Stát dá lesníkům peníze na šetrnější hospodaření. Podle ochránců přírody za ně chce málo

Holina s dřevěným oplocením připravená k výsadbě.

Foto | Robin Ambrož / VÚLHM

„Majitelé lesů budou moci získat každoročně až 4,1 miliardy korun. Peníze jsou určeny pro ty, kteří se dobrovolně zaváží při hospodaření v lesích jít nad rámec zákona,“ řekl dnes na tiskové konferenci ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Jedním z požadavků je, aby průměrná velikost holin po kácení nebyla v daném roce větší než 0,3 hektaru, zatímco lesní zákon umožňuje při běžné těžbě holiny do 1 hektaru, někde až do 2 hektarů.

Vlastník, který bude chtít podpory využít, také musí sázet více druhů dřevin, například na kalamitní ploše nad jeden hektar musí vysázet minimálně tři různé druhy stromů. Záměrem je podpořit větší zastoupení listnáčů a jedlí nebo modřínů jako melioračních a zpevňujících dřevin a pestřejší druhovou skladbou, která vede ve srovnání s monokulturami k větší stabilitě lesů.

Výsadba lesa na holině.

Zdroj | Vojenské lesy a statky

Při těžbě v lese starším než 60 let musí vlastník lesa na každém hektaru ponechat tři stromy k zetlení. To by mělo podle záměru ministerstva zlepšit půdní a biologické podmínky i zadržování vody.

Podpora pro jednoho vlastníka může dosáhnout až 1540 Kč na hektar za rok, záleží na velikosti lesního majetku a splnění různých podmínek. K podpoře je možné přihlásit se od dnešního dne tím, že podá ohlášení krajskému úřadu. Příspěvek na adaptaci se mu pak bude vypočítávat od podání ohlášení do konce roku.

Nevládní organizace Hnutí DUHA ale považuje požadavky za málo ambiciózní, nepovedou podle nich k žádoucí změně stavu českých lesů.

„Podpora vlastníků na opatření ke zlepšení zdravotního stavu lesů nad rámec zákonných povinností je více než žádoucí a potřebná. Ale zatuchlý úřednický aparát ministerstva zemědělství připravil pro nového ministra Nekulu dotační programový zmetek. Nasype do něho miliardy korun, aniž by skutečně výrazněji motivoval k adaptaci lesů na změny klimatu,“ komentoval nový motivační program Jaromír Bláha s Hnutí DUHA.

Nevládní organizace ve své tiskové zprávě upozorňuje na to, že nastavení některých podmínek nepožaduje více, co už dnes vlastníci splňují, jinde je práh nastavený velmi nízko.

Příkladem je požadavek na ponechání 10 % lesa přirozené obnově. Ten platí pouze pro větší vlastníky lesa, kteří mají vypracovaný lesní hospodářský plán. Pro zajištění odolnosti porostů by podle Hnutí DUHA měl být podíl přirozené obnovy nejméně 50 % lesa. V České republice se ale zatím celkově využívá na 16,5 % (v roce 2020). Samy Lesy ČR si schválily ve Strategii rozvoje podniku zvýšení podílu přirozené obnovy na nejméně 40 % do roku 2024. Nyní má pro motivační podporu stačit pouze 10 % přirozené obnovy.

Podobná kritika se vztahuje i na ponechání pouze tří kusů stromů k zetlení na plochu jednoho hektaru lesa. Aby se ale do půdy vrátilo potřebné množství živin a podpořilo zadržení vody a biologická rozmanitost, bylo by podle Hnutí DUHA potřeba alespoň desetkrát větší množství ponechané dřevní hmoty.

Ministerstvo chce podpořit i využívání šetrnějších způsobů přibližování dřeva, například s využitím koní.

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | pxhere

Hnutí upozorňuje i na to, že maximální velikost holiny 0,3 ha je průměrná hodnota za lesní majetek. To nevylučuje dělat hektarové, popřípadě dvouhektarové holiny. „Závažný nedostatek podmínek je, že omezení se netýká holosečí v prudkých svazích, kde je dřevo vytahováno lanovkou a kde dochází k největší erozi půdy – takové holiny se do průměru nezapočítávají, vlastník jich může udělat, kolik chce, a podporu na adaptaci lesů na změnu klimatu stejně obdrží,“ uvádí Jaromír Bláha.

„Program by mohl být přísnější, ale pak je otázka, kolik vlastníků by na něj dosáhlo,“ reagoval na kritiku Tomáš Krejzar z ministerstva zemědělství.

Naopak Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů považuje podmínky za zbytečně přísné a obtížně aplikovatelné.

„SVOLu se nicméně podařilo v rámci jednání zmírnit požadavky na velikost holiny, množství ponechaného dříví k zetlení i na procentické zastoupení stanovištně nevhodných dřevin,“ uvádí předseda SVOL Jiří Svoboda. Nestátní vlastníci lesů doufají, že ještě dojde k úpravě podmínek této podpory.

Přečtěte si také |

Jaromír Bláha: Další promarněná příležitost Ministerstva zemědělství. Miliardy ze státního rozpočtu stav lesů nezlepší

SVOLu se také nelíbí, že podpora se nevztahuje na lesní majetky, které po kůrovcové kalamitě nemají co těžit a byly již znovu zalesněny. Podle Svobody právě ti vlastníci, kteří udělali maximum pro rychlé zalesnění, jsou znevýhodněni, protože nemohou podporu čerpat.

Ministerstvo zemědělství připouští, že podmínky programu se mohou upravit podle toho, jaké podněty a zkušenosti přinese jeho uplatnění v praxi. Na přípravě programu ministerstvo spolupracovalo se zástupci státních i nestátních lesů, odborníků z lesnických univerzit, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a zástupců vybraných krajů.