https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaromir-blaha-dalsi-promarnena-prilezitost-ministerstva-zemedelstvi.miliardy-ze-statniho-rozpoctu-stav-lesu-nezlepsi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaromír Bláha: Další promarněná příležitost Ministerstva zemědělství. Miliardy ze státního rozpočtu stav lesů nezlepší

3.2.2022 | PRAHA
Holiny vzniklé v Jeseníkách.
Holiny vzniklé v Jeseníkách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ministerstvo zemědělství dnes představilo zásady pro poskytování finančních příspěvků na podporu adaptace lesů na klimatickou změnu ve státních i nestátních lesích.
 

Hnutí DUHA vítá tento správný a důležitý krok, po kterém vlastníci lesů i ekologické organizace již dlouho volají. Jeho praktické provedení je ale dalším selháním ministerstva – podmínky přidělování peněz jsou nastavené tak, že k výraznému zlepšení stavu lesů nepovedou:

POŽADAVEK PŘIROZENÉ OBNOVY LESŮ je klíčový pro odolnost budoucích lesů. V České republice je však podíl přirozené obnovy dlouhodobě velmi nízký – v roce 2020 tvořila pouhých 16,5 % (v roce 2019 15,5 %). Pro zajištění odolnosti porostů by přitom potřebný podíl přirozené obnovy měl tvořit nejméně 50 %. Schválená Strategie rozvoje státního podniku Lesy ČR do roku 2024 klade cíl zvýšení podílu přirozené obnovy na nejméně 40 % do roku 2024, podnik ji ale nenaplňuje a nepodniká k tomu potřebné kroky. Ministerstvo zemědělství ale v pravidlech podpory stanovilo podmínku pouhého 10% podílu přirozené obnovy. To je hluboko i pod současným průměrem a rozhodně to nebude motivovat vlastníky ke zvyšování podílu přirozené obnovy, ba právě naopak. Menší vlastníci lesů, kteří nemají lesní hospodářský plán, nemusí tuto podmínku podpory plnit dokonce vůbec.

Odrůstající přirozená obnova v lese na Klokočné.
Odrůstající přirozená obnova v lese na Klokočné.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

POŽADAVEK DRUHOVĚ PESTŘEJŠÍ OBNOVY LESŮ je rovněž zásadní pro adaptaci lesů na změny klimatu. Podmínky přiznání podpory jsou ale i zde velmi slabé – požadují splnit pouze takzvaný minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD – tj. listnáčů a jedlí včetně douglasky) a nikoliv podíl doporučený podle vyhlášky. Hnutí DUHA již dříve kritizovalo, že vyhláškou stanovené podíly MZD minimální i doporučené nejsou pro adaptaci lesů na změnu klimatu dostatečné. Dodržení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin je přitom i zákonnou povinností vlastníka. Ani tento požadavek pro přiznání dotace tedy není motivující, vlastník jej stejně musí dodržet. Podle další podmínky musí být podíl jedné dřeviny například při obnově holiny větší než 1 ha maximálně 60 %. V praxi tedy například na Vysočině či v podhůří Jeseníků, kde smrkové monokultury plošně uhynuly, může vlastník lesa v pátém vegetačním stupni vysadit znovu 60 % smrku a obdrží od ministerstva příspěvek na adaptaci lesů na změnu klimatu.

POŽADAVEK ŠETRNÉHO PŘIBLIŽOVÁNÍ DŘEVA je důležitý proto, aby nedocházelo k poškození půdy, vytváření erozních rýh a tím narušení vodního režimu. Podmínky pro přiznání podpory požadují použití šetrných technologií pouze v rozsahu 10 % objemu vytěženého dřeva. Rovněž tento požadavek nemusí menší vlastníci lesů, kteří nemají lesní hospodářský plán, plnit vůbec.

POŽADAVEK OMEZENÍ HOLOSEČÍ PŘI PLÁNOVANÉ TĚŽBĚ je důležitý, protože na holinách dochází k vysychání a degradaci lesní půdy, mineralizaci humusu, vyplavování živin a uvolňování uhlíku vázaného v půdě (emise skleníkových plynů). Dle podmínek pro přiznání podpory postačuje dodržení průměrné velikosti holiny 0,3 hektaru, u dubových a borových porostů 0,5 hektaru. Protože jde o průměrné hodnoty, nevylučují podmínky i pomístné velké hektarové, respektive dvouhektarové holoseče. Závažný nedostatek podmínek je, že omezení se netýká holosečí v prudkých svazích, kde je dřevo vytahováno lanovkou a kde dochází k největší erozi půdy – takové holiny se do průměru nezapočítávají, vlastník jich může udělat kolik chce, a podporu na adaptaci lesů na změnu klimatu stejně obdrží.

Odlesnění v důsledku kůrovcové kalamity bylo v některých oblastech opravdu masivní.} POŽADAVEK PONECHÁNÍ DŘEVA K ZETLENÍ je důležitý pro zachování biologické rozmanitosti a návratu části živin do půdy. Třetina druhů živočichů, rostlin a dalších organismů v lesích je vázána na přítomnost starých stromů a tlející dřevo. Pro jejich zachování je potřebné ponechávat v lesích průměrně 20 až 50 m3 dřeva/ha. Tlející dřevo je důležité i pro zadržení vody. Podmínky pro přiznání podpory ale požadují ponechání pouze tří stromů na hektar po provedené těžbě, což podle druhu stromu a stanoviště bude v praxi většinou mezi 1-3 m3/ha. Navíc podmínky nesmyslně neumožňují započítat ponechání starých živých stromů na dožití – započítávají pouze stojící souše nebo stromy pokácené.

Požadavky na druhovou pestrost a ponechání dřeva k zetlení umožňují obcházet podmínky přiznání podpory, respektive prakticky je neplnit. K přiznání podpory na téměř celou výměru lesů daného lesního celku (např. 8 000 ha) totiž postačuje splnit tyto požadavky na jediném místě těžby (v porostní skupině – např. na 0,2 ha). Když nejsou splněné jinde, nevadí, od celkové plochy lesa, na kterou se podpora přiznává (např. oněch 8 000 ha x 4,22 kč/den), se odečtou pouze ty vlastní plochy těžby, kde požadavky nejsou splněné (např. v řádu nižších desítek hektarů).

Do programu, který nepovede k cíli – adaptaci lesů na změnu klimatu – plánuje Ministerstvo zemědělství vložit 4,1 miliardy Kč ročně, bude-li to tak schváleno v rozpočtu následujících let.


reklama

 
foto - Bláha Jaromír
Jaromír Bláha
Autor je expert na ochranu lesů Hnutí DUHA.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Josef Střítecký

3.2.2022 15:41
Expert na ochranu lesů pan Bláha by měl přispět k tématu tím, že je ochrání před přemnoženou zvěří. Pokud okus zvěře přirozenou obnovu nepřiměřeně poškozuje, není v silách lesníků naplnit schválené výhledy. Kritizovat z kanceláře lesnický personál je snadné, ale nefér.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.2.2022 07:22 Reaguje na Josef Střítecký
I úpravu mysliveckého zákona směrem k lepší regulaci přemnožené zvěře pan Bláha (i zbytek DUHY) prosazuje.
Odpovědět
kk

karel krasensky

3.2.2022 15:41
Bláha je expert ochrany lesa a to já jsem potom expert kynolog,protože jsem si upekl a sežral psa
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.2.2022 16:53
Abych se přiznal, začínám v tom mít hokej. Argumenty jedné i druhé strany vypadají věcně a rozumně, jaký názor mají nezávislí odborníci ?
Skuteční odborníci, ne ti ,co si to o sobě pouze myslí.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

3.2.2022 17:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
Udělejte si názor sám. Jděte se podívat kamkoliv do lesa, a prohlédněte si výsadby mladých kultur. Mohu Vám taky ukázat fotky v kontrolních oplocených plochách kde zvěř neškodí. A hned vedle škody okusem vně plotu. Případně si takový pokus založte sám. Stačí opolotit 1 ar. Výsledek Vám poskytne přesvědčivou odpověď.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.2.2022 22:09 Reaguje na Josef Střítecký
Bohužel, z lesníku se stávají zahradníci co nedokáží žít v lese se zvěří. I ta poslední srnka nebo zajíc nakonec udělá nějakou škodu. Krásné je jak jásáme nad zvyšujícími se stavy slonů a žiraf v Africe. Jen ta naše divoká zvěř kdyby nebyla, pane Střítecký. To by byl veget a všechno by rostlo.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.2.2022 07:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Doporučuju přečíst:

http://www.uhul.cz/nase-cinnost/narodni-lesnicky-program

Nemůžu říct, že by ÚHUL vždy dostatečně zohledňoval přírodovědné aspekty lesa, ale ve velké části se shoduje i s pohledem nevládních organizací zajímajících se o ŽP.

Tyto plány (NLP a NLP II) rekonstrukce lesů má MZe jako základní strategický dokument, kterým by se měl řídit v další strategii v lesnictví. Ale jak už to u MZe dlouhodobě bývalo, tak se ním prostě absolutně vůbec neřídílo...

Každý rok pak MŽP i MZe vydává zhodnocení naplňování tohoto plánu a vždy tam stojí, že se plán neplní a vlastně ani nikoho v MZe nezajímá....

A tak si tady žijeme.....

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.2.2022 07:20
Pan Bláha to napsal přesně jak se věc má. Bude třeba ještě hodně úprav, než přestane být tento plán pokrytecký... zatím totiž k žádnému zásadnímu zlepšení v lesích nepovede.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist