou než osobní automobily

Zdá se, že praxe držet si od ostatních lidí odstup v rámci sociálního distancování, bude ještě nějakou dobu v trendu. Minimálně ve světě tomu tak je. A začíná to komplikovat celkovou pozitivní bilanci hromadné dopravy. Po ekonomické i ekologické stránce. Píše o tom Conversation.

Ani jsme si pořádně nestačili odvyknout zvýšeným karanténním opatřením či hygienickým pravidlům a rouškám zavedeným dočasně kvůli pandemii koronaviru a už se vrací zpět. Ve světě, kde se praxe sociálního distancování drží dál, z toho také radost nemají. Snížení emisí oxidu uhličitého vyplývající z prvotního omezení pohybu osob a útlumu přepravy (globálně za první čtvrtletí až o 17 %) totiž netrvalo dlouho.

Příkladem může být Londýn, kde s prvním květnem 2020 (dnem vyhlášení karanténních restrikcí) poklesly pojížďky osobními vozy o 22 %, prodeje vlakových lístků v národní síti NR poklesly o 4 % a o 10 % se snížila tržba za lístky v autobusech MHD. V červnu se situace začala navracet do normálu, ale jen v některých oblastech. Osobních vozů teď v blízkosti centra pořád jezdí o 20 % méně, ale přeprava vlaky se propadla o 16 % a autobusy dokonce o 31 %.

Regiony v Británii tento trend kopírují, jen auta tam jezdí více a častěji. Lidé prostě nechtějí riskovat a udržet si od ostatních pasažérů dvoumetrový odstup jim jde lépe ve vlastním osobním voze než ve veřejných prostředcích. Navíc společnosti provozující prostředky hromadné dopravy musely na krizi zareagovat sérií opatření, sociální distanc podporujících. Zjednodušeně: každé druhé sedadlo musí zůstat neobsazené. Zdraví je na prvním místě.

Za běžného stavu jsou autobusy a vlaky kapacitně naplněné z hlediska bilance CO2 lepší alternativou než osobní automobily. Tehdy je hromadná doprava v přepočtu na najeté kilometry a počet přepravených pasažérů k životnímu prostředí šetrnější. Teď tomu tak ale není a prostředky MHD (zvláště ty dieselové) rázem produkují na dojezd cestujícího do cíle výrazně více emisí než malá auta.

Například na železničních tratích jižního Walesu jsou hlavními tahouny přepravy Sprintery (British Rail Class 150). Takové naše lepší motoráky, stále ale s nepříliš efektivním a ne zrovna čistým dieselovým pohonem. Aby ze srovnání vyšly lépe než automobily, musely by uvnitř vézt minimálně 17 lidí. Jenže nařízení o sociálním odstupu zatím neumožňuje, aby do nich nastoupilo více než 10 lidí.

Badatelé z univerzity v Cardiffu propočítali nejrůznější verze obsazenosti a rozmístění osob, při zajištění karanténních podmínek. A dospěli k názoru, že nejlepším řešením pro provozovatele hromadné dopravy by byla instalace plastových štítů podel sedadel. V takových bublinách by se mohlo se zajištěním hygienických pravidel jednotlivě natěsnat mnohem více lidí a sociální odstup by přitom zůstal zachován.

Taková novinka by samozřejmě dopravce nevyšla lacino. „Jenže je otázka, jak dlouho bude koronavirus v populaci působit a jak dlouho budou schopni provozovatelé prostředků MHD schopni ustát pokles cestujících,“ vysvětluje Thomas Woolley z institutu aplikované matematiky v Cardiffu. Čím déle totiž budou karanténní opatření trvat, tím více pasažérů budou prostředky hromadné dopravy ztrácet.

„Přeprava osob se podílí na 20 % emisí skleníkových plynů celé Británie, takže snaha omezit tento zdroj znečištění je klíčová,“ vysvětluje Woolley. A pokud provozovatelé hromadných prostředků přepravy nezareagují na koronakrizi a omezení včas, mohla by na tom, z environmentálního hlediska, tratit celá Británie.

---

reklama

---