Špatné zprávy: Prosecco je hlavní příčinou půdní eroze v Itálii
Mezi sommeliéry si ostudu neuděláte, když před nimi zmíníte, že v 16. století se tomuhle vínu přezdívalo pro jeho perlivý efekt Ribolla. A nejlépe ho uměli docílit vinaři z vesničky pod zříceninou hradu Prosecco. Propojit název vína s maličkou lokalitou vinice dokázal v roce 1593 Angličan Fynes Moryson, když jej ve svých zápiscích nazval jako prosecho. Jenže to už je dávná minulost. Italové si tuhle dobrotu dlouho nechávali hlavně pro sebe a díky tomu se postupně rozšířila do devíti regionů v okolí Terstu. V roce 2008, po přeregistrování ochranných značek a ustálení receptury, pak slavně expandovalo Prosecco do celého světa. Byl to naprostý úspěch. A jak se ukázalo, taky pořádný problém pro přírodu a místní zemědělce.
Žízeň po půdě
Hřejivý kousek slunné Itálie v láhvi chtěl mít každý, a tak se produkce na export brzy vyšplhala k sumě 400 milionů lahví ročně. Na severovýchodě Itálie se dnes už jiné odrůdy téměř nepěstují, vše tu ustoupilo komerčně úspěšné sestavě Prosecco. Tam, kde se něco pěstuje průmyslově a ve velkém, dostává příroda na frak. A nejinak je tomu u tohoto šumivého vína. Spousta nově odhalené půdy pro rozrůstající se vinice, spousta postřiků proti plevelům a škůdcům. A v sezóně hektolitry vody do rozpraskané půdy. Proto se rozhodli na udržitelnost této produkce podívat výzkumníci Padovské univerzity. Tým agronomů a geografů pod vedením Salvatora Pappalarda se soustředil hlavně na „půdní stopu“ produktu, protože eroze je jedním z největších problémů zdejšího zemědělství.
Největší příčina eroze? Ta šumivá
Výsledek? Záleží pravda na požadované kvalitě vína, ale ty vysoce kvalitní (90 milionů lahví), odnáší každoročně z italské krajiny okolo 400 milionů kilogramů úrodné půdy ročně. Odplaví ji voda, vyvane ji vítr. Vlastně, za posledních deset let má 74 % půdní eroze v oblasti na svědomí právě produkce Prosecca. Po vinicích s touto veleúspěšnou odrůdou tak zůstává v krajině jen poušť. A italští vinaři teď nejspíš hodně přemýšlejí, jestli jim to za to stojí. Návrhy na možná protiopatření z Padovské univerzity přitom sledují spíše s nedůvěrou. Hovoří se o travnatých pásech mezi řádky, ochranných zídkách a živých plotech, větrolamech a vegetačních lemech mezi vinicemi. Takové prvky jdou ale proti průmyslové produkci vína, které chce mít na stole každý.
Jesús Rodrigo Comino, agrogeograf z univerzity Malaze (který se na padovské studii nepodílel) zdůrazňuje, že by Itálie neměla problém podcenit. Nebo skončí na suchu, a to nejen bez vína. „Při tak masivní produkci tady nepomohou technická opatření. Jen řešení, která budou reflektovat přírodní děje na přírodní bázi, dokáží tenhle problém vyřešit.“ Nezapomeňte na to. Každá flaška Prosecca „váží“ podle padovských badatelů 4,4 kilogramy úrodné zeminy. Což je možná víc slunné Itálie, než byste chtěli.
reklama