Španělé mohou své elektromobily „natankovat“ na solární dobíjecí stanici
Tento systém, kromě toho, že je absolutní novinkou, slouží i jako jedinečné řešení pro rozvíjející se trh s elektromobily. Jedinečné proto, že vyrábět elektřinu pro všeobecné použití také přispívá k znečištění. A tak pouze tento systém napájený sluncem nabízí opravdu ekologické řešení a podporuje udržitelnou mobilitu.
Óscar Suárez Ayala, inženýr společnosti Sendekia, to vysvětluje tak, že jejich nápad není pouhou dobíjecí stanicí, nýbrž zdrojem čisté energie. Nemusí tak být napojena na rozvodovou síť a garantuje, že elektromobil bude moci proniknout na trh jako skutečně energeticky udržitelná varianta. Jestliže se totiž vozy dobíjejí energií pocházející z tepelných elektráren, města se sice zbaví znečištění, ale pouze tím, že je přesunou jinam.
První dobíjecí stanice tohoto typu byla nainstalována v Královské botanické zahradě Juana Carlose I na universitě v Alcalá de Henares u Madridu před několika týdny. Je veřejně přístupná a zdarma, prozatím. Případná budoucí cena energie zůstává otázkou.
Doba nabíjení závisí na energetické kapacitě baterie každého modelu elektromobilu. Stanice jsou vybaveny aplikací pro mobilní telefony, která informuje o době nabíjení a čase případného odpojení vozu v závislosti na stavu nabití jeho baterie. Například Renault Twizy se zcela dobije za tři a půl hodiny, ostatním vozům se standardní kapacitou to potrvá šest až osm hodin.
Nicméně podle Ayaly jsou stanice připraveny k tomu, aby byly rychlejší. Tato změna se uskuteční tehdy, až se daný způsob dobíjení stane ve Španělsku populárnějším. Mohlo by to být i docela brzy, protože společnost Sendekia eviduje již nyní řadu zájemců.
Podle zprávy Rocío Mendozové „España estrena la primera estación para coches eléctricos que se nutre del sol“ zveřejněné na serveru Abc.es dne 20. listopadu 2011.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Elektromobily u nás by byly jen parodií na ekologii - 31. 12. 2011 - JiBVidím, že Vy se bez demagogie neobejdete, fafnire.Předně 38% účinnost uhelné elektrárny bude tak na nejvýš u Prunéřova a to až po rekonstrukci! (Teoreticky by se sice mohlo docílit dokonce „až“ na 43%, ovšem to ČEZ odmítá zaplatit - půjde jen do levnější varianty s 38% účinností.) Stávající staré uhelné elektrárny dosáhnou maximálně na 34% v kondenzačním režimu, což je po většinu roku. Jinak chcete-li porovnávat jednotlivé technologie, tak musíte srovnávat porovnatelné. Teda pokud nechcete demagogicky manipulovat davem. Ono totiž i to uhlí tady máme jen jako transformovanou sluneční energii nastřádanou za miliony let. Chcete-li korektně srovnávat účinnost uhelných elektráren s účinností fotovoltaických elektráren, tak by jste musel nejdříve spočítat, kolik sluneční energie muselo dopadnout (za miliony let?) na plochu(m2?) aby vám mohlo vzniknout odpovídající množství vstupního paliva(uhlí) a to do výpočtu zahrnout. Pak by jste zjistil, že fotovoltaické elektrárny jsou ve skutečnosti x-milionkrát účinnější než uhelné elektrárny. Vzhledem k tomu, že toto u uhlí dnes nikdo přesně(!) nezjistí, používá se pro porovnání efektivity jednotlivých technologií mezi sebou tzv. “Energetická bilance životního cyklu.“ Efektivnost využití energie je možno vyhodnotit jako podíl energie získané k energii vložené. Získaná energie je vyrobená elektřina. Vložená energie je především obsažena v použitém palivu. Dále se v energetické bilanci životního cyklu uvažuje energie na výrobu zařízení, jeho údržbu a likvidaci na konci životnosti. Efektivnost využití energie = energie získaná / (energie v palivu + energie v zařízení) Z uvedeného vztahu vyplývá, že například u parní turbíny vyšší účinnost znamená lepší využití energie v primárním palivu. Přitom poměr energie získané k energii vloženého paliva je vždy menší než jedna a množství energie vložené do výroby turbíny je v poměru k energii v palivu malé, na účinnost využití energie primárního paliva má zanedbatelný vliv. V případě fotovoltaiky je situace téměř opačná. Není zde žádné palivo a energie vložená do výroby panelů je významnou položkou v energetické bilanci životního cyklu. To je rovněž důvodem, proč v analýze životního cyklu může být na rozdíl od tepelných strojů efektivnost využití energie vyšší než 1, neboli účinnost využití primárního zdroje vyšší než 100 %. Zvolíme-li širší systém, můžeme v případě elektřiny uvažovat navíc ztráty při přenosu a účinnost konverze na konečný produkt. Protože fotovoltaické elektrárny jsou v průměru blíže ke spotřebě, prokazatelně snižují energetické ztráty a tím opět zvyšují využití primárních zdrojů (pochopitelně vyjma megalomanských 30MW Vepřeků apod.). Ale to jsme opět zabředli mimo téma článku, i když o to Vám asi šlo, že ?-) Vraťme se tedy k podstatě mého sdělení a to bylo: „Elejtromobily jsou tak ekologické, jak ekologicky je vyráběná elektřina, kterou jsou dobíjeny!“ Jestliže víc jak 60% EE se u nás vyrábí ze špinavého uhlí a cca 30% v problematických jaderných elektrárnách a jen 8% z OZE tak ty ČEZké elektromobily budou v celkovém důsledku větší ekologickou zátěží než benzinové či dieslové automobily s nízkou spotřebou! O hibridech ani nemluvě. Proto tvrdím, že elektromobily na ČEZký spůsob budou jen parodií na ekologii ve stejném duchu, jako byly v devadesátých letech podporovány přímotopy a to jen proto, aby byla záminka pro dokončení výstavby prvních dvou reaktorů jaderné elektrárny Temelín. |